FOTO: Nemocní bubeníci zhatili účast několika kapel
Týnec nad Labem – Nakonec pět kapel vystoupilo v sobotu na již šestnáctém ročníku festivalu Rockový Týnec, který v areálu Ostrov pořádá sama obec. Z původně avizovaných skupin vypadly Elysium a Dargis a nakonec i dodatečně nominovaní Imseti. A úvodní Cavern nahradila partička říkající si Notor Band. Všechny omluvenky byly vystaveny na úkor bubeníků.
„Nevím, co je těm ostatním, ale toho našeho pokousal v hospodě pes. Hetty vstával ze židle a asi zvířeti šlápl na nějakou jeho končetinu a on po něm vystartoval. Kromě jiného má i dost pochroumaný nárt. Asi to nebyla nějaká čivava,“ líčil David „Adis“ Adamec, basový kytarista kapely Elysium a jeden ze spoluorganizátorů akce. Ta začala s hodinovým zpožděním vystoupením zmíněného Notor Bandu, který svůj devítipísničkový set odpálil předělávkou známého rockového hitu Breaking The Law od kapely Judas Priest nazvanou Chameleón.
Hodně z nakonec zhruba dvou stovek návštěvníků dorazilo na dnes již legendární kapelu Iras, která před časem ohlásila svůj návrat na rocková pódia a vystupuje sporadicky. Fanoušci pak bouřlivě aplaudovali a společně se zpěvákem Václavem „Benem“ Bártlem si zpívali hity jako Sami máme málo, Čachtická paní, Nesnáším veksláky nebo Golem. A regionální sběratel Láďa Špinka si přinesl k podepsání kompletní diskografii.
Asi nejmodernější hudbu večera zahrála následující Rissla se zpěvačkou Romanou Kohoutovou kombinující hard rock s vážnou hudbou. Domácí Klaxon je fanoušky milován a vůbec nevadí, když zpěvák a basový kytarista Roman Černý mixuje přímo na pódiu play list z těch nejprovařenějších pecek více jak čtvrtstoletí existující kapely. Takže opět tleskal zelený mužík, varovalo se nech tu moji ségru bejt, vzývalo kalné Ráno a došlo i na ploužák z vlastní autorské dílny Zapomínám.
Až čtvrthodinku před jednou hodinou ranní došla řada na poslední kapelu večera, rozverné, veselé a dobrou náladu rozdávající Něco. Tentokrát bez výpomoci saxofonu, zato se sedícím bluesmanem, kytaristou Fandou Hálou a se zpěvákem a kytaristou Milanem Rehákem bavili svými ulítlými texty i recitovanými básničkami. V teplé letní noci ani nevadila pozdní hodina a na parketu se pořád ještě křepčilo. Ale pevnou ruku nějakého stage manažera by to pro příště stejně chtělo.