„Noční hudební projekce bohužel rušila ubytované hosty, kteří si stěžovali na hluk. Sem sice musíme všechno přivést, ale nakonec je to tu možná i lepší,“ rekapitulovali. Na prostranství za fotbalovým hřištěm tak vyrostl sympatický areál nejen s krytým pódiem, ale i velkým stanovým šapitó pro diváky, s tradičním občerstvením v podobě rožnícího se prasete, grilujících se klobás, ale i vegetariánské polévky, a kromě tradičního piva se prodával i burčák či míchané nápoje.

V pravé poledne ale kolínské Duo Jazz, jmenovitě kytaristé Jiří Červín a Miroslav Káninský hráli své úpravy jazzových a rockových standardů právě jen lidem chystající ono občerstvení. Lepší to nebylo ani s následující kutnohorskou kapelou Double Guitar Band, kde kromě kytar v názvu přibyl ještě kontrabas a bicí. Stále populárnější kolínská punková kapela Prasákův gauč bohužel přijet nemohla, neb ji hygienická opatření uvrhla do karantény, rovnocenně ji ale zastoupila pražská partička stejného žánru Wosa, a ta už přeci jenom roztleskala nějaké přicházející diváky.

Z technopárty u obce Tři Dvory.
Technopárty, která se přesunula z Kutné Hory ke Kolínu, je bez incidentů

Následující kolínský KriminalRoman přidal tradiční nasazení, drajv i foukací harmoniku, v závěru jejich setu však přišel vichr a déšť. Ten ale naštěstí rozfoukal a promáčel jen výstavu černobílých fotografií Jaroslava Dvořáka nazvanou Do obchodu s rouškou rozvěšenou na šňůrách pomocí prádelních kolíčků. Autor si nakonec pochvaloval jejich přirozené rozházení po trávníku coby autentický happening.

S deštěm si nakonec poradilo i Přátelské divadlo Jitky Novákové a Věry Bartlové, které otočilo připravené kulisy tak, že se do jejich stanu vešly i děti a když pršet za chvíli přestalo, sehrály dvě herečky vodnickou pohádku i s doprovodem tahací harmoniky. Ta bohužel ale tentokrát chyběla v soundu letité kapely Kozičky, jejich baskytarista se totiž z koncertu omluvil, takže se jeho nástroje ujal harmonikář Dušín. Přesto už se tančilo a letité hity jako Paneláky, Satelity, Koše drátěný či Jak se máš? fungovaly jako vždycky.

Předkapelou byla Oliverova dálka 

Kapela Los Utřinos patří k festivalu od jeho začátku, v tomto případě zpěvák a kytarista Jarda Dvořák se svými spoluhráči poslal divákům městské blues zpívané drsným hlasem a v instrumentální kvalitě, kterou po koncertě ocenili i profesionální muzikanti z hudebního tria hlavní hvězdy. Než ale přišel jejich čas, pobavila publikum ještě nymburská kapela okolo zpěváka, textaře, básníka a novináře Lukáše Trejbala říkající si Oliverova dálka. Má sice nálepku undergroundu, ale hraje i jiné žánry včetně punku.

Když dramaturg Dvořák psal před rokem na banner začátek koncertu zpěváka Ivana Hlase a jeho Tria na dvacet hodin a dvacet minut, bral to víceméně jako vtip, nakonec přesně v ten čas připravený koncert moderátor ohlásil. A poprvé za ten večer měl tváře fanoušků přímo před sebou. Ti totiž opustili místa k sezení pod stanem a nahrnuli se pod pódium.

Z páteční Gasparády 2020.
Páteční program Gasparády cílil především na děti

Léty prověřené písničky v interpretaci Ivana Hlase, perfektní instrumentální jistota jeho spoluhráčů violoncellisty Jaroslava Olina Nejezchleby a kytaristy Norbiho Kovácse, jejich hudební i vizuální vtípky, to všechno pořád funguje a diváci jejich výkon dokázali patřičně ocenit. Notovali si Slunečnici, Malageo, Táhněte do háje i Na kolena. A to Norbi ještě rozněžnil hardrockové pamětníky vzpomínkou na maďarskou kapelu Omega, samozřejmě zpívanou maďarsky. Přídavek byl nevyhnutelný.

Tečku za celým nakonec povedeným a velice pohodovým festivalem, kde nechyběl ani překvapivý ohňostroj, udělala přes jednoho svého člena téměř domácí kapela Six Pastels hrající melodický a řízný rock.