Jako každý pátek, tak i tento, se v českobrodské sokolovně konaly další hodiny tanečních. Vše probíhalo jako obvykle až do chvíle, kdy při jednom z tanců začalo zhasínat světlo. Mezi tanečníky vtrhli čerti a chvíli po nich dorazil i Mikuláš s andělem. Konala se totiž poslední prodloužená, tentokrát mikulášská.

„Museli jste být tak hodní, že Mikuláš přišel o týden dřív,“ smál se taneční mistr Jaroslav Polák. Důvod byl ale zcela jiný. Příští hodinu se už tanečníci budou chystat na závěrečný věneček, muselo tedy dojít k posunutí termínu mikulášské.

Mikuláš s sebou samozřejmě přinesl i dárky. Společně s čerty a anděly je brzy začal rozdávat. Mnoho z mladých tanečníků si však svůj dárek muselo zasloužit. Následovaly tedy obvyklé písničky, nebo básničky. Nezůstalo však jen u obvyklých věcí. „Co kdybych udělala klik,“ zeptala se Mikuláše jedna ze slečen.

Během prodloužené na mladé tanečníky také čekala pohádková hra. „Princ s princeznou se domluvili, že spolu půjdou na procházku,“ začala vyprávění pohádky paní mistrová při jednom z tanců. Pohádkový příběh se vyvíjel pro pobavení tanečníků i přihlížejících tak, že děvčata během chvíle skončila v náručí chlapců v jejich sakách a botách.

„Když se v tu chvíli objevil černý mrak, ze kterého začalo pršet,“ pokračovala ve vyprávění paní mistrová. Taneční páry se tak v tu chvíli musely před imaginárním deštěm schovat pod chlapcovo sako.

Kromě připravených her čekalo na účastníky kurzu také obvyklé pilování tanců nebo možnost tance s pozvanými hosty. Již třetí prodlouženou tak mají za sebou chlapci a děvčata, kteří navštěvují českobrodské taneční. Za čtrnáct dní je čeká závěrečný věneček.

Martin Šnajdr