Od 19 do 21.30 hodin bude odhaleno tajemství Svatojánské noci z pohledu našich předků. „Návštěvníci se poučí o moci magických bylin a nápojů lásky, které jsou součástí magie období okolo slunovratu a budou si moci uvít pelyňkový věnec za účelem věštění,“ uvedl Petr Tyc za kouřimský skanzen.

Tím nabitý lidový program nekončí. „Ve 21.30 hodin začne koncert Michaela Pospíšila věnovaný tématu Svatojánské noci a období počátku léta. Svoji hudební produkci doprovodí poutavým vyprávěním. Při setmění odvede diváky za zpěvu a hudby k obřadnému zapálení svatojánského ohně. Koncert bude pokračovat až do 23 hodin,“ potvrdil Petr Tyc.

Tradici noci Svatojánské přiblížil i ředitel Regionálního muzea v Kolíně, Vladimír Rišlink: „Oslavy svátku sv. Jana Křtitele souvisí s letním slunovratem (21. června) a s počátkem léta. Podle lidových představ toto období přechodu otvírá prostor pro působení nadpřirozených sil a dochází tedy k prolínání tohoto světa se světem nadpřirozených bytostí.“

Páteční Deník s TV magazínem.

Lidové zvyky svatojánské noci
Již od středověku bylo nejen v českých zemích rozšířeným zvykem pálení svatojánských ohňů, sloužících jako prostředek k zahnání draků, kteří o slunovratu svým jedem mohou otrávit studny a prameny. Obecně však byl tento zvyk vykládán jako pocta sv. Janu Křtiteli a spojován se zábavami svobodné mládeže.

Pálení ohňů, provozované večer na otevřených prostranstvích nebo návrších za vesnicí, doprovázelo hodování, tanec, metání žhavých polen, skákání přes plameny (podařený skok věští šťastné manželství), nebo společné válení se po svahu.

Se zábavami při pálení svatojánských ohňů souvisí také sběr bylin, především pelyňku – černobýlu, zvaného také „bylina svatého Jana“. Mládenci je před návratem domů většinou odhazovali do ohně, dívky si je často odnášely k provozování věšteb.

Svatojánský věnec položený do postele pod polštář měl dívce ve snu vyvolat podobu budoucího manžela. Věnce se také vhazovaly do vodních toků pro věštění pravděpodobnosti sňatku.