Vášeň, nadšení, láska, srdeční záležitost. To jsou slova, která používá Tomáš Kasal z Kolína při povídání o jeho zaslíbeném týmu, hokejistech klubu Oceláři Třinec. S nimi oslavil další titul v řadě a na mužstvo je náležitě hrdý. „Kamarádi a známí mi gratulovali více než když mám narozeniny,“ usmál se devětačtyřicetiletý advokát z Kolína.

K lásce a k fandění Třince se dostal Středočech tak trochu náhodou a možná trochu zvláštním způsobem. „Je to takový můj osobní příběh. A kamarádi se tomu diví. V roce 2017 jsme jeli do Beskyd a tam jsme zjistili, že se hraje nějaký hokej. Jeli jsme se do arény podívat a úplně nás to pohltilo. Dostali jsme se k tomu náhodně a zvesela. Nadchlo nás to natolik, že už jezdíme sedm let na zápasy Ocelářů podporovat tým. Všechno prožíváme se synem, to pro mě byl prvotní impuls, že to nadchlo hlavně jeho. A to právě nadchlo i mě,“ popsal své fanouškovské začátky Tomáš Kasal.

Momentálně on i všichni fanoušci prožívají zlaté období. Třinec české nejvyšší soutěže prostě vládne. „My jsme ale začali fandit v době, kdy byli Oceláři v krizi. Až pak přišla zlatá éra,“ podotkl obdivovatel třineckého mužstva. „Nyní jsem nadšený z hráčů, hokeje, atmosféry. Za začátku tomu propadl syn. On i bubnuje na stadionu, začal pro Oceláře psát, dělá s hráči rozhovory. Prostě jsme se s Třincem prolnuli.“

close Tomáš Kasal (vpravo) se synem Vojtěchem info Zdroj: archiv T. Kasala zoom_in Tomáš Kasal (vpravo) se synem Vojtěchem Finálová série s Pardubicemi, stejně jako ta v semifinále se Spartou Praha, byla nesmírně vyrovnaná, dramatická. „Finále jsem sledoval přímo na stadionu. Jsme aktivní fans, chodíme do kotle. Nebaví nás sedět někde uprostřed na sedačce nebo doma u televize,“ řekl Kasal. „Vlastně Pardubice nás k tomu tak trochu dovedly, dokopaly nás do kotle. Jednou jsme sledovali hokej v hale a nějací senioři nám nadávali a kopali do nás. Takže jsme začali chodit do kotle a to už nám zůstalo,“ culil se kolínský advokát.

Před finálovou sérií měl obavy, aby jeho tým obstál. „Nikdo mi to nevěří, ale říkal jsem, že se bojím, aby z toho nebyla ostuda. A že budu rád, když nedostanou nakládačku. Pak se hrál další a další zápas a Třinec byl blízko úspěchu. Přál jsem si, abychom vyhráli, ale moc jsme s tím jako fanoušci nepočítali. Každopádně jsme tým podporovali a chodili se na stadion pobavit,“ vyprávěl Kasal.

Se svým oblíbeným týmem jezdí po celé republice. Mimořádným zážitkem pro něj byl výjezd do Finska. „Bylo to na zápas Ligy mistrů a letěli jsme s týmem. Byl to pro nás obrovský zážitek,“ zavzpomínal na výlet devětačtyřicetiletý muž z Kolína, který prožívá zápasy ještě se svým dlouholetým kamarádem. „Je to spolužák ze školy. Takže my dva gymnazisté z Kolína fandíme Třinci. Je to takový můj osobní prvek,“ usmál se Kasal.

Nadvláda Ocelářů a jeho tituly dráždí zbytek extraligy. Čím to, že je Třinec tak dominantní? „Dokáží se semknout. V důležitých momentech padají do střel, neskutečný byl gólman Kacetl, dokáže se neskutečně nakopnout, v bráně by se rozkrájel. A po porážce se mužstvo nerozloží. Třinec dává do hry maximum. Jiné týmy mají možná lepší jednotlivce, ale jako tým nejsou lepší než Třinec,“ vypráví vášnivě o svých oblíbencích advokát. „Cením si Třince jako týmu.“

Jeho vášeň k fandění je velká a často i nakažlivá. „Jsem tak nadšený fanoušek, že to vyprávím i svým klientům a všem okolo. Možná to někoho i otravuje,“ uvedl. „Chodíme ale jen do kotle. Nedovedu si představit, že bych seděl někde jen tak na sedačce. Prioritně fandíme proto, že máme se synem společné zážitky. Ale nejsem fanatik, sprosté nadávky na stadionech mi vadí,“ přidal. „Pro mě jsou tedy Oceláři skutečně ´Familia´ v osobních i sportovních rozměrech. Jak toto ostatně rezonuje z Třince v rámci nejen letošního play off. Že je to ´zlatá familia´, to je jen příjemný bonus,“ dodal Tomáš Kasal.