Trenér Mělníka po zisku krajského titulu: Hrajeme hlavně pro fanoušky

„Největší pozitivum našeho úspěchu je, že ho vybojovali vesměs mělničtí odchovanci. Máme jediného hráče, který přišel v průběhu sezony. Douda tu paradoxně byl i na vojně, takže vlastně všichni prošli mělnickým hokejem. To je na tom to nejkrásnější," užívá si titulu Jan Boháček, bývalá opora, dnes úspěšný trenér týmu, který v rozhovoru mimo jiné potvrdil, že Mělničtí hodlají uspět i v kvalifikaci, i když by to automaticky nemuselo znamenat účast ve třetí nejvyšší soutěži.

Čekal jste, že v tabulce výše postavené Černošice porazíte v obou finalových zápasech?
Určitě ne. Výsledek vyrovnanosti napovídá. Doma to bylo o jeden gól, venku o dva. Byl to boj až do konce.

Nebylo nakonec náročnější než soupeř nepodlehnout atmosféře finále? Přece jen jste v něm už dvakrát neuspěli a početná obec fanoušků očekávala konečně prvenství…
Třetí finále v řadě i ti diváci kluky spíše vyburcovali, než svázali. Všichni jsme ten titul chtěli vyhrát.

Ani těch patnáct set diváků, před kterými většina hráčů nastoupila poprvé v kariéře, jim nerozklepalo kolena?
Ne. V utkání jsme sice prohrávali. Právě díky fanouškům jsme to ale otočili a pak i ubránili. Bylo to nádherný. Ve druhém utkání, když Černošice vyrovnaly, tak jsme dali vzápětí další gól a pak už si to pohlídali. Fantasticky nám chytal gólman, všichni hráli výborně.

Musel jste po pátečním vítězství brzdit euforii?
To ne. Všichni byli soustředění a věděli, že i druhý krok bude těžký. Hráli jsme u nich, co jsme potřebovali. Důležité bylo, že jsme hned po vstupu do zápasu vstřelili gól, což nás uklidnilo.

Jak jste si tu páteční atmosféru užíval přímo vy na střídačce? Hráči kolikrát nemohli vaše pokyny snad ani slyšet…
Každý takový zápas, když je plný barák, je nádherný a užívají si ho hráči i každý, kdo na tom zimáku je. Pro mělnický hokej to byl obrovský svátek. Doufám, že přijde plno diváků i na kvalifikaci.

Nechal jste se slyšet, že za titulem je hlavně obrat v závěrečné třetině v Popovicích. Proč si to myslíte?
V Popovicích se zápas lámal ve druhé třetině. Byli jsme často vylučovaní, ale kluci začali skákat do střel a chtěli vyhrát. Ve třetí třetině nám to tam z těch mnoha šancí začalo konečně padat. Tam se to zlomilo. Kluci si začali věřit a přenesli to i do finále.

To se nakonec jeví pro váš tým jako nejlehčí v porovnání s postupy na nájezdy ze čtvrt i semifinále…
Všechny zápasy s Příbramí, Popovicemi i Černošicemi byly strašně vyrovnané, což platí o celé soutěži. Uvidíme, jaké bude porovnání s jinými kraji. Z vrchní poloviny tabulky mohl titul vyhrát každý. Ale my ho chtěli nejvíc a zasloužili jsme si ho.

Předpokládám, že oslavy byly náležitě bouřlivé…
Slavit se začalo hned na ledě a skončilo se až ráno. Někteří kluci pokračovali i v neděli. To se k nám přidal starší dorost, který vyhrál svou soutěž.

Stihnete dát tým do pořádku do pátku, kdy už by měla odstartovat kvalifikace o druhou ligu?
Myslím, že tým bude připravený i odpočinutý. Od začátku play-off jsme dali úterní trénink pouze dobrovolný, ale i tak vždy přišlo plno kluků a byli natěšení. Myslím, že si i kvalifikaci užijí. Hrajeme to hlavně pro fanoušky. Patnáct set jich nepřijde na hokej každý den a závidět mohou i jiné soutěže. Věřím, že přijdou znovu a povedou nás k vítězství.

Znáte už jména soupeřů v kvalifikaci?
Máme tam Lomnici nad Popelkou, Cheb a Dvůr Králové.

Pro vás asi hodně neznámí soupeři, že?
Díval jsem se na stránky, jak hráli v soutěžích. Cheb měl, myslím, v soutěži snad jen čtyři týmy. Dvůr Králové měl na finále třináct set diváků. Takže to může být zajímavé.

Stavíte před tým v kvalifikaci nějaký cíl?
My si to půjdeme zápas od zápasu užít a doufám i vyhrávat. Co bude případně potom, je otázka na vedení, jak se rozhodne. Finanční prostředky jsou přece jen omezené a soutěž je náročnější. Někteří hráči by ale druhou ligu mohli z fleku hrát.

Na druhou stranu šance dojít až do kvalifikace se nemusí hned tak opakovat…
Nikdy se nic nemusí opakovat. Říkalo se to, i když jsme hráli první finále. A přišla další dvě. Za dva roky, co tu trénuji, jsem se snažil tým omladit. Šanci dostalo plno juniorů, někteří ji chytili a snaží se. Myslím, že se nám to vrací a tým nestojí na jednom hráči a je budovaný jako tým.

Kteří hráči by podle vás měli na druhou ligu a patří k největším oporám?
Máme tady Vokyho, který už druhou národní chytal. Příhoda se Šubrtem ji taky hráli. Tomáš Havel by podle mě mohl mít ještě na víc než druhou. Problém máme v obraně, ale Prejza by si ji v klidu taky mohl zahrát. Z mladých Novotný, Kašák… Ten zahrál fantasticky finále a v každém zápase dával gól. Těch hráčů je plno a nechci nikoho zapomenout. Tým máme silný. Ale těžko říct. Nehráli jsme žádný přátelák s druhou ligou, takže srovnání je spíše podle mých představ z doby, kdy jsem druhou národní hrával.

Co bylo letos jiné proti prohraným finále, čím jste to letošní třeba zlomili?
První finále, do kterého jsem nastoupil ještě jako hráč, jsme hráli na jednu pětku. Ta musela odehrát všechny důležité věci a ke konci nám třeba docházely síly. Loni jsem tým omladil a ze začátku kvůli tomu i bojoval s těmi staršími, protože někdo musel sedět. Ve finále jsme doplatili na systém. Kdyby se hrálo na dva vítězné a Popovice musely znovu k nám, tak bychom ho možná uhráli. Ale na možná se nehraje. Zkazili jsme to prvním zápasem a pak museli hrát na skóre. Letos se ukázalo, jak máme široký kádr. Kašák s Novotným se přidali k Příhodovi a gól může dát kterákoli pětka, což dříve nebylo. To rozhodlo.

Kdyby náhodou druholigová kvalifikace nevyšla, nebudete mít problém s motivací do příštího ročníku?
V tom problém nevidím. To, co hráči zažili uplynulé tři roky – hrát na vrcholu krajské soutěže, hrát finále a vyhrát ho, to je dostatečná motivace do dalšího roku. Stejně jako diváci, kteří u nás na hokej chodí. Pro ty to hrajeme.

Myslíte, že jste na vrcholu, nebo se tým může ještě zlepšovat?
Máme mladý tým. Věkový průměr je asi šestadvacet let. Ano, máme tam šestatřicetiletého Příhodu, který vyhrál bodování v týmu. Ale je tam Havel, který byl půl sezony zraněný a loni táhl finále. Po nemoci se má vrátit Vernek, který taky patřil k tahounům.

Finále krajské ligy