O základní části, ale i blížícímu se play off jsme si povídali s trenérem Kolína Jiřím Seidlem.

Po první části sezony jste skončili první. Kolín zažívá několik dobrých sezon po sobě, ale první místo, to je poprvé v novodobé historii. V čem letos tkvěla síla mužstva?
Síla mužstva byla hlavně 
v týmu jako celku, protože v týmu šel jeden za druhého, jak se to říká. Kluci dobře trénovali a v zápasech si navzájem pomáhali a to byla největší síla. Myslím si, že je i dobrá parta v kabině. Ještě bych dodal, že jsem se přesvědčil, že i v obyčejných podmínkách se dá udělat dobrá letní příprava. Kluci si dobře natrénovali přes léto. Trošku pro mě byl neznámou ten srpen, protože jsme začali na ledě relativně pozdě a museli jsme změnit celý model přípravy toho předzávodního období na ledě, protože jsme měli nasmlouvané přípravné zápasy a museli jsme se s nimi vejít do nějakého termínu. Takže jsme skoro ob den hráli zápas a mezitím jsme museli tvrdě trénovat. Nevěděl jsem, co to udělá na začátku sezony, ale ukázalo se, že jsem zvolil dobře a bylo to ku prospěchu mužstva.

Asi je zbytečné se ptát, jestli 
v kabině panuje dobrá nálada…
Panuje tam výborná nálada.

Kolín měl famózní nástup, dlouhou šňůru výher, pak to po jedné prohře zopakoval. Jediný tým, proti kterému Kolín nedokázal vyhrát, byla pražská Kobra. Proč se na ně nepodařilo najít zbraň?
Je to těžké. Asi jsme vždycky narazili na termín, když mužstvo nemělo svůj den. To je jedna věc a ta druhá je ta, že mě tolik nemrzí, že jsme prohráli, protože jsem rád, že oba ty zápasy s Kobrou byly kvalitní. Bylo důležité, že jsme úplně neodpadli.

Po novém roce měl Kolín trošku výpadek ve venkovních utkáních. Celkem pět jste jich venku prohráli? Čím to bylo?
Na každé mužstvo během sezony přijde nějaká slabší chvíle, možná trošku úpadek formy. Může to trošku zapříčinila i nemoc hráčů nebo drobné zranění. Mužstvo se pak necítí tak dobře a výsledky nemusí být tak dobré. Myslím si taky, že jsme asi ve dvou případech soupeře podvědomě podcenili.

Nebylo to pro tým trošku frustrující? A vůbec nepadla na konci sezony na kluky trošku deka?
To si myslím, že ne. I porážka je někdy dobrá, protože se mužstvo musí trošku probrat, musí se zvednout a uvažovat 
o tom, že něco není v pořádku a zase se vrátit k tomu, co fungovalo.

Pojďme k play off. Konec sezony jste dohrávali v nekompletní sestavě. Jak to bude vypadat pro play off?
Máme ještě nemocné, nějaká doléčení a zranění, ale doufám, že se všichni dají do kupy a že nastoupíme v plné síle. Teda kromě Hanzla, který je po operaci a do konce sezony zasáhnout nemůže.

Kozlové mají mezi koncem základní části a prvním utkáním play off 13 dní volna. Plánujete nějaký přátelák?
Pokoušeli jsme se sehnat soupeře, i když jich bylo možných hrozně málo, protože skoro všichni v 1. i 2. lize hrají. Zatím se nám nikoho nepodařilo sehnat. A když jsme někoho sehnali, kdo by byl ochotný hrát přátelák, tak nechtěl hrát právě s námi. Ještě máme něco rozjednaného, ale nevíme, jestli to dopadne.

Pro čtvrtfinále vyřazovacích bojů můžou Kozlové dostat Nymburk, Žďár nebo Písek. Kterého z těchto soupeřů byste chtěl nejvíc a proč? Který naopak nejméně?
Jsou tři možnosti. My určitě vybírat nebudeme. Koho nám určí postavení v tabulce, toho my musíme, když budeme chtít postoupit do dalšího kola, třikrát porazit. Soupeř se nevybírá, ale určuje se.

Jaké jsou vaše cíle pro play off?
Kluci jsou natěšení a je to na nich vidět. Je to z nich cítit, že by se chtěli dostat určitě přes první kolo do toho druhého, a pak se uvidí.