Mrázová: Já a netrestanější? Za to se stydím

Hlouček českých hokejistek stojí ve švýcarském Monthey před autobusem. Až se všechno naloží, jede se domu. Turnaj čtyř zemí skončil. Češky, které se umístily na třetí pozici, ve svém posledním utkání porazily silné Slovenky 2:1. Asistentka kapitánky, kolínská odchovankyně, Kateřina Mrázová na gól v tomto utkání sice nedosáhla, ale i tak patří jednoznačně mezi opory českého týmu. A to už ve svých osmnácti letech. „Podle mě to byl náš nejlepší zápas a asi i nejvyrovnanější, protože to dlouho bylo 0:0,“ rozplývala se po závěrečné výhře na Slovenkami podobně jako její české spoluhráčky Kolíňačka Kateřina Mrázová.

Kde jste v sobě ještě vzaly síly? Byl to už vás třetí zápas ve třech dnech a předtím jste absolvovaly ještě týdenní kemp, jehož součástí byly i fyzické testy…
V takových zápasech se člověk dokáže kousnout. Když už je třeba posledních pět minut, už je to třetí zápas, třetí třetina a když je to o ten gól, tak se těch pár sil ještě vždycky najde.

Díky výhře nad Slovenkami jste skončily celkově třetí. Co tomu říkáte?
Se třetím místem nejsme úplně spokojení, doufali jsme, že by to mohlo být i lepší. Ale zase na druhou stranu jsme rádi, že nejsme čtvrtí. Každopádně ale víme, že musíme hodně zapracovat na koncovce.

Vy, ačkoliv patříte k nejlepším střelkyním českého týmu, jste se tentokrát v podstatě střelecky neprosadila…
Nespadlo mi to tam. Budu muset sama zapracovat na té koncovce. Samozřejmě štěstí také chybělo, na dorážkách a podobně. Ale určitě na tom musím zapracovat.

Co koleno? Jste po těžkém zranění, operaci a koleno pořád ještě není úplně dobré. Jak zvládalo takovou zátěž?
Už je unavené. Byl dlouhý kemp už před turnajem a ještě fyzické testy. Samozřejmě já jsem nedělala všechno. Dělala jsem jen to, co se dalo. Měla jsem to individuální, trochu volnější než zbytek holek. Chodila jsem hodně i na kolo. A teď po těch třech zápasech je koleno hodně unavené, tak jsem ráda, že je konec.

Stala jste se společně se dvěma Slovenkami a jednou Švýcarkou nejtrestanějšími hráčkami turnaje. Z Češek jste nejtrestanější. To pro vás není moc obvyklé, že?
Je to trochu směšné. Já vlastně hraju soutěž s kluky, a tam když se do nich opřu celou silou, tak jim nic neudělám a tady se sotva holek dotknu a už chodím na trestnou lavici. Budu si na to muset dávat pozor. S holkami hra tělem není dovolená.

Včem ještě pociťujete rozdíl mezi klučičím a holčičím hokejem?
Určitě je to mezi kluky rychlejší, střela je tvrdší a i v těch zákrocích je rozdíl.

Je pro vás těžké se přeorientovat v podstatě během týdne z klučičího hokeje na ten ženský?
Určitě jo. Musím vždycky přepnout a dávat si pozor třeba už na tu hru tělem. Ještě nikdy se mi vlastně nestalo, že bych byla až takhle hodně vylučovaná. To se za to až stydím, protože v klučičím hokeji nechodím skoro nikdy na trestnou, maximálně jednou za sezonu.

Po turnaji ve Švýcarsku se v Čechách moc neohřejete a už odjíždíte na turnaj do Kanady. To ale není akce českého nároďáku. Co to je za akci? (rozhovor byl dělán ještě před odjezdem pozn. red.)
Je to turnaj, který pořádá Hayley Wickenheiser, nejznámější hokejistka světa. A moc se těším. Určitě bude zábava. Je to složený tým, který tam jede pod hlavičkou Kladna a určitě to nebudeme nijak hrotit. Nejedeme tam proto, že bychom tam chtěly udělat třeba první místo, i když se to nedá nikdy vyloučit, ale bude hlavně o zábavě, abychom se tam tím hokejem pobavily.

V Čechách tedy pouze dva dny a už zase do světa. Nevadí vám, že si rodinného tepla moc neužijete?
Jsem ráda, že se podívám po světě, a že je nějaká změna. Je to lepší, než sedět pořád doma (smích).

Tereza Hölzlová