Málokdy se stane, aby se tak mladý člověk pohyboval ve vysokých funkcích. Vám se to podařilo. Ve svých 26 letech jste v oblasti hokeje předsedou Krajského svazu ledního hokeje Plzeňského kraje a vedete jeden z krajských klubů v Tachově. Zde také vykonáváte funkci městského zastupitele a vedete městskou komisi pro školství, mládež a tělovýchovu. Jak jste se do takových sfér dostal?
Po mém nástupu na lékařskou fakultu v Plzni jsem se i nadále věnoval lednímu hokeji. Bývalé vedení rodícího se tachovského hokejového klubu mě oslovilo, zda bych zde nezačal působit jako trenér. Nabídku jsem rád přijal a začal jsem se věnovat mládeži i dospělým. Časem došlo k výměně vedení a já jsem se stal předsedou klubu. Zároveň jsem působil i v krajských odborných komisích. Přibližně v březnu loňského roku jsem byl vyzván představiteli několika klubů a také okresních svazů, abych kandidoval do funkce krajského předsedy. Nabídku jsem přijal a krajská konference mě většinou hlasů zvolila. Co se týká politické kariéry, i v tomto případě jsem byl vyzván, nikdy se nikam sám netlačím, nechci být obyčejným sběratelem funkcí.

Jste trenérem tachovského áčka, máte několik funkcí na hokejovém svazu, sedíte v městském zastupitelstvu, studujete pátým rokem lékařskou fakultu. Jak to všechno stíháte?
Skloubit vše dohromady je velice těžké. Studium se mi protahuje, ale zdárně pokračuji a v příštím roce bych měl promovat. Základem pro zvládnutí více činností je pochopení nejbližších a jejich podpora.

Máte vůbec nějaký volný čas?
Volný čas? Tak ten opravdu nemám. Lední hokej je celoroční záležitost, studium lékařské fakulty a politické funkce také. Občas některým kolegům na škole závidím volné víkendy nebo i čas v týdnu odpoledne po návratu z nemocnice.

Je vám 26 let, jste šéfem krajského hokejového svazu Plzeňského kraje. Kariéru máte rozjetou docela slušně. Kam až byste to chtěl dotáhnout?
Nedělám si nějaké velké ambice, má budoucnost patří především medicíně. Plzeňský kraj na svazu reprezentuje hlavně současný prezident Tomáš Král. A svou funkci zvládá velice dobře, dostává svaz z finančních problémů a provádí velice potřebnou reorganizaci. Sám bych rád pokračoval v činnosti krajského předsedy a rád se zapojím do činnosti Lékařské komise ČSLH.

Jste znám tím, že hodně preferujete mládež. Co říkáte na současný mládežnický hokej u nás?
Mládežnický hokej u nás je ve špatném stavu. Ujel nám vlak a nyní si toho všímáme na mezinárodním poli. Každý klub, ba každý trenér si dělá vše po svém a chybí nám centrální metodika. Mnoho sportovních tříd dnes existuje jen pro forma. Při přechodu z žákovských do mládežnických kategorií je vysoká hráčská úmrtnost. Trenéři nemají zájem o hlubší vzdělávání. A tak bych mohl pokračovat dál. Proto se již rok intenzivně pracuje na reorganizaci soutěží mládeže, naposledy jsme nad tím seděli pět hodin v kuse. Vše se blíží do zdárného konce, kluby a široká veřejnost se s novým systémem seznámí na veřejné prezentaci 8. března. Všichni jistě ocení práci týmu Milana Vackeho.

Jak podle vás z této krize ven?
Z krize se dostaneme změnou systému soutěží. Díky některým připravovaným krokům se sníží úmrtnost hráčů a časté odchody dorostenců do zahraničí. Také musíme prosadit větší zapojení starších dorostenců a juniorů do seniorských lig. Základem bude jistě přechod na třístupňový systém mládežnických kategorií. Také je nutné zpracovat podrobnou analýzu mládežnického hokeje a začít pracovat na centrální metodice, která bude důsledně prosazovaná a kontrolovaná orgány svazu.

Vy sám jste aktivně hrával hokej. V kolika letech jste skončil a proč?
Svou hráčskou kariéru jsem ukončil v sedmnácti letech. Nebyl jsem tak dobrý, abych mohl pokračovat dál. Taky se přidaly zdravotní potíže. Nyní jsme snad lednímu hokeji u nás prospěšný aspoň jako funkcionář a trenér.

Na které trenéry ve své kariéře vzpomínáte rád?
Rád vzpomínám na Jirku Jecha. Byl to přísný trenér se zajímavou filozofií, ale hokejisty uměl vychovávat. Nejraději jsem měl určitě pana Čáslavu (otec našeho reprezentanta Petra – pozn. red.).

Narodil jste se v Kolíně, nyní bydlíte v Tachově. Sledujete vůbec dění v kolínském hokeji?
Dění v kolínském hokeji v posledních několika letech je velice napjaté a celkový stav není dobrý. Myslím si, že klubu chybí kvalitní manažerské řízení a lepší marketingová činnost. I v dnešní hospodářsky špatné době se dají do hokeje peníze přitáhnout. Kolínsko je ekonomicky silná oblast, jistě by se našel spolehlivý generální partner pro celou herní sezonu. Myslím si, že opravdu kvalitním manažerem klubu byl pan Raška. Další problém vidím ve vedení města, které by jistě mohlo domácí klub více podporovat. Jako velký problém s politickým a finančním podtextem vidím již proběhlou rekonstrukci střechy zimního stadionu. Zde asi vyhrály zájmy několika osob z radnice a blízkého okolí a sportovní zájmy šly stranou.

Prý jste nějak spřízněn s Milan Pomichálkem?
To mohu potvrdit. Milanův otec byl druhým manželem mé matky. Naše rodiny jsou dost provázané.

S ním jste v pravidelném kontaktu?
Ano. Při pravidelných návštěvách Kolína. Velice se mi nelíbil postoj některých členů kolínského klubu ve věci nevyplácení odměn hráčům včetně Milana. Pokud má někdo podepsanou smlouvu, má nárok na peníze v daném termínu. Druhá liga je dnes bohužel často profesionální soutěž s amatérským vedením. Toto nezpůsobili hráči, ale manažeři některých klubů již před několika lety. Hráči mají dnes stále větší požadavky a těm se vyhoví a nebo jde hráč jinam jako v první lize a extralize. Jako naprostý nesmysl beru tvrzení, že by Milan nehrál, protože nedostal odměnu. Jako student lékařství mohu potvrdit, že v prosinci loňského roku na tom byl špatně a bral antibiotika. A jako úsměvné mi přijde tvrzení, že hráč v rekonvalescenci má ležet doma v posteli nebo zkusit hrát a ne jen přijít na hokej jako divák. Naopak tím daný hráč ukázal, že má o hokej zájem, ale ještě se necítí tak dobře, aby byl zase platným hráčem.

Jste docela činný člověk. Čeho byste chtěl v životě dosáhnout?
Prioritou je jistě dokončení lékařské fakulty. Potom bych rád nastoupil na anasteziologickou-resuscitační kliniku v plzeňské fakultní nemocnici. Také začínám pomýšlet na postgraduální doktorandské studium. Po složení atestační zkoušky chci pracovat jako lékař na záchranné službě. Po hokejové stránce pomýšlím na studium Trenérské školy FTVS UK pro získání trenérské licence A. V současnosti mám už dva roky béčko.

VIZITKA
Jméno: Robin Šín
Datum nar.: 25. 5. 1982
Místo: Kolín
Vzdělání: 4. ZŠ Kolín, Gymnázium Kolín, nyní Lékařská fakulta UK v Plzni (všeobecné lékařství)
Zájmy: lední hokej, četba (historická a odborná literatura)
Bydliště: Tachov, Jabloňová ulice
Stav: svobodný, přítelkyně Vendula (zdravotní sestra)