Kvalifikace nevyšla Češkách úplně růžově, sice vždy za soupeřkami zaostaly o jedinou branku, ale nevyhrály ani jeden zápas, a tak v těžké konkurenci domácích Číňanek, Japonek a Norek neobstály. Na olympiádu se podívají bezkonkurenční hráčky Číny. „Pro nás je to velké zklamání, ale na jaře budeme mít šanci na mistrovství světa. Sice to je něco jiného, není to Olympiáda, ale život musí jít dál. Jako tým jsme získaly zkušenosti a ukázaly jsme si, že umíme hrát hokej i s papírově lepšími týmy. Šesti hodinový posun, pro holky ze zámoří dvanácti hodinový, také udělal své, a i to jídlo nám nedodalo moc energie, ale je to tak, jak to je. Určitě bylo zajímavé prožít třináct dní v Číně. Myslím, že jsme si všichni užily nádech čerstvého vzduchu, když jsme dorazili domů,“okomentovala na úvod pobyt v čínské Šanghaji Alena Polenská.
Ze tří zápasů jste všechny prohrály. Vždy ale jen o gól, takže těsně. S Norskem dokonce až na nájezdy. Jaké to byly zápasy? Co vám v nich chybělo?
Polenská:V zápasech s Japonskem a Čínou nám chybělo trochu štěstí, a taky jsme neproměnily pár přesilovek. Myslím, že jsme fakt odehrály jedny z našich nejlepších zápasů. Prohrát jen o gól s týmy, které jsou v Top divizi, není tak zlé. Když vzpomenu na kvalifikaci, kterou jsem hrála před čtyřmi roky, tak jsme proti Japonsku celou dobu bránily a skoro jsme se nedotkly puku. Pořád nás držely v našem obranném pásmu, ale teď to byl velmi vyrovnaný zápas. Nebýt několika vyloučených, bylo to o něčem jiném. Uznávám, že některé fauly byly posouzené správně, ale spousta ne. Například, když nás rozhodčí poslala do třech v posledních minutách hry proti Číně. Nechci to svádět na rozhodčí, ale jen ze zápisu je vidět, že nás rozhodčí „zařízla“ hlavně ke konci zápasu. Celkově jsme s Čínou a Japonskem odehrály dost vyrovnané zápasy a nedaly jsme jim nic zadarmo. O to byl pak ten fakt prohry těžší. To, že jsme věděly, že jsme byly tak blízko k výhře, dělil nás jen jeden gól. Poslední zápas už bylo těžké hrát. Dost jsme byly zklamané z těch dvou předešlých, už jsme neměly psychickou sílu. Bohužel jsme nezačaly hrát od první třetiny a nevyužily jsme šance, které jsme měly.
Mrázová: Zápasy to byly vcelku dost vyrovnané. Určitě nám chybělo i trochu toho štěstí. S Čínou jsme po druhé třetině dokonce i vedly 3:2, ale v poslední třetině nám vyloučily tak pět hráček, a Číňanky to bohužel využily. Vítězný gól daly ve hře pět na tři. Myslím si, že jinak ve hře pět na pět jsme byly lepší.
Z šesti českých branek jste dala čtyři vy, Aleno, jednu vy, Katko a jen jednu vstřelil někdo jiný. Můžeme z toho vyvozovat, že další české hráčky nemají ve světové konkurenci až takovou šanci?
Polenská: Myslím, že se z toho nedá moc vyvodit. Je tu více hráček, které třeba to štěstí dát gól v Číně neměly. Hokej není jen o tom, kdo vsítí branku, ale o tom, kdo udělá tu černou práci a vybojuje puk v rohu, a nebo zabrání přečíslení dva na jednoho a tak dále. Kdyby mi holky na ty góly nenahrály, tak bych je nedala. V Číně jsem to štěstí měla já, příště ho bude mít někdo jiný. Je jedno, kdo branky dá, hlavně že tam padnou. A proto si myslím, že i ostatní hráčky mají šanci na světové scéně. To, jak jsme hrály není zásluha několika holek, je to týmová snaha.
Mrázová: S Álou jsme hrály v jedné lajně. Ála dávala 4 góly, což je úžasný, a já dávala jeden. A jestli někdo z nás má ve světové konkurenci šanci? Tak to musí posoudit někdo jiný, z pozice hráčky se to nedá hodnotit.
Aleno, myslíte, že vám pomáhá v takových zápasech vaše americké angažmá?
Určitě mi pomáhá. Získala jsem tu hromadu zkušeností a hodně jsem se tu naučila Někdy mi sice chvilku trvá, než si zvyknu na český hokej, ale celkově si myslím, že mi moje angažmá pomáhá.
Jaké byly vaše ambice před kvalifikací. Ačkoliv nebyla skupina vůbec jednoduchá, čekaly jste postup, když postupoval jen vítěz kvalifikace?
Polenská: Já osobně jsem věděla, že to bude těžké a že šance jsou malé, ale pořád tam nějaké byly a stálo to za to, zkusit to a pokusit se to vyhrát. Hokej je nevypočitatelný a kdybychom do turnaje šly s tím, že nemáme šanci, tak bychom prohrály o víc gólu.
Mrázová: Určitě jsme chtěly postoupit. Kdyby jsme to nechtěly, tak tam nemusíme ani jezdit. Šance určitě byla a mančaft určitě taky. Podle mě, když se tahle parta sejde ještě v tomhle složení, můžeme dělat dobré výsledky.
Naše sousedky Slovenky na olympiádu postoupily, přitom papírově bychom na tom měly být lépe my. Není to trochu k vzteku a líto?
Polenská: Slovenky a jejich postup je kapitola sama pro sebe. Některé holky říkaly, že měly lehčí skupinu a lepší podmínky, ale na to se nemůžeme vymlouvat. Je to k vzteku a hodně. Nemám moc sílu se k tomu vyjádřit. Je to důkaz toho, že v hokeji je možné vše.
Mrázová: Slovenkám to přeji. Měly určitě lehčí skupinu a i lepší podmínky, ale to je život. A že jsme nepostoupily na olympiádu? Tak to mi je určitě moc líto.

Výsledky
Japonsko – Česko 3:2, (branky: Polenská 2)
Česko - Čína 3:4 (branky: Polenská, Mrázová, Mastná)
Česko – Norsko 1:2 po nájezdech (branka: Polenská)
(Tereza Hölzlová)