Na rozhovor jsme se sešli na půli cesty mezi Kutnou Horou a Pardubicemi. V přeloučské pizzerii si Libor objednal presso a nepřestával nechápavě kroutit hlavou, že vůbec může Sršňům hrozit odstoupení z II. ligy. „V horším případě i konec hokeje,“ mračil se Libor Barta.

V Kutné Hoře jste odchytal sice jednu sezonu, ale město vám hodně přirostlo srdci, když vás momentální situace v hokeji tak rozčiluje.
Mám za sebou hodně štací. V Kutné Hoře jsem se sešel s lidmi, kteří hokeji opravdu fandí a nedělají ho pro peníze, jako některé ligové týmy. Myslím si, že by byla strašná škoda, kdyby měla druhá liga v Kutné Hoře skončit. Abych se vrátil k tomu, že mi město přirostlo k srdci, tak když jsem z Hory odešel, tak jsem se s vedením domluvil, že tam bude chytat můj syn. Tím pádem vznikla možnost, abych trénoval gólmany mládeže. Shodou nešťastných náhod jsem nemohl být letos s Kalouskem a mým synem v trojici brankářů pro áčko.

Město nechce podporovat tým, kde je více jako polovina hráčů odjinud. Je to správné? Nemělo by spíše tuto koncepci prosazovat, až když se bude produkovat kvalitní mládež?
Určitě by měli finančně pomoct. Prošel jsem hodně týmy, ale nejsem si jistý, že bych se setkal s týmem, kde by radnice nepodporovala jak mládežnický, tak i seniorský hokej. V dnešní době se sponzoři shání těžko, a když do toho město nepůjde, tak sportovní úroveň nebude. Je pravda, že začínat se musí s mládeží, ale na druhou stranu, když hráč vychází z juniorky, musí mít vidinu dobré soutěže. Pro něj je lepší, když se dostane do druholigového nebo prvoligového kádru a ne do krajského přeboru. Kraj jsem hrál a musím zodpovědně říct, že už to je trochu o hokeji, ale dohání se to daleko hrubšími zákroky a jiným stylem hry. A to, že je tam půlka týmu odjinud? Takový ten sport nyní je. Když jsem začínal v Pardubicích, tak tam bylo 98 procent domácích hráčů. Dnes je v Pardubicích tak pět šest domácích kluků. I kdyby deset, tak je to hodně.

Zatím to není definitivní, ale pokud by město prosadilo svou a hrálo se bez seniorského hokeje, nebo na nejnižší úrovni, fungoval by jejich systém výchovy mládeže?
Myslím si, že možná má šanci fungovat, ale vše by se muselo totálně překopat. Stejně by museli pak seniorský tým doplnit. Tolik hráčů prostě nevyroste. Nemůžeme čekat, že když z juniorky každý rok vychází tři čtyři hráči, tak že všichni půjdou do A-týmu.

Obzvlášť když je v Kutné Hoře tak málo hráčů…
Přesně. Když jsem se díval na juniory, tak měli opravdu málo hráčů. Vím, že Ríša Bláhů (trenér juniorů – pozn. red.) jezdil na zápas třeba v deseti lidech. Kluků je málo.

Pokud chce město rozvíjet hokejovou mládež, nemělo by tedy zároveň zlepšit trenérskou i soutěžní úroveň?
Nechci nikomu sahat do svědomí. Trenéři, co trénují v Kutné Hoře mládež, tak to dělají v rámci možností dobře, ale je pravda, že čím lepší trenér, tím lepší hráči. Samozřejmě děti nemůže trénovat nějaký rodič, který v životě nestál na bruslích. Když se zkvalitní trenérský management, tak bude kvalita vyšší, ale opět jsme u toho: bez peněz to nepůjde.

Pro výchovu mládeže je soutěž jako krajský přebor hodně málo.
Samozřejmě. Čím lepší soutěž, tím větší úroveň. Tam se ukáže, jestli na to ti hráči budou mít. Dále se musí dělat nábory. Je to o lidech a o penězích. A to se musím vrátit k A – týmu, jehož vedení udělalo pro hokej hodně a byla by škoda, kdyby se druhá liga zrušila. Lidi se na ni naučili chodit a na krajský přebor by nikdo nepřišel. Na béčko přijde deset lidí. Mně to tady přirostlo k srdci i díky fanouškům. Nesetkal jsem se v Kutné Hoře s negativním fanouškem, i když se nedařilo.

Pokud nebude v Kutné Hoře sportovní třída, nebude vyšší úroveň mládežnického hokeje, ví Barta

Zůstaňme ještě u mládeže. Je podle vás nutností, aby byla v Kutné Hoře zřízena sportovní třída při nějaké základní škole?
Pokud nebude sportovní třída, tak vyšší úroveň nebude. Teď kluci chodí trénovat po škole a občas mají i jiné koníčky, budou se muset učit atd. Když je hokejová třída, tak kluci můžou trénovat i dopoledne, nebo ráno. Může se navíc využít i led.

Myslíte si, že tento model mládeže se sportovní třídou v Kutné Hoře dokáže vyprodukovat, když budeme při zemi, alespoň jednoho hokejistu každý rok pro seniorský hokej na druholigové úrovni?
Myslím, že ano. Když to vezmu z vlastní zkušenosti s kutnohorskými brankáři, tak jsme trénovali každou středu, když nehrál A – tým. Na těch brankářích bylo vidět, jak rostou. A když se o ně nikdo nebude starat, tak nepůjdou na vyšší úroveň. Nejvíce je to vidět u těch malinkých. Jeden kluk – Červinka – nevynechal jediný trénink. Na něm bylo úplně nejvíc vidět, že roste, že umí bruslit a pohybovat se v brankovišti.

Když se vrátíme k situaci klubu. TJ Stadion je v exekuci, jak se to stalo, asi není předmětem rozhovoru. Tím pádem je malá šance, že město s TJ bude pokračovat. Kdyby se našel někdo kompetentní, kdo by zde chtěl dělat hokej, zůstal byste v Kutné Hoře a třeba dál trénoval gólmany?
Všechno je o dohodě a o lidech. V Kutné Hoře jako takové jsem byl párkrát, čas mi to nedovolil, chodil jsem spíše se spoluhráči. Znám nejvíce zimní stadion a lidi kolem, kteří to dělali dobře. Když ale přijdou noví lidi a najdeme společnou řeč, tak bych v tom neviděl problém. Záleží, jak na tom budu i časově, protože příští týden nastupuji do nové práce. Rád bych ale u hokeje zůstal a pracoval s mladými brankáři a třeba
i ještě chytal.

Vezmeme jenom A-tým a jeho výdaje. Kolik by podle vás mělo do něj město investovat, aby solidně fungoval?
Nemůžu mluvit o konkrétních cifrách. To je otázka spíše na nějakého ekonoma klubu, protože jsem byl vždy hráč, nebo trenér. Ale vím, že se nyní peníze shání hodně těžko. Znám další kluby s finančními problémy, a pokud město podporu nezachová, tak klub nemůže fungovat. Musí se ale na druhou stranu udělat adekvátní rozpočet. S čímž souvisí i chod zimního stadionu. Mluví se o nějakých třech milionech, nevím, ale s prominutím říkám, že by nějaký milion klubu moc nepomohl.

Chod zimního stadionu povede město. Je to pro samotný klub dobře?
Určitě, je to dobře. Tam se točí velké peníze za energie a jiné. Klub pak může lépe fungovat. Sice nejsem Kutnohorák, ale nevidím sport, kromě asi teď fotbalu, na který by chodili fanoušci v takovém počtu. Kromě památek proslavil Kutnou Horu právě ten hokej.

Město paradoxně začalo sledovat hokej až na konci sezony…
…kdy se klukům nedařilo. (vstoupí do otázky)

Hokejisté se z „deky“ těžko oklepávají

Přesně. Dá se říct něco na omluvu hráčů za jejich výkony?
Je pravda, že když na vás přijde deka, tak je těžké se z ní dostat. Kdyby to mančafty věděly, tak nejsou takové šňůry porážek, ať už v extralize nebo první a druhé lize. Hokej je kolektivní hra a je i o štěstí. Navíc kluci byli pod tlakem. Kdyby se dostali do play off, tak by na to město také koukalo jinak, ale je to sport. Jednou jste dole, jednou nahoře. Zažil jsem spousty zklamání i krásných chvil, a kdyby měla být jen jedna za tři sezony, tak se tomu nic nevyrovná.“

Buďme chvíli optimističtí - druhá liga příští sezonu bude. Působil byste konečně v brankářské trojici s Tomášem Kalouskem a vaším synem aktivně v A-týmu?
Klidně bych se vrátil do brány. Nebráním se tomu. Když vidím Hašana (Dominik Hašek, spoluhráč Barty s Pardubic – pozn. red.), že může chytat i v pětačtyřiceti a na takové úrovni. Je to o tréninku. Už bych asi nevydržel celou sezonu, ale rád bych pomohl Tomášovi a mladému. Byli bychom dobrá trojka. Mohl bych pomoct klukům i po psychické stránce.

Troufnul byste si na pozici hlavního trenéra?
To ne. Za prvé mám jen céčko a za druhé tam musí být trenér, který tomu opravdu rozumí a navíc je trochu psycholog. Zažil jsem spoustu kvalitních trenérů, ale když nebyli psychologové, tak na to doplatili. Zažil jsem i Karla Fraňka, jenž je u mě Pan trenér. On nikdy nehrál hokej, ale trénoval skvěle. Skláním se před ním a vděčím mu za to, co jsem v hokeji prožil.

Libor Barta je třiačtyřicetiletý hokejový brankář z Pardubic, který ještě výstroj definitivně na hřebík nepověsil a věří, že si ještě v Kutné Hoře zachytá druhou ligu. Momentálně si chodí zahrát za starou gardu Pardubic s Otou Janeckým a spol. a trénuje brankáře mládežnických týmů Kutné Hory. Odchovanec Pardubic se podílel s Dominikem Haškem na zisku titulu pro Pardubice v roce 1989. Kromě ve městě perníků chytal Barta i v Berouně (1. liga), Plzni, Karlových Varech a Bratislavě (vše extraliga). V roce 2006 hájil branku prvoligové Chrudimi a v sezoně 2007/2008 uchvacoval svými zákroky kutnohorské tribuny.