V tu dobu se na kolínský led vracel Martínek ze svého krátkého trenérského působení v pražské Spartě. Okusil si, jaké to je zahrát si v jednom týmu se svými syny, Robinem a Ondřejem, a připomněl si, jak voní kolínský led.
Na něm totiž strávil mnoho času. Hokeji se věnoval od šesti let. Po ukončení hráčské kariéry se přesunul na post trenéra a od roku 1999 sbíral trenérské zkušenosti.
V Kolíně prošel téměř všemi žákovskými kategoriemi, dorostem, juniorkou a v posledních sedmi letech je trenérem A mužstva, které hraje druhou nejvyšší českou hokejovou ligu. Petr Martínek byl u všech největších úspěchů kolínského hokeje v posledních letech, a tak je určitě rád, že se po výše uvedené pauze na kolínský led zase vrátil.
Co se týče zmíněných trenérských úspěchů, v mládežnických kategoriích to byl především postup do extraligy mladšího dorostu a později postup do extraligy staršího dorostu. Po přechodu k A týmu to bylo mimo jiné první místo ve druhé lize (třetí nejvyšší soutěži) a posléze postup do Chance ligy (druhé nejvyšší soutěže).
Trenér, který zastává metodu cukru a biče, na své svěřence umí být tvrdý, ale zároveň si dokáže jejich důvěru získat až na přátelské bázi, na kolínském ledě oslavil i své padesátiny a brzy mu budeme gratulovat k padesátým čtvrtým narozeninám. V profesionální Chance lize vede Kozly poslední čtyři roky a končit se nechystá. V profesionální soutěži je domácí trenér odchovanec téměř raritou. A tak není divu, že byl právě Petr Martínek nominován na cenu za celoživotní přínos kolínskému hokeji.
Marťas, jak se mu mezi přáteli říká, má rád péči o svůj trávník, nepohrdne kalíškem Jagermeistera, v autobuse před zápasem pojídá dlouhé tyčinky a fandí třeba i biatlonistce Dorothee Wiererové. Rád sleduje kulinářskou soutěž MasterChef, stejně jako dnes již kultovní sportovní seriály Lajnu a Okresní přebor. Umí slavit, umí komunikovat s fanoušky a když mu hraje Škwor, Síla starejch vín, derou se mu leckdy i slzy do očí.
Takže, Marťas, gratulujeme, děkujeme, že u kolínského hokeje stále stojíš. Kladno má svého Jágrmeistra, my máme Kozelmeistra…
Tereza Marvánková Hölzlová