Matěji, jak jste viděl zápas s Jihlavou svýma očima?

Hodnotím ho velmi pozitivně. Poprvé jsme historicky přehráli Jihlavu, už předtím jsme měli nějaké šance je porazit, ale vždycky nám to nějak uteklo. Jsem rád, že jsme to před domácím publikem mohli prolomit.

Vy jste dostal prostor v elitní formaci, nakonec jste byl nejvytíženější hráč Kozlů. Jak se vám celkově hrálo?

Hrálo se mi dobře, s klukama jsem už párkrát hrál i předtím, když se to třeba občas promíchalo. Hrálo se mi dobře, vyhověli jsme si.

Doposud jste se v Chance lize neprosadil, proti Jihlavě jste hned nasázel hattrick. Jak to chutná?

Moc! Od začátku sezony jsem nedal gól a už jsem dostával z toho i halucinace. Kluci v kabině se mi trochu i smáli, takže jsem rád, že to tam popadalo.

Jak byste góly popsal?

Ten první byl takový hnusný, ale potřeboval jsem ho. Druhý gól taky nebyl dvakrát pohledný. Byl z dorážky, ale jsem za něj rád. A ten třetí? Veselka (Jan Veselý) mi to tam nahrál do skoro prázdné brány, tímto mu taky děkuji, že mi pomohl dát hattrick.

Myslel jste po druhém gólu na hattrick? Měl jste to v hlavě?

Spíše bylo důležité urvat výsledek. Kdybych dal hattrick a my prohráli, tak tak by nám to body nepřineslo. Když se pak skóre navyšovalo a zápas byl skoro u konce, tak jsem to v hlavě trochu měl. Ale hlavně jsem rád za tři body do tabulky.

Jak se vyvíjela hromadná bitka z vašeho pohledu, co se tam stalo?

Moc jsem neviděl, jak to vzniklo. Ale Zdeněk Čáp už byl na zemi a protihráč ho tam zbytečně dorážel, tak jsem ho chtěl odstrčit, načež tam přijel další hráč Dukly a chtěl se bít. Mně to přišlo zbytečné, protože bych dostal na budku, ale rozesmálo mě, když jsem mu uhnul a on spadl (usmívá se). Naštěstí jsme z toho měli přesilovku a myslím si, že ta mohla rozhodnout zápas.

Jak moc ve vašem sebevědomí pomohl start za Hradec v Lize mistrů?

Pomohlo, určitě. I jelikož jsme postoupili. Sebevědomí mi to zvedlo, doufám, že to tak bude pokračovat dál.

(autor: Věra Pavlovská, Daniel Krátký)