„Byl jsem rád, ale jinak jsem to prožíval jako každý jiný zápas. Naplno, céčko, necéčko,“ odpověděl obránce Martin Barták na otázku, jestli se na ledě s céčkem cítil jinak.

Na střídačce povzbuzoval. Nejen kvůli céčku na hrudi, ale taky protože patřil k těm nejzkušenějším v týmu v tu chvíli. Starší a zkušenější už byl jen další obránce Lukáš Skokan. Oba pod sebou měli bandu mladých kluků. Pro některé to byl první zápas v chlapech. A pro všechny to byl boj o místo v sestavě.

„Byl to první zápas. Bylo důležité, aby kluci měli nasazení, abychom neudělali ostudu a nedostali nějaký debakl a zaslouženě tady něco odevzdali. Máme za sebou tréninky, které byly kvalitní. Teď tady je boj o místo a podle toho to vypadalo. Bylo to trochu nervózní. Nedali jsme šance, a to se do výsledku promítlo,“ komentoval Barták utkání, které Kozlové nakonec prohráli 1:5.

„Výsledek mohl být jiný. Ale to je hokej. Vyhrát jsme asi nemohli. Ale mohlo to být určitě méně než 5:1. Šli víc do branky a měli větší štěstí. My jsme spoustu šancí neproměnili,“ přemítal.

On sám chvilku ležel na ledě v bolestech. Byl na něj faul kolenem, při kterém se pěkně protočil a skončil v leže s grimasami v obličeji.
„Bylo to trošku tvrdší, ale jsem rád, jak to dopadlo. Musím mít příště zvednutou hlavu trošičku,“ bral to po utkání už trochu s nadhledem.

Jestli povede jako kapitán Kozly do zápasu i příště bude jasné po víkendu. To totiž bude kouč připravovat soupisku na druhý přátelský zápas. Dá se ale očekávat, že na domácím ledě v úterý 22. srpna proti Žďáru nad Sázavou pustí do hry už téměř všechny hráče.