Hasiči s kvalifikací lezců nestoupali do výšky, jak bývá při jejich činnosti běžné, ani nepracovali nad volnou hloubkou. Trénovali pomoc zraněnému člověku v podzemí. V rámci pravidelné odborné přípravy se stali hosty nadšenců ze spolku Montanika, kteří jim umožnili přístup do někdejšího důlního díla Pepř. Konkrétně do historické Václavské štoly, hlavního důlního díla na úrovni I. patra dolu.
Hasiči se tentokrát stali žáky, jimž báňští technici nejen vysvětlili a předvedli, čím je pohyb v podzemí mimořádný a jaká bezpečnostní pravidla zde platí, ale také jim ukázali, jak jsou vstupy do podzemí zabezpečeny. A současně představili mapy a havarijní plány, podle nichž by se postupovalo v případě maléru: za situace, kdy by bylo třeba někoho z návštěvníků dolu nebo jeho pracovníků zachraňovat. To totiž nelze řešit až ve chvíli, pokud taková situace nastane: vše je promyšleno předem.
Nebyla to žádná procházka atraktivním podzemím, a to ani ve chvílích, než začal vlastní výcvik. Naznačují to alespoň slova velitele hasičské stanice v Říčanech Romana Hejzlara. K místu výcviku hasiči museli v podzemí dojít pěšky – a na vzdálenost 1,4 kilometru si přenést i veškeré vybavení včetně lezeckého materiálu.
Scénář výcviku, neobvyklý i pro zkušené lezce, kteří už zažili leccos, počítal se zraněním člověka na tom nejméně „vhodném“ místě – tam, kde se buduje zajištěná cesta via ferrata; přibližně 70 metrů nad úrovní hlavní spojovací štoly. „Figurant měl zranění dolní končetiny v oblasti kotníku a byl imobilní. Úkolem lezecké skupiny bylo jeho nalezení, zajištění tepelného komfortu pacienta, tedy zabránit nebezpečí prochladnutí, a příprava pro rychlý transport na povrch bez použití důlních mechanických prostředků,“ shrnul Hejzlar, co bylo třeba zajistit.
Taková akce obnáší nejen samotné poskytování pomoci, ale i správné rozhodování. Je mimo jiné třeba zvolit nejvhodnější trasu k východu z důlního díla – a to nejen s ohledem na samotný transport; je třeba brát v potaz charakter zranění, možné zhoršení zdravotního stavu… Lezci museli vyhledat vhodné kotevní body a najít místo pro spuštění pacienta, připomněl Hejzlar. „Následně spustili figuranta v doprovodu dvou lezců v nosítkách Sked svážnou šachtou z výšky asi 75 metrů, dále zajistili transport a přemístění pacienta v těžce průchozím terénu důlních štol a šachet,“ vypočetl. To vše bylo třeba zajistit do chvíle, než se figurant mohl zázračně uzdravit a opět se postavit na vlastní nohy.
Část dolu Pepř, kde hornická činnost byla ukončena před půlstoletím, na sklonku 60. let, je přístupná veřejnosti. Návštěvníci (kteří si však prohlídku musí domluvit předem) se svezou i důlním vláčkem; uvidí také funkční těžební stroje. Vpuštěni dovnitř jsou však pouze ti s vhodným oblečením a obutím: k podmínkám patří pevná obuv a oděv s dlouhým rukávem i nohavicemi (prohlídka ostatně obnáší dvouhodinový pobyt v prostředí s teplotou kolem 11 stupňů Celsia, kde je navíc místy citelný průvan). Novou atrakcí se zde stane právě vznikající via ferrata na žíle Šlojíř.
