Ochotníci mají v Maloticích svou tradici. Herci spolku ve Lhotkách rozveselovali místní obyvatele v době druhé světové války.
Zdroj: MAS Podlipanska / Živá kronika
Mladé slečny z Křečhoře i z Radosvesnic na dožínkové slavnosti roku 1945.
Zdroj: MAS Podlipanska / Živá kronika
Dožínkové slavnosti v Křečhoři z roku 1927.
Zdroj: MAS Podlipanska / Živá kronika
Zdroj: MAS Podlipanska / Živá kronika
Oslava dožínek v Bříství roku 1955.
Zdroj: MAS Podlipanska / Živá kronika
Neodmyslitelnou součástí tradičních oslav konce žní byly lidové kroje.
Zdroj: MAS Podlipanska / Živá kronika
Expedici sudů do pivovaru zajišťovali všichni, protože nakládka 200 litrových sudů nebyla snadná, hodila se každá volná ruka.
Zdroj: Fotokronika městyse Červené Pečky
Dobová pohlednice pánského pivovaru v Červených Pečkách.
Zdroj: Fotokronika městyse Červené Pečky
Fotografie z roku 1911 zachycuje východní křídlo barokního zámku.
Zdroj: Fotokronika městyse Červené Pečky
Zámek je aktuálně nevyužívaný a postupně chátrá.
Zdroj: Fotokronika městyse Červené Pečky
Fotografie z roku 1905 zachycuje hlavní průčelí zámku z jihozápadní strany.
Zdroj: Fotokronika městyse Červené Pečky
Pohled zachycuje budovu pivovaru a průhled na dnešní ulici Dr. Dvořáka na počátku minulého století.
Zdroj: Fotokronika městyse Červené Pečky
Povodeň v Týnci nad Labem v roce 1929.
Zdroj: archiv města
Týnec nad Labem leží na posledním vrcholku rozsáhlých Železných hor.
Zdroj: archiv města
Sokolovna v Týnci nad Labem na fotografii z roku 1931.
Zdroj: archiv města
Spodní část náměstí v Týnci nad Labem zachycena v roku 1936.
Zdroj: archiv města
Fara v Maloticích pochází z 14. století. Aktuálně slouží k obytným účelům.
Zdroj: MAS Podlipanska / Živá kronika
Gotický kostel sv. Matouše v Maloticích byl od prosince roku 2013 vyhlášen kulturní památkou.
Zdroj: MAS Podlipanska / Živá kronika
Malotická gotická vodní tvrz se řadí k nejvýznamnějším památkám na Kolínsku.
Zdroj: MAS Podlipanska / Živá kronika
Po druhé světové válce hospodařil v Radimku i Josef Zedník s rodinou.
Zdroj: Album plné vzpomínek / František Růžička
Fotografie z Radimku pochází z 27. června 1922.
Zdroj: Album plné vzpomínek / František Růžička
Tehdejší obyvatelé Radimku.
Zdroj: Album plné vzpomínek / František Růžička
Statek Josefa Sixty v Radimku.
Zdroj: Album plné vzpomínek / František Růžička
Radimští ochotníci v divadelním představení Vesnička pod Šumavou.
Zdroj: MAS Podlipanska / Živá kronika
Radimští ochotníci během jejich divadelního představení Na potoce za mlýnicí.
Zdroj: MAS Podlipanska / Živá kronika
Průvod malých radimských obyvatel v roce 1946. Událost se konala k slavnostnímu odhalení pomníku padlých u místní kaple.
Zdroj: MAS Podlipanska / Živá kronika
Dožínky, aneb svátky sklizně se slaví na konci žní. K tradici patřila společná cesta z pole. Účastníci průvodu v Radimi byli ozdobeni květy a klasy.
Zdroj: MAS Podlipanska / Živá kronika
Na fotografii z roku 1945 je k vidění bývalá Jonášova hospoda, holírna, Koděrův statek i domy obyvatel Radimi.
Zdroj: MAS Podlipanska / Živá kronika
Pozdrav z Radimi. Na snímku bývalý Koděrův statek směrem z Čermákova kopce.
Zdroj: MAS Podlipanska / Živá kronika
Radimský zámek.
Zdroj: MAS Podlipanska / Živá kronika
Fotografie z 30. let 20. století zachycuje tehdejší mladé sokolíky.
Zdroj: MAS Podlipanska / Živá kronika
I sbor dobrovolných hasičů má v Plaňanech silnou tradici. Jejich vznik se datuje do 60. let 19. století a řadí se tak k jedněm z nejstarších sborů založených v České republice.
Zdroj: MAS Podlipanska / Živá kronika
Na fotografii z roku 1910 je k vidění klasická bryčka tažená koněm, která byla populární zejména v 19. století.
Zdroj: MAS Podlipanska / Živá kronika
Plaňanská sokolovna byla sokolům předána v roce 1935.
Zdroj: MAS Podlipanska / Živá kronika
Místní rychta z díla B. Bernau z roku 1896. Podle dochovaných zpráv vedla z kamenné rychty podzemní chodba ke kostelu Zvěstování Panny Marie i k Mírkovské tvrzi.
Zdroj: MAS Podlipanska / Živá kronika
Snímek zachycuje budovu dědičné pošty z roku 1908 v Plaňanech.
Zdroj: MAS Podlipanska / Živá kronika
Kostel Zvěstování Panny Marie byl postaven v desátém století původně jako rotunda.
Zdroj: MAS Podlipanska / Živá kronika
Na počátku dvacátého století byl postaven pseudogotický kostel sv. Jana Křtitele, který je zachycen na snímku ve dnešní podobě.
Zdroj: MAS Podlipanska / Živá kronika
Dominantami městyse Plaňany jsou kostel Zvěstování Panny Marie a kostel sv. Jana Křtitele.
Zdroj: MAS Podlipanska / Živá kronika
Děvčata a mládenci v lidových krojích vyrazili každý rok v červenci spolu s muzikanty na průvod z Radimku do Cerhýnek.
Zdroj: archiv Františka Růžičky
Cerhenický sbor dobrovolných hasičů měl mezi svými členy i družstvo dorostenek. Fotografie z roku 1938 je toho důkazem.
Zdroj: archiv městyse
Fotografie zachycuje zakládající členy Sboru dobrovolných hasičů v Cerhenicích v roce 1878.
Zdroj: archiv městyse
V roce 1927 oslavil sbor prvních padesát let od svého založení.
Zdroj: archiv městyse
Na počátku dvacátého století přestoupili cerheničtí hasiči z kolínské jednoty do kouřimské. Na snímku jsou k vidění hasiči z roku 1910.
Zdroj: archiv městyse
Cerheničtí fotbalisté mají silnou tradici. Hrávali už v letech 1933 až 1938. Fotografie odhaluje tehdejší tým v roce 1935.
Zdroj: archiv Františka Růžičky
Ochotnický spolek čítal v 40. až 60. letech 20. století celkem dvacet osm členů, kteří se podíleli na bohatém kulturním životě v Cerhenicích.
Zdroj: archiv Františka Růžičky
Snímek zachycuje rozsáhlou rodinu Sixtových. Josef Sixta byl rolníkem a nájemcem rolnické usedlosti.
Zdroj: archiv Františka Růžičky
Tradiční slavnosti v lidových krojích v Pečkách.
Zdroj: MAS Podlipanska
K měšťanské škole v Pečkách byla v roce 1901 z kapacitních důvodu přistavěna budova dívčí školy, a v roce 1909 i budova chlapecké.
Zdroj: MAS Podlipanska / Živá kronika
Fotografie zachycuje tehdejší velmi početný spolek divadelních ochotníků z Peček.
Zdroj: MAS Podlipanska / Živá kronika
O průmyslový rozvoj se postaral také rolnicí cukrovar z roku 1863.
Zdroj: MAS Podlipanska / Živá kronika
Pohlednice zachycuje centrum Peček - náměstí s pohledem na místní rafinérii.
Zdroj: MAS Podlipanska / Živá kronika
Evangelický kostel na Husově náměstí v Pečkách byl postaven na počátku dvacátého století. Slavnostně byl ale zpřístupněn až po první světové válce.
Zdroj: MAS Podlipanska / Živá kronika
Krojovaný průvod patřil k jedné z lidových tradic Peček.
Zdroj: MAS Podlipanska / Živá kronika
Rolnický cukrovar založen Karlem Weinrichem v letech 1846 až 1847.
Zdroj: MAS Podlipanska
Kostel Českobratrské církve evangelické na Husově náměstí v Pečkách z roku 1916.
Zdroj: MAS Podlipanska
Slavnostní průvod v Pečkách.
Zdroj: MAS Podlipanska
Pečecké vojsko z roku 1916.
Zdroj: MAS Podlipanska
Skautský oddíl v Pečkách v letech 1945 - 1946.
Zdroj: MAS Podlipanska
Během válečného období v roce 1941 se o zábavu staral ochotnický spolek z Tatců s představením Krakonoš.
Zdroj: MAS Podlipanska / Živá kronika
Hospoda U Kučerů sloužila pro představení ochotnického spolku i pro kino Švanda Tatce.
Zdroj: MAS Podlipanska / Živá kronika
V 30. letech 20. století se v Tatcích konaly tělocvičné slavnosti. Budova za dětmi se tehdy nazývala "V písníku."
Zdroj: MAS Podlipanska / Živá kronika
Vlaková zastávka v Tatcích byla vybudována kvůli milčickému cukrovaru. Fotografie je přibližně z roku 1895.
Zdroj: MAS Podlipanska / Živá kronika
Na organizaci svátku Máje v Tatcích se podílela téměř celá obec.
Zdroj: MAS Podlipanska / Živá kronika
Lidové májové slavnosti si v Tatcích udržely svou tradici.
Zdroj: MAS Podlipanska / Živá kronika
Sbor dobrovolných hasičů v Hradešíně se podílel i na nočních hlídkách během první světové války.
Zdroj: Pátrání po hrdinech / Jan Psota a kolektiv
Hradešín držel dožínkovou tradici, která se slaví na konci žní. Fotografie pochází z roku 1928.
Zdroj: Pátrání po hrdinech / Jan Psota a kolektiv
Na fotografii je zachycena pohlednice se školou a památníkem v Hradešíně kolem roku 1927.
Zdroj: Pátrání po hrdinech / Jan Psota a kolektiv
Divadelní spolek uspořádal 11. července v roce 1920 sjezd ochotníků, a v hradešínském lese bylo uspořádáno vystoupení Nevěsta za Českou korunu.
Zdroj: Pátrání po hrdinech / Jan Psota a kolektiv
Kostel sv. Jiří v Hradešíně tvoří už přes devět set let dominantu širého okolí, přeci jen i on sám dal za zrod tehdy maličké osadě Radešín.
Zdroj: Pátrání po hrdinech / Jan Psota a kolektiv