Zdroj: DENÍK/Martin Divíšek
Řadu pověr a zvyků, které máme dnes spojené především se zámořským rozjíveným hororovým veselím, najdeme v prostší verzi i ve vzpomínkách našich předků.
Zdroj: DENÍK/Václav Pancer
Cizí jim v dušičkovém čase nebylo dlabání zeleniny ani výslužka pro sousedy.
Zdroj: DENÍK/Martin Divíšek
Halloween, podobně jako oslavy sv. Valentýna, bývá často označován jako vynikající marketingový tah, který do obchodů nažene větší množství zákazníků ještě před Vánocemi.
Zdroj: DENÍK/Martin Divíšek
Podle etnologa Václava Holase ale není možné Halloween považovat za čistě komerční svátek.
Zdroj: DENÍK/Martin Divíšek
Národopisec a etnograf Zíbrt navíc v díle „Staročeské obyčeje, pověry, slavnosti a zábavy,“ které vyšlo v roce 1889, uvádí i tradici, která může připomínat dnešní koledování dětí o něco dobrého.
Zdroj: DENÍK/Martin Divíšek
Zvláštní, trochu děsivé pečivo, zaznamenal také Jan Hanuš v knize z roku 1860. „U nás píkají pečiva dvojího druhu, jednou jsou housky, kosti svatých zvané. Hnátům zemřelých přes kříž položeným podobné,“ uvádí autor.
Zdroj: Lukáš Pelech
Úplnou dětskou koledu, kdy nejmladší generace chodí od domu k domu a žádá se po selce něco k snědku, pak na Svátek všech svatých popisuje autor Karel Procházka v titulu z roku 1910 Lid český s hlediska prostonárodně-náboženského.
Zdroj: DENÍK/Martin Divíšek