Béčko Velimi, které je v tabulce na druhém místě, bylo v Ovčárech jasným favoritem. A to potvrzovalo od prvních minut. Kopáček dal za jedenáct minut dvě branky a nikdo nepochyboval o tom, kdo bude na hrací ploše vládnout. Sám pak skóre šestým gólem zase uzavřel, to běžela předposlední minuta střetnutí. Svého třígólového počinu si vážil. „Když nepočítám, že jsem dal tři góly za žáky nebo za dorost, tak je to poprvé. Mezi dospělými je to premiéra,“ těšilo čtyřiadvacetiletého Kopáčka, který nyní hraje po delší pauze zaviněné zraněním. „Konečně zase hraji. A po dvou letech jsem dal gól,“ radoval se velimský fotbalista a odchovanec kolínského fotbalu. „A že byly góly rovnou tři, to je super,“ jásal středopolař.

Ten vyzdvihl především svoji třetí branku, kterou skóre zápasu završil. „Určitě byl třetí gól nejhezčí. První dva totiž byly příšerné, gólmanovi prošel míč pod nohama. On za domácí totiž chytal hráč z pole,“ nenaparoval se Kopáček.

Utkání bylo od prvních minut v režii Velimi. „Bylo tozcela jasné, my jsme mohli přidat dalších osm gólů. Já jsem také mohl něco dát, jednou jsem ještě trefil tyč. Bylo to zbytečné utkání,“ podotkl třígólový víkendový střelec.

Ještě nedávno měl problémy s vazy v koleně, takže na fotbal si na nějaký čas musel nechat zajít chuť. Také už přemýšlel o tom, že by mu stačila „pralesní“ soutěž nebo že by s fotbalem praštil úplně. Teď to ale vypadá, že je zpátky. A v dobré formě.

Jeho mladší bratr Jakub hraje za béčko Slavie třetí ligu. Osobně ho ale podporovat nechodí. Důvod je prostý. „Jeho výkony sleduji, ale moc na něj nechodím, nosím mu asi smůlu. Kdykoliv jsem byl, tak prohráli. Tak to sleduji radši doma,“ usmál se Václav Kopáček.