Už dlouho jste členem velimského kádru, jenže teď vás sužuje zranění. O co jde a jak je to vážné?
Ano, myslím že už to je šest nebo sedm let. Ani mi nepřijde, že už je to tak dlouho… Bohužel mě zlobí vazy v koleni, už mě to trápí skoro rok, když nepočítám dva měsíce.
Vy jste po nějaké době pauzy opět začal hrát, ale kvůli potížím s kolenem jste zase z kádru vypadl. Chybí vám hodně kontakt se spoluhráči a fotbal vůbec?
Kluci mi chybí. Popravdě fotbal mi ani tolik nechybí, chvíli jsem přemýšlel, že skončím úplně nebo si půjdu někam zahrát třetí nebo čtvrtou třídu. Kdo ví, jak se třeba ještě rozhodnu.
Začínal jste v kolínské Spartě. Jak na své začátky vzpomínáte?
Vzpomínám na to v dobrém. Přece jen mě tam naučili hrát fotbal.
Kdo vás k fotbalu přivedl a kdy jste s ním začal?
Rodiče. Táta byl taky fotbalista a já se na něj jezdil koukat. Bylo mi hned jasné, že ho chci taky hrát a vydrželo mi to až dodnes.
Měl jste nebo máte nějaké fotbalové vzory?
Obdivoval jsem hodně hráčů, ale žádný vzor jsem vyloženě neměl.
Váš mladší bratr Jakub hraje za béčko Slavie třetí ligu. Sledujete jeho výkony a chodíte ho osobně podporovat?
Jeho výkony sleduji, ale moc na něj nechodím, nosím mu asi smůlu. Kdykoliv jsem byl, tak prohráli. Tak to sleduji radši doma přes TVCOM.
Dochází mezi vámi také k nějakému hecování nebo sázkám?
Nedochází. Každý hraje jinou soutěž a nevíme, o co bychom se mohli sázet.
Nezávidíte mu někdy, že hraje vyšší soutěž než vy?
Nezávidím, právě naopak, fandím mu. Doufám, že to co nejdál dotáhne. A já mohl být pyšný starší brácha.
Jaké jsou vaše sportovní cíle?
Vrátit se zpět a začít hrát. Při té koroně a tomu zranění jsem toho za ty dva roky moc neodehrál.
A co cíle mimosportovní?
Nad tím ještě moc nepřemýšlím. Uvidíme.
Václav KOPÁČEK
Bydliště: Kolín
Narozen: 16. března 1998
Zaměstnání: OSVČ
Znamení: Ryba
Záliby: fotbal a sport celkově
Oblíbené jídlo: tatarák
Oblíbené pití: pivo
Oblíbený film: Příběh kmotra
Oblíbená hudba: oblíbenou hudbu nemám, poslouchám tak nějak všechno
