Má toho za sebou na fotbalových stadionech opravdu hodně. Jenže na hřiště ho to stále táhne. Kulatý nesmysl ho láká. A to je neuvěřitelné. „Je to tak, ještě pořád si rád zahraji. I když celý zápas je už hodně. Chtěl jsem si zahrát třeba deset minut, ale bylo nás jedenáct. Musel jsem rozložit síly. Trpí tím ale mančaft a u mě hrozí zranění. Pořád mě ale baví hrát,“ říká fotbalista „sedmdesátník“.

A také ohodnotil kriticky svůj výkon. „Hrál jsem špatně, blbě jsem přihrával i bránil, nebylo to dobré,“ podotkl. „Jeden hráč mi řekl, ať tam nechodím, že se o mě bojí. Ale já vím, že si musím dávat pozor,“ přidal.

Téma zdraví je hodně důležité. A František Machurka má v tomto štěstí. „Jsem stále hubený, to jsem byl vždycky. Nemám ani potíže se svaly, koleny nebo kotníky. Zdraví celkem drží,“ klepe na dřevo dlouholetý trenér. „Jen mám od mládí žaludeční potíže, proto jsem musel s vrcholovým fotbalem praštit,“ uvedl hráč Lošan.

Celý život dával svému hlavnímu koníčku maximum. „Za čtyřicet let, co trénuji, jsem chyběl jen pětkrát. A to je vzkaz pro mladé. Někteří z nich přijdou na trénink třeba dvakrát za jaro a to je tragédie. A je to dost hráčů,“ štve Machurku.

On sám to ale dotáhl daleko. Do nejvyšší soutěže. Za pražskou Slavii, kde strávil tři roky, odehrál třicet ligových zápasů, dal jeden gól. „Ale jinak mám v dresu Slavie okolo sto padesáti utkání. Hrál jsem přáteláky, nebo třeba pohár Intertoto,“ řekl bývalý prvoligový fotbalista.

Zajímavostí je také fakt, že prošel všemi soutěžemi od té nejnižší. A v každé dal alespoň jeden gól. To je rarita.

Jeho nadšení je opravdu obrovské. „Nějak před rokem 1980 jsem si začal psát statistiky. Jak jsme kde hráli, mám ohodnocené výkony všech hráčů od jedné do pěti,“ práskl na sebe trenér, který hodnotíi sebe. „Hrál jsem v této sezoně třikrát a pokaždé jsem si dal čtyřku. Taky se musím ohodnotit,“ usmál se sympatický muž z Kolína, který tráví hodně času na Chalupě v Dobšicích.

Nejvíce toho asi zažil na hřišti v Jestřabí Lhotě. Tam dohromady ve svých několika angažmá strávil kolem dvaceti let. Koučoval také Polaban Nymburk, Libodřice, Polepy, Uhlířské Janovice nebo Městec Králové. Kromě zmiňované Slavie si zahrál třeba třetí ligu za Tábor nebo druhou ligu za tehdejší TJ Kolín.

K tomu je zapotřebí také rodinné zázemí. A v tom má Machurka obrovskou kliku. „Moje žena Miluška mi s fotbalem nikdy problémy nedělala,“ pochválil partnerku její muž.

29. října oslavili čtyřiačtyřicet let společného života.

Gratulujeme…