Pane Trnko, čtvrtá příčka na konci sezony potěšila určitě nejen vás samotného, ale i všechny, co se kolem fotbalu v Tuchorazi pohybují. Souhlasíte?

Určitě nás čtvrtá příčka všechny velice potěšila. Mě osobně se splnil cíl, umístit se do pátého místa a to je právě čtvrtá příčka (smích).

Jak byste celou sezonu hodnotil?

Na rozjezd soutěže jsme měly kluby, které nakonec bojovaly o postup. Celou sezonu hodnotím velice kladně. Hodně jsme bodovali na hřištích soupeřů v důležitých zápasech s kluby, u kterých jsem si myslel, že budou aspiranty na postup. Což se potvrdilo.

Zatímco v podzimní části jste se prezentovali především kvalitní defenzivní hrou a ve vašich utkáních příliš gólů nepadalo, na jaře to bylo právě naopak. Body jste sice pravidelně sbírali dál, ale vaše zápasy se často měnily v gólové přestřelky, které se však musely divákům líbit. Hrál v této proměně roli i fakt, že po podzimní části už jste byli skoro jistě zachráněni, a tak jste se na jaře fotbalem víc bavili?

Na podzim jsme hráli s obranou, která byla stabilní. V posledním týdnu zimní přestávky se nám zranil důležitý článek defenzivy a tato ztráta byla na jaře znatelná. Věděl jsem, že budu muset zalepit velkou díru v obraně, což nebylo snadné. V některých zápasech padalo hodně branek a divákům se to určitě muselo líbit, například s Polepy. Toto utkání jsme sice bohužel prohrály, ale byli jsme důstojným soupeřem. Hned o čtrnáct dní později jsme doma porazili Sadskou 8:2. V jarní části jsme měli hodně bodů, a proto jsem dával možnost hráčům, kteří nehrají v základní sestavě. Proto ta utkání byla někdy hodně divoká (smích). Jezdili jsme si užít fotbal a zahrát si.

Během posledního roku jste doplnili kádr o další zkušené hráče, ale také a mladší ročníky, které své zkušenosti s dospělým fotbalem teprve sbírají. Tým jako celek však klape skvěle a pravidelně sbírá body. Nepokukujete v Tuchorazi třeba po vyšší soutěži?

Určitě jsem jsme hráče doplnili tam, kde bylo potřeba a za to vedení moc děkuji. Mladší kluci se pomalu zabydlují jak na hřišti, tak v kabině. Určitě v mančaftu musí být mládí i stáří. Někdy to není jednoduché skloubit mladé a starší, ale v mistráku jsme jeden tým a táhneme za jeden provaz. Na konci sezony se nám poštěstilo, že jsme byli osloveni o možnosti postupu do I.A třídy ze čtvrtého místa. Věděl jsem, že bude potřeba tým posílit, ale na to bohužel nebyly finanční prostředky, proto nadále zůstáváme v I.B třídě. Na jednu stranu jsem i rád, protože jezdit velké vzdálenosti a vyhrát jednou měsíčně by nikoho nebavilo.

Pane Trnko, v pozápasových hodnoceních často poukazujete na to, že jste hráče na některé aspekty soupeřova týmu upozorňoval. Patříte tedy mezi trenéry, kteří se na soupeře jezdí osobně podívat, či sbíráte informace od blízkých zdrojů?

Na zápasy jezdím hodně a i dostávám informace od spolehlivého zdroje, když jsou třeba dva zápasy v jeden den, které bych rád viděl. Snažím se soupeře přečíst, což se mi celkem hodně daří.

Se kterým zápasem sezony jste byl opravdu spokojen, a po kterém se od vás hráči rozhodně pochvaly nedočkali?

Velice spokojen jsem byl s přestřelkou 4:5 v Čáslavi. V tomhle zápase byla velká bojovnost a vůle vyhrát. Zapomněl bych nejraději na Liblice.

Každý tým má vtisknutý svůj herní styl. Jak byste definoval ten v Tuchorazi?

Mládí, stáří, zkušenosti, respekt jeden k druhému, plnění pokynů.

Nejen kvůli stísněným časovým podmínkám, ale i vzhledem k dovoleným a dalším prázdninovým kratochvílím je letní příprava dosti specifická. Jak bude probíhat v Tuchorazi a kdy jste ji zahájili?

Dovolené jsou jasné. Kdy si odpočinout jindy než v létě s rodinami. Naše protějšky musí taky znát něco jiné než shon okolo fotbalu. Tohle vše beru podle sebe. Sezonu jsme zahájili 24. července.

První červnový den vstoupil v platnost nový přestupní řád. Jak se to dotklo vašeho týmu? Podařilo se vám ulovit posily do příštího ročníku, nebo vás naopak tato možnost o některé hráče připravila?

Myslím si, že se to u nás dotklo nejvíce mládeže. Ulovit nebo neulovit, myslím si, že naši fanoušci budou spokojeni.

JAN BŘEČKA