Zahraniční týmy si vybírají většinou Prahu nebo sportovní centrum v Nymburce. Proč jste si vybrali zrovna Ratboř?
Vše zařizoval Petr Kašpar (generální ředitel klubu a kolínský rodák – pozn. red.). To je otázka spíš na něj.

Jak se vám zde líbí?
Já jsem ale rád, že jsme tady. Je to tady hezké. Navíc přes ulici máme hřiště. A je tady hlavně klid.

Takže vám místní činovníci vyšli ve všem vstříc. Dokonce mi jeden z nich říkal, že jste si před zápasem předkola Ligy mistrů přál trošku chladnější počasí a spíš mokřejší terén. Když se podíváme na oblohu, vše tedy splnili do puntíku?
Byl jsem tady trošku dřív, než přijeli kluci, a hřiště bylo trošku tvrdší, z čehož jsem moc velkou radost neměl. Takové hřiště dokáže někdy natropit hlouposti. Ale pak trošku zapršelo, což bylo fajn. Takže to dobře zařídili (usmívá se). Bohužel nám ve středu odpadl přátelák v Jablonci, tak jsme si alespoň zahráli na zdejším hřišti mezi sebou. Absolutně to tak splnilo mé požadavky.

Na zdejším hřišti jste strávili tři dny. Hlavně jste trénovali dopoledne. Byli na vašich trénincích přítomní nějací diváci?
Podle mého názoru se přišlo podívat docela dost lidí. Samozřejmě ti, co mohli.

Místní klub nemá za sebou zrovna povedenou sezonu. Spadl z I. B třídy do okresního přeboru. Nežádali vás o nějakou radu nebo dokonce o spolupráci? Třeba na dálku?
Ne, na tohle téma jsme se vůbec nebavili (smích).

Před necelým měsícem jste se stal novým trenérem Slovanu Bratislava. Jak si toto angažmá zatím užíváte?
Užívám. Hlavně to pro mě byla nová výzva a nabídky si moc vážím.

Jaké bylo vaše rozhodování, když jste věděl, že jdete do týmu, který získal s velkým náskokem mistrovský titul?
Podobnou situaci jsem také zažil, že jsem byl odvolán od týmu, který měl úspěch. Nabídku jsem dostal a akceptoval ji. Nechci tady mluvit o nějakých interních věcech, ale byl jsem celkem překvapený tím, co se odehrálo v kabině Slovanu a mimo ni. Takže to tady zase moc růžové nebylo. Dál to nebudu rozebírat.

Když jste byl uveden jako nový trenér Slovanu, jedna jeho ikona skončila. Dušan Galis po vašem jmenování odstoupil. Co jste na to říkal?
Měl pracovat po mém boku jako poradce, ale z nějakého důvodu to neunesl a sám od sebe skončil. A ono je to možná tak lepší.

Měli jste již možnost spolu mluvit?
Mluvili jsme spolu. Byl jsem rád, že u týmu byl. Navíc si ho vážím, protože to byl velký hráč. Spíš jsem byl překvapený z jeho chování a co mi řekl, že na to nemá čas, že je poslancem. Nechtěl jsem to ani nijak komentovat. Řekl jsem mu, když chceš skončit, tak končíš. Já byl na tuto spolupráci připravený. Ale dopadlo to jinak.

Vy jste vůbec muž, který rozpoutává emoce. Něco podobného jste zažil ve Spartě, Slavii  a nyní ve Slovanu. Proč si myslíte, že to tak je?
To máte těžké, když přijde sparťan do Slávie. Prostě jsem František Straka a ten když někam přijde, tak to není nikdy v klidu.

Nemůžu se nezeptat na vaše angažmá ve Slavii. Litujete s odstupem času svého rozhodnutí? Udělal byste tento krok znovu?
Na tuto otázku vám odpovídat nebudu. Nyní jsem ve Slovanu a pojďme se bavit na toto téma.

Slovan Bratislava je něco jako u nás Sparta Praha. Vy jste v obou týmech působil. Porovnejte trošku oba kluby…
Jsou to top kluby, navíc jsou to značky a nejlepší týmy ve svých zemích. Pro mě je to čest a vážím si toho a udělám maximum pro to, abychom se dostali do Evropy. Cíl pro nás je právě ta Evropa.

Jako trenér jste působil v mnoha klubech u nás i v Německu. Který nebo které kluby vám přirostly nejvíc k srdci a proč?
Určitě Sparta. Devět let jsem tam kopal, tam jsem vyrostl. Navíc, jak mě tam lidi přijali a žili se mnou, než ale přišel ten hrůzostrašný krok. Do té doby to byl fenomenální vztah. Sám jsem si to ale zpackal, že jsem odešel do Slavie. Jenomže sedm let mi nikdo ze Sparty nepodal pomocnou ruku. Já jsem neodcházel ze Sparty do Slavie, já jsem nikdy nehrál za Slavii. Já jsem vždycky hrál jenom za Spartu. Když mě ale někdo nechá na holičkách sedm let, tak proč bych nešel někam jinam. To je moje profese. Tečka. Super to bylo také v Innsbrucku, než nám majitel řekl, že nemá prachy. To samé bylo v Austrálii, přišly potopy a hurikán. Vláda musela vynaložit velké finanční prostředky na obnovu a nebyly tak peníze na fotbal. Každý máme svoji cestu a někdy je trnitá a někdy není. Bohužel ta moje je trnitá.

Je klub nebo země, kde byste si jednou chtěl zatrénovat?
Tohle vůbec neřeším. Jsem realista a stojím nohama na zemi.

Trenérské povolání je dost časově náročné. Jak si nejlépe odpočinete od fotbalu?
Doma s manželkou, se kterou jsme spolu už šestadvacet let, a ve společnosti našich psů. Procházky v přírodě jsou pro mě tím nejlepším odpočinkem.

Jste velký milovník módy. Hodně ji sledujete. Jaký styl je vám nejbližší?
Přál bych vám vidět, v čem chodím doma. To je celkem sranda.

Povídejte…
Jako absolutně normální lidi. Trenky, tričko, prostě tak, aby to byla pohodička.  Když se potřebuji obléct, tak se ale obleču.

Vybíráte si oblečení sám, nebo máte nějakého poradce?
Od toho mám moji paní, která v brandži pracovala několik let. Je fajn, když máte babu, která vám něco koupí, protože já to nesnáším. Manželka vždycky někam jde a povídá, něco jsem ti koupila. A já říkám, a co?

Stalo se někdy, že jste si koupenou věc od ní nevzal na sebe?
Nikdy.

Takže má podle vás dobrý vkus?
Ano.

VIZITKA

Věk: 56
Hráčská kariéra: Sparta Praha (1979-1988), Borussia Mönchengladbach (1988-1991), Hansa Rostock (1991-1992), Wuppertaler SV (1992-1996), Viktoria Köln (1996-1998)
Mistr ligy: 4
Reprezentace: 35
Trenérská kariéra: Wuppertaler SV (2000-2002), FK Teplice (2002-2004), AC Sparta Praha (2004), LR Ahlen (2005), Viktoria Plzeň (2006), FC Wacker Tirol Innsbruck (2006), České Budějovice (2007-2008), OFI Kréta (2008), Ružomberok (2009-2010), Fury North Queensland (2010-2011), Arka Gdyně (2011), Slavia Praha (2011-2012), 1. FK Příbram (2013), ŠK Slovan Bratislava (2013-?)
Reprezentace: 1