Po čtyřech sezonách jste skončil ve Velimi. Proč jste se tak rozhodl?

Ve Velimi se trénuje třikrát týdně a já jsem kromě své hlavní práce v současné době šéftrenér přípravek ve Vlašimi, kde zároveň trénuji dvakrát týdně děti kategorie U8. Od příští sezony přidáme s dětmi ještě jeden trénink a to už s hraním krajského přeboru nelze zkombinovat. Dalším důvodem byly zdravotní komplikace, které mě potkaly v půlce jara, kdy mi tělo dalo jasně najevo, že bych měl zvolnit.

Jaká byla z vašeho pohledu poslední sezona?

Poslední sezona z mého pohledu nebyla dobrá. Mělo to několik příčin. Jednak se velmi zkvalitnil Krajský přebor, kdy z divizí sestoupilo myslím šest týmů. Na každý gól jsme se dost nadřeli a naopak skoro z každé šance soupeře jsme branku dostali. A také jsem měl již zmíněné zdravotní problémy, které mě vyřadily od půlky dubna do konce sezony. Ale byl jsem velmi rád za symbolický návrat v posledním zápase a velimskému vedení, klukům v kabině i všem, kteří se kolem fotbalu ve Velimi pohybují, tímto ještě jednou děkuji za milé rozloučení.

Jak budete na toto angažmá vzpomínat?

Prožil jsem zde krásné čtyři roky. Vyhráli jsme krajský přebor, měli jsme fajn partu a i každý trénink mě bavil. Velim mi za tu dobu přirostla k srdci. Pánové Kasal a Kostka ve Velimi vytvořili výborné zázemí, které jim můžou závidět i třetiligové týmy.

Nyní budete hrát v Kácově I.B třídu. Vracíte se na místo, kde to dobře znáte. Jak se těšíte na novou výzvu?

Bydlím ve Zruči nad Sázavou, kde jsem také dělal první fotbalové krůčky. Ale v Kácově jsem začal hrát ve dvaceti letech divizi, po odchodu ze Sparty Praha. A navíc jsem pracoval skoro deset let v kácovské firmě, takže se vracím do známého prostředí. Těším se na to.

Prošel jste za svoji kariéru několik klubů. Kde se vám dařilo a líbilo nejvíce?

Určitě rád vzpomínám na týmy, se kterými se mi povedlo vyhrát danou soutěž - Vlašim, Zápy, Velim. Ve Vlašimi jsem prožil velkou část mé kariéry a z divize se nám podařilo postoupit do druhé ligy, kterou jsem za ni hrál sedm let. V Zápech jsme vyhráli třetí ligu a ve Velimi krajský přebor. Dá se vlastně říci, že jsem takové „štístko“. Takže víme, kde mohla Vlašim být, kdybych za ni hrál ještě v loňské sezoně v Teplicích (smích).

Také jste si zahrál se spoustou výborných fotbalistů. S kým jste si na hřišti a mimo něj nejvíce rozuměl?

Pár vynikajících fotbalistů jsem za svoji kariéru poznal. Ve Spartě to byli například Danové Kolář s Pudilem, na Žižkově třeba Pavel Mareš, nebo Aleš Hruška a ve Vlašimi jsem viděl fotbalově růst Tondu Baráka, Petra Hronka a výborným hráčem byl třeba i Peter Grajciar. Nejvíce jsem si však ve své kariéře rozuměl, a stále ještě rozumím, s Honzou Jíchou, se kterým jsme to přes Vlašim dotáhli až do Velimi a budeme spolu pokračovat i v Kácově.


Načítám tabulku ...