Vítězi v jednotlivých kategroií se stali Pavel Bílek (dorost), David Koděra (žáci) a Ondřej Ernyger (přípravka). Celkově nejvíc hlasů získal druhý jmenovaný, a to přesně 303!

Červené Pečky –  Na hřišti je nepřehlédnutelný. Nejen svoji výškou, ale také výkony. Již v sedmnácti letech pravidelně hraje za dospělé. Dokonce je základním pilířem obrany Červených Peček. Pavel Bílek se i proto stal po zásluze vítězem soutěže v kategorii dorostu.

Stal jste se talentem roku mezi dorostenci. Co tomu říkáte?
Samozřejmě mě to velice těší a jsem rád, že si někteří lidé myslí, že nějaký ten „talent" mám. Rozhodně jsem byl překvapený, když jsem se to dozvěděl, protože znám mnoho kluků v mém věku, kteří jsou výborní fotbalisté.

Věděl jste vůbec o té soutěži?
O soutěži jsem absolutně nevěděl, jelikož nejsem pravidelný čtenář Kolínského deníku.

Kdo vám o ní řekl?
Vědět mi o soutěži a také, že jsem vyhrál, dal až můj trenér Radek Kulhánek.

Působíte v Červených Pečkách, kde nastupujete za dorost i áčko. Kde se vám líbí víc a proč?
Určitě raději hraji za A-tým. V chlapech je to všechno mnohem rychlejší, důraznější a hlavně mi to dá mnohem více zkušeností, než kdybych hrál pouze v dorostu.

Pravidelně nastupujete za áčko, neberete účast v dorostu trochu jako degradaci?
Je to určitý pokles v úrovni ve všech směrech, ale beru to tak, že se snažím pomáhat těm mladším klukům, kteří přicházejí ze žáků, tím, co se já přiučím v chlapech.

Červené Pečky hrají I. A třídu. 
V nové sezoně se jim ale moc nedaří. Kde je podle vás chyba? Co je potřeba vylepšit, aby se dostavily lepší výsledky?
Bohužel se nám zrovna moc nedaří, i když jsme věřili, že letos budeme bojovat o vyšší pozice v tabulce. Hlavní příčiny špatných výsledků jsou to, že dostáváme příliš moc branek a naopak, my naše šance neproměňujeme. V první řadě se musíme víc zaměřit na zlepšení defenzivní činnosti, což se týká především mě. Většina branek, které obdržíme, jsou po našich zbytečných chybách. Co se týká hry, tak to není nejhorší, jelikož si dokážeme vypracovat spoustu gólových příležitostí, ale jak jsem řekl, hodně z nich neproměňujeme. Od toho se pak odvíjejí další problémy jako špatná nálada v mužstvu a tak dále.

Špatný začátek dokonce nepřežil trenér Jan Půža, kterého po třetím kole vystřídal Radek Kulhánek. Co říkáte na tuto změnu?
Tato změna měla pozvednout náladu, utužit vztahy mezi hráči a zlepšit výsledky. Zatím se to moc nedaří ve výsledcích, ale já věřím, že to přijde a my se probojujeme na vyšší pozici. Je mi líto trenéra Půži, protože to nebyla chyba jeho, že se nedařilo, ale hráčů, jak k tomu přistupovali a někteří v tom pokračují i po této změně.

Již v mládežnickém věku jste naskočil mezi dospělé. To je vizitka určité kvality. Kam byste to s fotbalem chtěl dotáhnout?
Samozřejmě, že bych si chtěl zahrát co nejvýše to půjde. Myslím si, že hrát I. A třídu v 17 letech už docela ujde a doufám, že pokud na sobě budu pracovat, tak bych to mohl někdy dotáhnout dál. Uvidím, jak to půjde a jestli přijde nějaká nabídka.

Aktivně hrajete fotbal, byl to pro vás vždy sport číslo jedna?
Fotbalu se věnuji asi od svých šesti nebo sedmi let a baví mě to čím dál tím víc a víc. Takže ano, je to pro mě sport číslo jedna.

Děláte ještě nějaké doplňkové sporty?
Nebráním se žádnému sportu, takže když je příležitost si zahrát nebo dělat něco jiného než fotbal, tak jsem určitě pro. Jako další sporty po fotbale bych řadil basketbal či volejbal. U těchto sportů by se mi hodila náramně moje výška.

Na jakého trenéra vzpomínáte ve své kariéře nejraději a proč?
Je jich více něž jeden. První, kterého musím zmínit, je  trenér Pavel Pospíšil, který mě naučil kopat do míče a vedl mě od přípravky až k dorostu. Ale taky nesmím zapomenout na již zmiňované trenéry Jana Půžu a Radka Kulhánka, kteří mi důvěřují a dávají mi šanci se prosadit v kategorii dospělých. Zatím nejlepší sezonu jsem zažil s Půžou předminulý rok, kdy 
k nám přišel do dorostu a vytáhl nás z posledních příček na třetí flek v tabulce I. A třídy.

Je vám sedmnáct. To už je věk na to, abyste randil s holkami. Co vy a děvčata?
Tak už jsem s pár děvčaty byl, ale zatím to nebylo nijak vážné, aby to bylo na delší dobu. Nedávno jsem se s jednou slečnou rozešel, takže jsem momentálně nezadaný.

Když máte všeho plné zuby, jak relaxujete?
Nemám nějaký zvláštní relaxační program, prostě buď spím, poslouchám muziku nebo koukám na filmy.  Je to podle nálady.

Co vy a škola? Jak vám vůbec jde učení?
Momentálně jsem ve třetím ročníku na průmyslové škole v Kutné Hoře. První ročník jsem zvládl vcelku dobře, ale v druhém jsem se na učení už tolik nesoustředil a podle toho jsem také dopadl. Ve třeťáku je to už jiné v tom, že mám mnohem více hodin na zaměření, které jsem si vybral a které mě baví – programování. Není to úplně to, co jsem očekával, ale překvapivě mě to baví a nutí mě to víc dávat pozor. Po střední škole mám 
v plánu jít na vysokou školu. Zatím nejsem rozhodnutý kam půjdu, ale určitě zkusím podat přihlášku na ČVUT do Prahy. Pokud to nevyjde, tak někam jinam poblíž Kolína, jako třeba do Pardubic či Plzně.

Vizitka

Věk: 17 let
Post: stoper
Bydliště: Bojiště
Škola: Student na VOŠ, SPŠ a JŠ v Kutné Hoře, 3. ročník.
Vzor: Nemanja Vidić (Manchester United)
Nejlepší film: Pulp Fiction
Nejoblíbenější jídlo a pití: Různé zeleninové a těstovinové saláty s kuřecím masem. K pití pomerančový džus.