Stoupnout si mezi tři tyče v mistrovském utkání jen tak „z voleje“, to chce pořádný kus odvahy a kuráže. Hruška to ale vidí jinak. „Nad tímhle jsem nepřemýšlel. Rovnou jsem řekl, že když není gólman, půjdu do brány,“ uvedl fotbalový veterán. „Při tréninku jsem si do brány občas vlezl. V utkání v Průhonicích jsem jednou dostal do obličeje. Vyhodilo mi to čelist, ale když naskočila zpátky, mohl jsem pokračovat,“ usmíval se Hruška. „A opravdu to bylo úplně poprvé, kdy jsem byl jako brankář,“ přidal. „Je potřeba dirigovat si hráče před sebou. Horší pro mě bylo pohybovat se ve správném prostoru. Ale když je dobrá obrana, tak to jde,“ chválil spoluhráče před sebou.

close Radek Hruška (v modrém) info Zdroj: Deník/Vladimír Malinovský zoom_in Radek Hruška (v modrém) V zápase inkasoval pouze jednou, takže byl po výhře za hvězdu. „No dobírali si mě. Asi čtyři hodiny před utkáním jsem si sehnal rukavice od Kuby Málka z Bohemie Poděbrady, ten mi je půjčil. Kluci se mi smáli, od některých jsem dostal gratulace,“ řekl „gólman“, který musel řešit několik pro něho ošemetných situací. „Bylo tam několik rohů, něco jsem vyboxoval, jednou jsem zasáhl volejbalově. Jednou jsem balon neodhadl a ten skončil na břevně. Za gól jsem nemohl, což mi potvrdili i ostatní. Takže některé složité věci tam byly,“ podotkl muž, který je povoláním učitel na základní škole.

Také kabina ocenila jeho přístup a odvahu. „Trenér byl nadšený, že tam někdo vlezl. Byla možnost, že do brány půjde Radek Fink, který už párkrát chytal, ale ne od první minuty. Nechtěli jsme rozbít stoperskou dvojici, tak jsem šel do brány já,“ vysvětlil situaci Hruška. „Spoluhráči mi pak říkali, že jestli půjdu ještě někdy do brány, abych si vzal prášek na uklidnění,“ smál třiačtyřicetiletý fotbalista, který umí zahrát na všech postech. Teď už i v bráně. V letošní sezoně hrál v obraně, v záloze i na hrotu. „A tam jsem si připsal asistenci,“ hlesl.

Jeho kariéra se točí okolo tří klubů. Bohemia Poděbrady, Sokoleč a Velim. V posledně jmenovaném strávil nejlepší fotbalové sezony. „Nejlepší fotbal jsem si zahrál určitě ve Velimi. To byla jízda. Byl jsem mladý a měli jsme slušný mančaft. Hráli jsme druhé místo v divizi, navíc i zázemí bylo ze zmíněných klubů nejlepší při vší úctě k těm dalším,“ řekl odchovanec Bohemie Poděbrady a fanoušek pražské Slavie.

Má už sice nějaké roky, ale stále se udržuje v dobré kondici. O konci kariéry zatím neuvažuje. „Je to ale stále těžší, musím dělat spousty kompenzačních cvičení. Až mi řeknou spoluhráči, že mám skončit, tak to udělám. To je pro mě měřítko,“ má jasno sokolečský hráč, který má rád kromě fotbalu další sporty jako brusle, hokej, kolo nebo třeba turistiku.

Až pověsí kopačky na hřebík, mohl by se věnovat třeba trenéřině. O tom ale není přesvědčený ani rozhodnutý. „Nad tím zatím nepřemýšlím. Trénoval jsem už v Sokolči, pět let jsem trénoval v Bohemii Poděbrady ženy. Pak už jsem časově nestíhal. Teď mám v Sokolči také takové poradní slovo. Ale jestli budu pak trenér, to netuším,“ dodal fotbalista Radek Hruška.


Načítám tabulku ...