Po čtyřech sezonách jste skončil ve Velimi. Proč jste se tak rozhodl?
To, že ve Velimi skončím, jsem nevymyslel za jeden den, důvodů pro to je několik. Mám poměrně dost povinností a zájmů a nelze pořád jen přidávat další. Taky si myslím, že byl nejvyšší čas uvolnit místo mladším, je mi třicet osm let a moje výkonnost už stoupat určitě nebude (smích).

S jednadvaceti góly jste byl druhým nejlepším střelcem krajského přeboru. Jaká byla z vašeho pohledu poslední sezona?
Za celou sezonu jsme nechytli delší vítěznou vlnu a na výhry se často hodně nadřeli. Celkové umístění je spravedlivé a vlastně nejhorší za ty čtyři roky. Ale to je fotbal, asi nelze držet laťku pořád tak vysoko, i když očekávání takové nejspíš bylo. A jak jsem poznal Velim, tak bude i dál, což je správně, je potřeba na sebe být náročný. Góly jsou fajn, těší mě každý, ale tabulky už nesleduju. Byl jsem tomu na hřišti nejblíž, takže je vlastně správně, že jsem jich dal od nás nejvíc.

Jak budete na toto angažmá vzpomínat?
Byly to opravdu skvělé čtyři roky a musím poděkovat všem ve Velimi, že jsem si to mohl ještě zažít. Poznal jsem řadu výborných lidí a věřím, že jsem si udělal i nějaké kamarády. Ve Velimi dělají fotbal dobře a zpětně nelituji ani minuty, kterou jsem tam strávil. Velim má od teď určitě o jednoho velkého fanouška více.

Nyní budete hrát doma v Kácově I.B třídu. Jak se těšíte na novou výzvu?
Těším se na to, že si zahraju s kluky, se kterými tady žiji. V Kácově bydlím, ale nastoupit za místní AFK Kácov bude moje úplná premiéra. Nejde mi o soutěž, v Kácově je dobrá parta, a věřím, že nás to bude ještě nějakou dobu bavit. Už to nechci tolik hrotit, chtěl bych být zdravý a ostatní se uvidí.

Prošel jste za svoji kariéru několik klubů. Kde se vám dařilo a líbilo nejvíce?
Asi toho nebylo tolik, za muže jsem hrál v Uhlířských Janovicích, Vlašimi, Čáslavi a Velimi. V rámci Vlašimi pak v režimu farmy mimo jiné třeba i v Kolíně. Nejlepší fotbalové roky jsem strávil ve druhé lize ve Vlašimi a dodnes je to moje číslo jedna. V klubu už nějakou dobu dělám funkcionářskou pozici. O vydařeném angažmá ve Velimi jsem už mluvil.

Také jste si zahrál se spoustou výborných fotbalistů. S kým jste si na hřišti a mimo něj nejvíce rozuměl?
Je pravda, že hlavně Vlašimí prošlo hodně zajímavých hráčů, z těch aktuálně nejlepších je to asi Tonda Barák, se kterým jsem hrál jeden rok. Na hřišti jsem toho jednoznačně nejvíc strávil s Jirkou Petrů, se kterým hraju s krátkou přestávkou už asi patnáct let a kterého beru jako takového fotbalového bratra. Jsem rád, že to pokračuje, protože i Jirka bude ještě pokračovat v Kácově.


Načítám tabulku ...