„Sezona se mi samozřejmě hodnotí kladně. Splnili jsme  to, co si na začátku řekli, a to skončit nejhůře do druhého místa. A to se povedlo. I když druhá polovina soutěže nebyla z naší strany už tak kvalitní jako ta první, kde se pouze jednou remizovalo. To z důvodů začínajících příprav ve velkém fotbale, kdy jsme v některých zápasech lepili sestavu doslova na poslední chvíli. Celá sezona se nám povedla a všechny zápasy si odmakali na sto procent s výjimkou toho posledního, kdy už nám 
o nic nešlo. Soupeře jsme podcenili  a prohráli, což mě trochu mrzelo. Ovšem jeden zápas sezonu nedělá a tímto bych chtěl klukům poděkovat za předvedené výkony po celou soutěž a našemu čtrnáctiletému trenérovi, který nás koučuje třetím rokem a dovedl nás k druhému titulu," uvedl kapitán Věšáku Libor Křelina.

„Ještě bych chtěl poděkovat našim věrným fanouškům, kteří nám jezdili fandit jak na domácí, tak venkovní zápasy," dodal.

Na čele jste měli shodný počet bodů jako Chvaletice a vyhráli jste díky lepším vzájemným zápasům. Byly Chvaletice opravdu vaším největším soupeřem?
Letos byla soutěž hodně vyrovnaná a dá se říct, že každý mohl porazit každého. Chvaletice se prezentovaly velmi dobře obzvlášť v druhé polovině soutěže, kde byly famózní. Nicméně bych řekl, že nejprestižnější zápas pro nás je vždy souboj se Sokolem Krampol. Je to taková bitva 
o Kolín (usmívá se).

Vzhledem k tomu, že jste skončili na prvním místě, měli jste právo postoupit do krajského přeboru. Nakonec jste tuto nabídku nepřijali. Jaký je důvod?
I přesto, že jsme se stali vítězi soutěže, zůstaneme i nadále. Je to z finančních důvodů a také vytíženosti hráčů ve svých mateřských klubech. Jednoduše bychom to nezvládli. Nemáme žádného sponzora a krajský přebor není levná záležitost. Samozřejmě pokud by chtěl někdo sponzorovat náš tým, vřele ho uvítáme. Místa pro reklamu na dresech máme dost (smích).

V týmu máte spoustu hráčů, kteří hrají i velký fotbal. Bylo těžké dát sestavu pro futsalový mistrák dohromady?
V první polovině soutěže jsme žádný problém neměli a také to bylo znát na výsledcích. Bohužel od ledna začínají přípravy a to se vždy projeví, když jedete na zápas místo v jedenácti hráčích pouze v pěti. Druhá polovina je hodně složitá, tudíž bylo několikrát těžké dát sestavu dohromady.

Nemají třeba někteří hráči problémy ve svém mateřském klubu? Přeci jenom, ne každý trenér je nakloněný hře v hale…
V našem klubu je samozřejmě priorita velký fotbal, proto jsme několikrát museli hrát v malém počtu hráčů, bez tradičních opor.

Do soutěže se přihlásilo několik nováčků. Jak byste je hodnotil?
Nejvíce mě překvapilo mužstvo Býchor, které se pohybovalo celou sezonu na příčkách nejvyšších a prezentovalo se dobrou hrou a patří jim uznání největší. Celky Vodárny a Peček bych hodnotil asi stejným metrem, ukázaly, že futsal hrát také umí, jen musí maličko zapracovat na souhře a výsledky se dostaví.

Okresní liga je, zdá se, na vzestupu. Letošního ročníku se zúčastnilo osm týmů. Vám se přesto během tří let podařilo podruhé vyhrát. Cítíte větší konkurenci?
Určitě je soutěž každým rokem kvalitnější a vyrovnanější, a to nám vyhovuje, jelikož se nesmí podcenit žádný zápas a vše odehrát naplno. Pro nás je jedině dobře, že nás chce každý porazit a tím získat náš skalp. Vyhovují nám zápasy ve velkém tempu, navíc se to musí líbit i divákům.

Hrajete pod názvem „Věšák Butabi". Kdo vymyslel tento název a co znamená?
Název vymyslela hlavní kostra týmu na jednom kolínském turnaji, kdy jsme seděli v šatně a nevěděli, jak se bude  jmenovat náš tým. Někdo řekl FC Věšák a jelikož v té době frčel film Noc v Roxbury, kde hlavními postavami jsou bratři Butabiovi, tak jsme se pojmenovali FC Věšák Butabi. Název používáme asi již pět let.

Na dresech máte jména, která jsou vyskloňována do brazilské podoby. Například Křelina se jmenuje „Křelinho". Opravdu jsou vašimi vzory Kanárci?
Co se týče našich jmenovek na dresech, je to spíš taková recese. Chceme se něčím odlišit a tím být také zajímaví. Máme vymyšlené i nové jmenovky na případné nové dresy, ale to je otázka financí, nebo případného sponzorinku. Jednalo by se o africké zkomoleniny našich příjmení, ale to se budete muset nechat překvapit, třeba v příštím ročníku (usmívá se).