Proč s vámi kyperský klub neprodloužil smlouvu?
Protože jsem se nedostal do 29. prosince po vánočních svátcích na trénink. V tom byl hlavní problém. Bylo to kvůli tomu, že jsem byl v nemocnici.

Jak jste byl na Kypru dlouho a jak budete na toto angažmá vzpomínat?
Vydržel jsem tam dva roky. Bylo to super hlavně pro rodinu. Jinak úroveň některých zápasů byla dobrá, některých zase špatná. Něco jako v Čechách. Na některá utkání tam přišlo i třicet tisíc diváků.

Máte nějaké nabídky z české nejvyšší soutěže?
Nemám nic, nikdo mě nechce. Jsem starý kořen (smích). V mém věku to není jednoduché, každý mančaft chce mladé kluky.

Kam tedy povedou vaše další fotbalové kroky?
Tak to zatím nevím. Něco hledám. Hodně lidí asi ani neví, že jsem se vrátil. Ještě bych někam chtěl jít, ale v potaz budu brát rodinu. Nyní jsem znechucený a také zvažuji, jestli vůbec začnu. Chtělo by to novou motivaci.

Měl jste možnost po celé dva roky sledovat dění v českém fotbale?
Měl, přes internet. Sledoval jsem přestupy a některé zápasy.

Nejdelší část kariéry jste strávil ve Slavii, kde jste byl pět a půl roku. Nyní hrála Slavia Ligu mistrů, pokračuje v poháru UEFA, staví nový stadion. Chtěl byste si v Edenu ještě zahrát?
Ale za jiný mančaft (smích). Pořád je to Slavie, jeden z nejlepších klubů u nás. Kdo by si za ni nechtěl zahrát…

Pocházíte z Peček, manželka z Poděbrad, nyní bydlíte v Praze. Kde se hodláte usadit?
Směřujeme to blíž k domovu. Chtěli bychom žít v Poděbradech nebo okolí.

Prošel jste několika ligovými kluby. Na které své angažmá vzpomínáte nejraději?
Nejradši vzpomínám asi na Slavii, kde jsme hráli pohár UEFA. A pak na Bohemku, kde jsem začínal. Na to mám taky krásné vzpomínky. V Bohemce jsem dostal šanci hrát nejvyšší soutěž a pak mají klokani výborné fanoušky.