„Byl to klasický náš zápas v poslední době, kdy dostaneme po naivní chybě stoperů gól a soupeř to pak zatáhne a my se už nedokážeme prosadit. Je to potom o dobývání soupeřovy brány a z toho pak pochopitelně plynou soupeřovy rychlé brejky. V druhém poločase to už byla otázka toho, jestli dostaneme z brejku nějaký další gól. Je to jako přes kopírák, ať hraje vzadu kdokoliv, tak vždy nějakou chybou zapříčiní, že se soupeři dostanou do vedení. Já už si ani nepamatuju utkání, kdy bysme my vedli a utkání sami režírovali. Vůbec. Vždycky musíme dohánět soupeře a dnešní fotbaly od první ligy po nižší soutěže jsou o prvním gólu. Tak to zkrátka je,“ uvedl kolínský kouč Stanislav Kocourek.

Vraťmě se na chvíli zpět. V Blšanech Kolín vyhrál až gólem v samotném závěru, jak se vám tam hrálo a jak kvalitní to byl soupeř?
Podle soupisky bylo zřejmé, že za Blšany hraje spousta hráčů, kteří působili v první nebo druhé lize. To samozřejmě působilo respekt, ale pokud je už mužstvo na odpis, hráči už i v podvědomí mají, že soutěž nezachrání, takže některé úseky zápasu nebyly z jejich strany kvalitní. Ale i tak jsme stále jen dotahovali, zas, i v těch Blšanech. My nejsme schopní jít do vedení a utkání si podle potřeby režírovat. Zase jsme to dotahovali a silou vůle, prostřídáním a změnou hry jsme to nakonec v závěru dali na 2:3.

Nekombinují někdy hráči zbytečně na úkor střelby?
Ono to není jednoduché, soupeři tady u nás kvalitně brání a ono je potom opravdu těžké se prosadit. Naše výsledky jsou odrazem toho, že soupeř jde do vedení a my musíme utkání otáčet. To nás stojí strašně moc sil, psychických i fyzických.

S Plzní jste hráli na jednoho útočníka a pět záložníků, proč ta změna stylu?
Příčinou byla síla soupeře. My jsme věděli dopředu, že přijedou s hráči z A-týmu. Když mají v kádru sedm prvoligových hráčů, tak s nimi nemůžeme hrát otevřenou útočnou partii.

Posledních sedm osm zápasů nevyšlo příliš dobře, jaká je nálada v kabině a jaká je vaše pozice u týmu? Neuvažujete o odchodu?
Ne, proč bych uvažoval o odchodu? Otázka psychiky samozřejmě má na tým vliv. Mančaft, který hraje o sestup si neskáče radostí. Všechno je samozřejmě otázkou toho, jestli se nám podaří soutěž zachránit, nebo ne. To je beze sporu.

Čekají teď na vás těžká utkání, je záchrana v silách Kolína?
My když jsme hráli se soupeři z vršku tabulky, tak jsme podávali lepší výkony než s týmy ze spodku. Takže uvidíme. Nic není ztraceno.

Nebylo by vhodné zapojit do kádru Kolína více mladých dravějších běhavějších hráčů?
Například?

Nenašli by se talentovaní hráči v dorostu či B-týmu?
Hraje to nejlepší co máme. Nikdo kvalitnější k dispozici není.

Proti Varům jste sáhl ke změnám v sestavě. Na hrotu se objevil Doseděl, na lavičce zpočátku zůstal sedět Svoboda, byl to taktický záměr?
Museli jsme reagovat na situaci, na zdravotní stav Svobody, který byl měsíc nebo tři neděle zraněný a v několika zápasech chyběl. V útoku jsme zkoušeli Doseděla, protože jsme chtěli co největší důraz ve vápně. Šlo o to, prosadit se ze standardních situací. To byl důvod.

Vydařil se tento taktický záměr? Před poločasem a po poločase jste rychle střídal…
Podařilo se to tak napůl. Doseděl gól dal, takže tam ano. Pokud jde o střídání, to bylo vynuceno vývojem zápasu. Museli jsme posílit ofenzívu, abychom nějak reagovali na nepříznivý vývoj zápasu.

(Petr Sýkora)