A nedávno si již na své konto připsal prvoligový debut. Proti Jablonci odehrál druhou pětačtyřicetiminutovku a i když už jeho tým neinkasoval, přesto prohrál 0:2.
Lubina, jak se tomuto jednadvacetiletému téměř dvoumetrovému dlouhánovi přezdívá, působil od přípravky v mládežnické líhni talentů RMSK Cidlina. První rok v dospělé kopané si odkroutil v Novém Bydžově. Následně přešel do Velimi, kde však vydržel pouhou sezonu a namířil si to právě do pražského celku.
Nyní mu společnost v kabině Viktorky dělají například zkušení borci Petr Gabriel, Martin Vozábal a Luděk Stracený, bavič Petr Švancara či Lubošův o dva roky starší bratr Aleš, jednička mezi tyčemi.
Máte za sebou premiéru v nejvyšší soutěži. Vychutnal jste si ji?
Užil jsem si ji se vším všudy. Škoda jen, že nešlo o vítězný zápas.
Byl jste trochu nervózní?
Docela jo, vždyť taky šlo o prvoligový start. V průběhu hry to však ze mě postupně spadlo.
Věděl jste dlouho dopředu, že do utkání naskočíte?
Asi deset minut před přestávkou mi sdělil trenér, že se mám připravit na druhou půli.
A před zápasem jste neměl žádné signály, že byste mohl právě na severu Čech nastoupit?
To ne, kouč mi předtím nic neříkal. Jen mi volal manažer, že bych možná mohl hrát, ale spíš jen v případě, kdyby se někdo zranil.
Nahradil jste ve stoperské dvojici Branislava Labanta. Po vašem boku byl ostřílený Petr Gabriel. Dával vám ve zbytku duelu nějaké rady?
Ano. Během celého druhé části se mi snažil pomoci a některé věci mi vysvětlil.
Jak jste si pochvaloval vzájemnou spolupráci?
Bylo to v pohodě. Jde o zkušeného hráče, což je na něm vidět.
V přípravě áčka i nyní v béčku, které hraje ČFL, jste však nastupoval spíše na pozici defenzivního záložníka. Vyhovuje vám tento post víc?
V lize, co jsem měl zatím možnost zjistit jen proti Jablonci, mi spíše sedí místo stopera, poněvadž mám všechno před sebou. Naopak v béčku radši hraji uprostřed zálohy, jelikož se můžu častěji zapojovat do hry.
Není tajemstvím, že branku Žižkova hájí v Gambrinus lize váš bratr Aleš, jenž byl v sestavě Viktorky i na severu Čech. Nebyl to náhodou váš první soutěžní zápas ve společném dresu?
(zamyslí se) Ano, to vlastně byl. Víte, že máte pravdu. (usměje se)
Bylo to pro oba v něčem specifické? Komunikovali jste spolu během hry často?
Jasně. Hlavně jsme se hodně povzbuzovali, třeba při standardních situacích soupeře. Jinak to ale bylo normální.
Kouč Csaplár po utkání nešetřil slovy chvály na vaši adresu, ale zároveň připomínal, aby vám to nestouplo do hlavy. Domníváte se, že byste mohl nyní dostávat šanci častěji?
Samozřejmě. Věřím, že se brzy nějaká možnost zase naskytne a budu moci potvrdit výkon z Jablonce.
Věřil jste v příležitost už dříve pod trenérem Grigou?
Myslel jsem si, že bych někdy na pár minut mohl vlítnout na hřiště, ale nestalo se. Nevadí.
Před sezonou Žižkov hodně posílil a řada odborníků ho viděla na vyšších příčkách než na současném čtrnáctém místě. Přece jen z osmi kol šest bodů není zrovna moc. Pravděpodobně mužstvo ještě není tolik sehrané. Bude se podle vás postupem času blížit středu tabulky?
Určitě by nám klidný střed tabulky slušel víc. Každý to tak nějak před startem soutěže čekal, ale zatím to ještě týmu tolik nesedlo. Nicméně věřím v lepší výsledky.
Panuje v klubu zklamání s dosavadními výkony?
Řekl bych, že spíš než zklamání to jsou rozpaky.
Na jaké příčce by mohl Žižkov figurovat v závěrečném účtování?
Kdybychom byli po podzimu do desátého místa, byl by to podle mne úspěch. A na jaře, kdyby se ještě poskočilo o nějaký stupínek výš, tak by snad byli všichni spokojeni. Myslím, že máme určitě na ten pomyslný střed tabulky.
Vraťme se ještě zpět. Jak vůbec vznikl váš přesun z divizní Velimi do Žižkova?
Více méně přes manažera, kterého mi zařídil pan Košátko (trenér Velimi – pozn. aut.).
Je rozdíl mezi divizí a první ligou obrovský?
Samozřejmě. Je to velký skok hlavně v důrazu, rychlosti a taktice.
Čeho byste v blízké budoucnosti chtěl dosáhnout?
Především se chci prosadit do základní jedenáctky žižkovského áčka. Rád bych pravidelně hrál a pak by se případně vidělo, jestli to bude třeba na zahraničí nebo ne.