Jak jste dosud spokojen s výsledky svého mužstva?

Když jste v současné době na předposledním místě v tabulce, tak spokojen být nemůžu.

Co udělat pro to, aby se situace změnila?

Hráči by měli pochopit, že musí každé utkání ze sebe vydat všechny síly, hrát disciplinovaně a zodpovědně. To je první předpoklad. Další je v kvalitě hráčského kádru. Doplnění bude nutností, jestli chceme přemýšlet o záchraně.

Kde hledat příčiny špatného postavení v tabulce?

Musíme si uvědomit, že většina týmu, který vybojoval postup skončila v dorostenecké kategorii. Ti, co zůstali, byli doplněni o hráče, kteří hráli divizi mladších a vlastně rovnýma nohama skočili do České ligy starších, což je obrovský výkonnostní skok, s kterým se většina celkem pochopitelně zatím těžko vyrovnává. Vše je rychlejší, silovější a každému hráči trvá adaptace různě dlouhou dobu.

Před sezonou říkal předseda klubu Zdeněk Hervert, že je navázaná spolupráce s pražskou Spartou. Jak to funguje u dorostu?

Dohoda o spolupráci se Spartou existuje. Konkrétně u dorostu je však situace složitější. Sparta musí mít dostatečně široký kádr, aby si mohla dovolit hráče uvolňovat na hostování. Po mnoha hovorech s trenérem Sparty panem Pechancem vím, že kádr je ůzký a nikoho na hostování pouštět nebudou, zbytek kádru bude pravidelně posilovat jejich „B“ tým. Ale i kdyby k nám některé hráče byli ochotni uvolnit, nastanou další problémy jako je dojiždění na tréninky do Kolína, uvolňování ze škol v Praze, kde studují atd. Proto to v současné době vidím jako nereálné.

Vy jste ještě v loňské sezoně působil mezi dospělými. Mládežnický fotbal jste netrénoval sedm let. Není to handicap?

Já v nadsázce říkám, že jsem si od mládeže odskočil na sedm let k dospělým. Před tím jsem 15 let působil jako šéftrenér sportovních tříd, později jako trenér dorostu v Mladé Boleslavi. Poté jsem odešel na dva roky dělat vedoucího trenéra sportovního centra do Bohemians Praha, kde jsem trénoval extraligový dorost. Proto si myslím, že problematiku mládeže znám dostatečně. Navíc i jako trenér dospělých jsem sledoval zápasy mládeže, takže určitý přehled o kvalitě soutěží jsem tak ůplně neztratil.

Jaké jsou vaše mládežnické úspěchy?

Získal jsem titul neoficialního mistra republiky na turnaji v Přelouči, který jsme vyhráli s žáky FK Mladá Boleslav. To byla parta hráčů kolem Honzy Flachbarta, Jirky Maška, Petra Lukáše, kteří to dotáhli z tohoto týmu asi nejvýš.

Jak vidíte šance kolínského dorostu v letošní sezoně a vůbec do budoucna?

Prioritu vidím v tom, aby se zde dělala práce s mládeží na určité úrovni a byli jsme schopni každý rok předat do „A“ mužů nějakého hráče. Jinak do budoucna bude naší snahou poskládat dorosty podle ročníků. Nesmí se stávat, aby za „B“ dorost hráli dvě třetiny fotbalistů, kteří končí dorosteneckou kategorii jako se to stalo nyní. Vlastně v systému vám „vypadne „ jeden ročník a do „A“ dorostu potom naskakují věkově mladí hráči, kteří ten výkonnostní skok nezvládají. A šance na záchranu? Hráči na sobě musí chtít pracovat, mít po školních povinnostech fotbal na prvním místě zájmu. Když tohle hráči pochopí, pak záchrana soutěže bude reálná.

Nelitujete s odstupem času odchodu z kategorie dospělých?

Věděl jsem, co ta práce obnáší, že se trošku liší od trénování dospělých a s tím vědomím jsem do toho šel. Litoval bych spíš toho, kdyby se po roce nevyplnilo nic z toho kvůli čemu jsem vlastně tady.

Proč jste se rozhodl trénovat dorost v FK Kolín?

V létě jsem se rozhodoval mezi dvěma týmy dospělých a dorostem Kolína. Rozhodl jsem se tak, jak jsem se rozhodl a chci udělat vše pro to, aby se zde mládež stabilizovala a dotvořil se životaschopný systém výchovy mládeže.