Nováček z Velimi původně zvažoval účast v druhé nejvyšší soutěži kraje. Svého rozhodnutí zatím rozhodně nelituje, trenér Jaroslav Češpiva má důvod ke spokojenosti. Tým je po podzimu na výborném pátém místě.

Co říkáte podzimnímu umístění?
Osobně jsem s tímto umístěním zdaleka nepočítal, ale nakonec jsem byl tak trochu zklamán, protože jsme mohli skončit na třetím místě. V některých zápasech jsme zbytečně ztratili body, například v Červených Pečkách. V posledním zápase do Klecan jsem si jel pro vítězství a třetí místo, ale nevyšlo to. Tady jsem byl zklamán nejvíc.

Naplnila se předsezónní prognóza?
Předsezónní prognóza? To nebyla prognóza, ale přání, vyhnout se sestupovým vodám. Vše předčilo mé očekávání a tak jsme o trochu výš.

V čem vidíte přednost týmu a naopak můžete prozradit nedostatky?
Náš tým má určité přednosti, ale také nedostatky. Podařilo se nám skloubit zkušenost s mládím. Snažíme se hrát kombinační fotbal a v domácích zápasech je to vidět, hra se fanouškům a určitě i velimským odborníkům líbí. Daří se nám stabilizovat sestavu, na každém postu hraje hráč, kterému to takzvaně sedí. Zlepšila se tréninková činnost, to je účast i nasazení. Velmi se zlepšila spolupráce s áčkem, která byla dobrá už za trenéra Stacha, ale příchodem Jardy Němce se povznesla ještě k větší dokonalosti. Jarda totiž naše béčko už trénoval a navíc ví, jak to má ve fotbalovém oddíle chodit. Pochválit musím i přístup hráčů áčka, kteří chodí hrát za naše béčko. Problémem je to, že se nám pořád mění sestava, hráči áčka s námi netrénují a tak některé poznám až těsně před zápasem, nemůžeme trénovat standardky a tak dál. Největším nedostatkem je rozdíl naší hry venku a doma. A tak v legraci říkám: My bychom měli hrát jen doma a v neděli, pak budeme hrát o první místo (smích).

Který zápas považujete za nejvíce vydařený a který za nejhorší?
Nejlepší byl druhý poločas doma s Uhlířskými Janovicemi. Prohrávali jsme 0:2, v poločase 1:2, ale pak jsme zápas excelentně otočili a vyhráli 7:2. Po taktické stránce jsme dobře odehráli zápas v Jílovém a doma s Poděbrady. Nejhorší výkon jsme předvedli v Brandýse/Boleslavi, kde jsme prohráli 0:4. Nerad vzpomínám na zápas v Týnci nad Sázavou, který jsme měli ve své režii, ale v posledních čtyřech minutách domácí zápas otočili a vyhráli.

Uvažujete, nebo budou nějaké změny v kádru?
Změny asi budou, protože někteří hráči jsou u nás na hostování a závisí na nich, jak se rozhodnou. Bylo by ale škoda tento skvělý a perspektivní kolektiv neudržet. Počítám, že se do mužstva vrátí brankař Tůma (dlouhodobé zranění) a Marek Hrabal, který přislíbil návrat do našeho oddílu, konkrétně béčka. Věřím, že svoje slovo dodrží. Další se bude teprve řešit.

Jak bude probíhat příprava na jaro?
Zimní přípravu jsme zahájili 2. ledna v hale naší ZŠ. Budeme trénovat třikrát v týdnu, v hale gymnastiku a posilování, úterý a čtvrtky máme být na umělce v Kolíně.

Jak se díváte na začleňování hráčů z divizního kádru do mužstva?
Se všemi, co za nás hráli, jsem absolutně spokojen. Béčko je hlavně od toho, aby se zde mohli rozehrávat hráči divizního kádru. To samozřejmě přináší klady (pomáhají nám), ale i problémy. Na lavičce také zůstalo až osm hráčů béčka a ti také chtějí hrát. Takže máme tři skupiny hráčů. Zkušení, bez ambicí hrát vyšší soutěž, mladí, kteří mají perspektivu a pak ti z áčka.

Může někdo z vašeho týmu koketovat s divizním kádrem?
S divizním áčkem může určitě koketovat Seifert, který také bude zařazen do přípravy áčka. Problémem je to, že studuje a bydlí v Praze a jeho hlavním úkolem je vystudovat. O dalších se zatím nebudu zmiňovat.

Jaký rozdíl vidíte mezi I. B a I. A třídou?
Na některých hráčích je vidět, že I. A třída je trochu dál, především její špička. Ale pozor, některá mužstva z I .B třídy nás potrápila trochu víc. Na závěr bych chtěl říct, že je pro mne radost trénovat tak bezvadný kádr, který ví, co chce. Je důležité, že nám fandí i náš starosta, přeje nám sponzor pan Kostka a velkou oporou je náš skvělý fanklub. A co je důležité? Jsem učitel matematiky, více teoretik, umím připravit a řídit trénink i mužstvo. Mám „čuch“ na hráče, fotbal je můj životní koníček, ale musíte být i psycholog. A tak se mi povedl tah, vybral jsem si za asistenta Jirku „Fogyho“ Ptáčka. To bylo terno. Praktik, má zkušenost, přehled, zná okolní fotbal a stal se z něj i výborný manager. Zkrátka, patří mu můj velký dík.

(Miloslav Kapic)