Po tomto zápase již následoval slavnostní akt ocenění bývalých a současných funkcionářů a hráčů, dále pak poděkování sponzorům. „ Nebyla pro nás lepší odměna, než vidět méně či více dojaté bývalé a součastné funkcionáře,“ uvedl jednatel klubu Pavel Věříš.
Pak již následovalo hlavní utkání mezi radovesnickým „A“ mužstvem a internacionály AFK Kolín s výsledkem 2:5 pro hosty (H. Janouch, Novotný – Suchánek 2, Krutský 2, Kmoch). Všechna tři utkání skvěle odpískal rozhodčí Baroch z Bělušic. „Jako jeden z organizátorů bych chtěl poděkovat všem, kteří se zasloužili o zdárný průběh celé akce,“ dodal Věříš.
Něco z historie
Psal se rok 1927 a v naší obci se zrodil SK Radovesnice II. Mezi tehdejší zakladatele patřili Josef a František Koděrovi, Jan Pospíšil, František Koberec, Bedřich Vytlačil, Bohumil Koudela, Josef Malina, Jaroslav Horní, Jaroslav Trojan, Jan Svoboda a František Novák. Na přihlášení do tehdejších soutěží peníze nebyly a tak se v Radovesnicích hrály pouze přátelské a pohárové zápasy na hřišti v řepném skladu. Jako dresy sloužila bílá košile rozhalenka a černé trenýrky a místo nynějších kopaček hráli tehdejší fotbalisté v pracovních botách.
Řepná kampaň = problém
Problém nastal, když se v cukrovaru Libněves uskutečnila řepná kampaň a „hřiště“ bylo rozježděno.V tu chvíli již místní začali pomýšlet na hřiště jiné. Kde ovšem vzít plochu? To byl, jak se zdálo, neřešitelný problém. Orná půda ve vsi byla takřka jediným zdrojem obživy většiny obyvatelstva a poskytnutí jakéhokoli pozemku obce bylo nemyslitelné. Volba tedy padla na prostranství v Hliňáku, kde se nyní nachází budova obecního úřadu. „Hřiště“ zoral Jan Pospíšil, branky obstaral František Novák. Nejvíce však tuto dobu pomohl fotbalovému oddílu hostinský Jan Louman. Ten uspořádal ve své hospodě několik zábav, které byly hojně navštěvovány, a z nich proudily do fotbalového klubu tolik potřebné peníze. Za ně se nakoupily první oficiální červenobílé dresy (opět košile), bílé štulpny i trenky.
Rozpad v roce 1934
Dalším významným datem v obci byl rok 1930. To se v obci prováděla druhá meliorace pozemků a za výrazného přispění tehdejšího starosty obce Josefa Andrese mělo stát vedle rybníku Kovařík zcela nové hřiště. To se také za vydatného přispění Josefa Kukly, který se s párem koní ujal úpravy hřiště, povedlo a na druhém břehu byla ještě v témže roce dokončena stavba místní sokolovny. To byl však kámen úrazu. Konkurovat zábavám v sokolovně zábavou v místním hostinci prostě nešlo, a tak peněz ubývalo, až došlo v roce 1934 k úplnému rozpadnutí fotbalového klubu. Mezi tehdejší členy vedení jednoty patřili Josef Kukla, František Novák a Jan Pospíšil.
Ke spánku však fotbal neulehl na dlouho.V roce 1937 se začala tvořit parta kolem Františka Koděry, který zůstal jediný ze zakládající jedenáctky. O mistrovské soutěži nebylo v Radovesnicích ani zdání. Hrály se opět přátelské a pohárové zápasy. V roce 1937 se dostavila fotbalová parta z Krakovan. Tu tehdejší fotbalisté Radovesnic vyprovodili ze hřiště s výsledkem 7:2 a co víc , zvítězili i na soupeřově hřišti, tentokráte 5:2. Takovýchto výsledků s tímto soupeřem již nikdy nedocílili. Parta těchto fotbalistů se rozpadla v roce 1943.
Fotbal se však nerozpadl na dlouho. Na 21. listopadu byla svolána schůze přípravného výboru pro obnovení činnosti. Do čela se postavil František Skála, místopředsedy se stali František Vacek a Josef Pokorný, jednatelem Oldřich Šafránek, členy výboru pak byli František Koděra, Jan Pospíšil, Josef Hoke a Jan Slavíček. Klub měl tenkráte 104 členů. Došlo k úpravě hrací plochy na rozměry 88x68 metrů, dále k jejímu oplocení. Na jaře 1945 se hrály opět přátelské zápasy. Mužstvo posílené bratry Patočkovými válí. Ne však dlouho. Konec 2 světové války zasáhl radovesnický fotbal jako blesk. Odstěhovali se takřka všichni z bývalého vedení, zůstal jen Josef Pokorný. Ten snad z důvodu zapomnění, nebo z nedostatku času neobjel hráče, kteří měli odjet k zápasu do Syrovátky a to byl zlomový moment, který pomohl zakopat do země fotbal na dlouhých 18 let.
Sokolům se dařilo
Co se nedařilo ve fotbale, dařilo se sokolům. Schopné vedení a široká základna udělala ze sokolů postupující z vyřazovacího kola Denisovy Župy na XI. Všesokolský slet konaný v roce 1948. Cvičení na Strahově bylo zajisté pro všechny obrovským zážitkem, nikdo však netušil, že na několik desítek let posledním……
Vznikla organizace DSO
Jak se dalo z politických debat odhadnout, měla být veškerá tělovýchova sloučena pod jednu střechu. Psalo se 14. prosince 1948, kdy došlo ke sloučení Sokola a Tělovýchovné jednoty v Radovesnicích II. Prvním předsedou se stal člen Sokola Josef Hoke, místopředsedou byl zvolen Josef Pokorný. Jméno této organizace znělo Dobrovolná sportovní organizace (DSO).
Zlom nastal v roce 1963
Pánové Jaroslav Herčík, Bedřich Krupička, Bohuslav Sýkora a Vlastimil Matějka, to jsou jména, která stojí u znovuzrození fotbalu. Ti měli k disposici z Němčic zkušeného gólmana Josefa Bubáka, dále dalšího takzvaného fotbalového důchodce Ladislava Tatíčka a spoustu dalších.
V roce 1971 stanul v čele oddílu Mirek Poklop. To byla vůdčí osobnost a výrazná postava celé jednoty. Vše, co slíbil, vždy bezezbytku splnil. Byl reprezentantem v obci tak, jak má být.
V témže roce v červenci se na hřišti u Kovaříka představilo mužstvo internacionálů Slávie Praha v sestavě i s Pepi Bicanem. Domácí nakonec prohráli 5:7 (Dostál 2, Auersvald 2, Havlíček – Fiktus 4, Vlasák, Bican, Štádler).
Rok na to se na hřišti u Kovaříka představili internacionálové Dukly Praha, kde nechyběl třeba Sváťa Pluskal. Domácí prohráli 4:7 (Roubíček, Posejpal, vlastní, Pavlis – Mandlík 3, Dvořák 2, Pluskal a Urban).
TJ Sokol Radovesnice II před zápasem s Duklou Praha
Začátkem sedmdesátých let se výbor TJ domluvil a Mirek Poklop s Jaroslavem Herčíkem na MNV dokázali prosadit výstavbu nových fotbalových kabin.Stavět se začalo v polovině roku 1974 a dnem otevření se stal 6. červenec 1975. Pokřtít tuto stavbu nepřijel nikdo jiný, než nejpopulárnější československý i český klub Sparta Praha. Internacionálové Sparty Praha přijeli v silné sestavě s Denkem, Troníčkem nebo Procházkou. Zápas nakonec skončil nerozhodně 3:3 (Auersvald, Staněk, Krupička – Zuzanek, Krtil, Novák).
Kabiny
V roce 1974 byla vyhlášena soutěž o klubovou vlaječku, v níž zvítězil a byl realizován návrh Mirka Poklopa. Tato je klubovou vlaječkou dosud. V roce 1976 stanul v čele TJ Josef Staněk a s přestávkou čtyř let, kdy vykonával hospodáře klubu, vedl jako předseda a president jednotu do roku 2005. V dobu zastávání funkce hospodáře vedl jako předseda jednotu Vlastimil Matějka st.
V roce 1977 proběhla oslava 50. výročí založení kopané v Radovesnicích a opět kde jinde, než na hřišti se představili internacionálové Spartaku Hradec Králové. V tomto utkání domácí zvítězili 6:5 (Josef Kunc 3, Dostál Miroslav, Staněk, Klempíř – Schmidt 3, Hajdler, Šonka). Tímto výsledkem vlastně odstartovala sezona 1977-78, která byla první pod vedením trenéra Jiřího Pacáka. Ten nastolil řád a pořádek. Každý hráč musel být 30. minut před utkáním v kabinách, dochvilnost se vyžadovala i při trénincích. Sezona však skončila „pouze“ 2. místem, když postupovala Ratboř, která zvítězila na domácím hřišti 3:1 a u Kovaříka 2:1.
První místo se radovesnickým fotbalistům vybojovat přece jen povedlo. V sezoně 1981-82 na nově zrekonstruovaném hřišti, které dostává již nynější rozměry 100x68m, zvítězili s náskokem 2 bodů před Němčicemi. Vysněný postup se ovšem stejně nekonal. Z důvodu ušetření pohonných hmot vešla v platnost reorganizace okresních soutěží s tím, že se ze čtvrtých tříd udělaly třídy třetí, ale tím pádem postupovali všichni a tak se Radovesnice vlastně potkávaly s těmi samými soupeři.
Mezinárodní konfrontace
V roce 1981 se na hřišti představil první zahraniční celek a to SC Haubrunn. Výsledek 4:2 pro domácí zařídili Havrda 2, Pokorný a Hlavatý.
Konečně postoupili
Z postupu se radovesnické mužstvo přece jen radovalo. V sezoně 1985 - 1986, když zvítězilo ve třetí třídě se ziskem 41 bodů. A tak se za trenéra Václava Kaliny postupovalo do okresního přeboru. Po ročním účinkování však mužstvo sestoupilo zpět do třetí třídy a po několika letech po další reorganizaci bylo přeřazeno zpět do čtvrté třídy.
V roce 1986 na hřišti u Kovaříka přivítali další zahraniční celek, Německý Ossig. Soupeř toto utkání vyhrál 4:3 (L. Hořák, Poklop, Scháněl).
Poprvé za hranicemi
V roce 1987 se Sokol vydává poprvé za hranice naší vlasti. K odvetě odjížděl do Ossigu. Výlet ale moc radostný nebyl. Mužstvo prohrálo 2:6 (J. Vokál, Král).
V roce 1987 přichází další přátelský zápas, tentokráte s klubem XI novinářů. Zápas nakonec skončil smírně 1:1 (Havrda).
V témže roce se při oslavách 60. let kopané v Radovesnicích představilo mužstvo ze severních Čech Staré Křečany. Hostitelé nakonec soka zdolali a vyhrálo 4:1 (Koluna 2, Martínek, Sýkora).
V roce 1988 se na hřišti u Kovaříka opět předvedl Ossig. Domácí se tentokráte radovali po výhře 4:2 (L. Hořák, Martínek, Jehlička, Kukla).
Významné datum? 1976
Významným datem v historii TJ Sokol Radovesnice II je také rok 1976. To tehdejší členové výboru dokázali na MNV prosadit rekonstrukci sokolovny, tak aby sloužila i nadále jako kulturní stánek obci i blízkému okolí. Stavba byla prováděna v tehdejší akci „Z“. Tato rekonstrukce trvala deset let. Slavnostní otevření proběhlo v roce 1986 Výroční členskou schůzí JZD Pokrok Radovesnice II. Poté se zde konala spousta koncertů, zábav, plesů, ale i tanečních kurzů, které přetrvaly dodnes.
V roce 1997 se na hřišti u Kovaříka při příležitosti oslavy 70 let radovesnické kopané představili internacionálové SKP Hradec Králové, kteří nad radovesnickými fotbalisty 3:2 (Kukla, Král – Finger 2, Horák).
I když se radovesnické mužstvo snažilo tradičně o postup do vyšší třídy, většinou zůstávalo před branami. Ne tak v sezoně 2001-2002. To se v Radovesnicích sešel opravdu silný tým v čele s gólmanem Pavlem Hrubešem, kterého se podařilo z Hlinska přetáhnout do mužstva na hostování. Po vítězství v předposledním zápase na hřišti druhého aspiranta postupu, Volárny, v poměru 3:2 (R. Šolta, L. Rudolf, J. Komárek) už bylo téměř jisté, že zápas doma s Býchorami bude pouhou formalitou. Bezbřehá radost mohla 23. června 2002 u Kovaříka naplno propuknout.
Postup vystřídalo rychlé vystřízlivění
Euforie z vítězství ve čtvrté třídě však netrvala dlouho. Vystřízlivění přišlo hned v prvním zápase ve Veletově. Tam naši hráči prohráli 5:2 a z ničeho nic po tomto zápase přestal z Hlinska jezdit gólman Pavel Hrubeš. Následovaly další čtyři zápasy bez zisku jediného bodu a to už nás všichni začali považovat za jistého kandidáta sestupu. Trenér Josef Havrda se tomu ovšem snažil vzepřít.V zimní přestávce s mužstvem vydatně potrénoval, takže co nemělo mužstvo po stránce fotbalové, mělo na hřišti dohnat bojovností a fyzickou kondicí. Ztráta z podzimu se ovšem mužstvu dohnat nepodařila, a tak se po roce účinkování ve třetí třídě vrátilo do třídy čtvrté, v níž hraje dosud povětšinou v horních patrech tabulky. V roce 2000 se také uskutečnil první ročník turnaje starých gard Memoriál Jiřího Olexy a Jiřího Jehličky, dvou zesnulých fotbalistů, kamarádů. Tento turnaj se i po letech zabydlel v termínovém kalendáři TJ Sokol Radovesnice II. V letošním roce se uskuteční již 8. ročník tohoto turnaje. V současnosti má TJ sokol Radovesnice II dvě mužstva. O „A“ mužstvu již řeč byla, nyní trochu o žácích. Ti byli založeni v roce 1974 a s některými sezonními výpadky z důvodu nedostatku hráčů se udrželi dodnes. Žáci jsou pravidelnými účastníky oblastního přeboru, což je nejnižší soutěž na okrese a jsou pravidelnou zásobárnou pro „A“ mužstvo, dříve pro dorostence. Ti byli založeni ještě o dva roky dříve a stejně jako u žáků se několikráte rozpadli a byli opětovně založeni. Většina fotbalistů se zpravidla prosadila ať do „A“ mužstva, tak do mužstev v okolí. Posledním datem založení žáků je rok 1998 a dorostu 1999, u obou zrodů nestojí nikdo jiný než nynější president klubu Josef Havrda, který také v sezoně 1999-2000 vedl jak družstvo žáků, dorostu, tak i „A“ mužstvo. V následujícím roce se vedení mužstva dorostu ujímá Pavel Tůma, Josef Havrda tak vedl již „jen“ žáky a „A“ mužstvo. V další sezoně se k nim přidává Zdeněk Drozd na funkci vedoucího žáků, kterou vykonává dosud, rovněž Josef Havrda u „A“ mužstva, Pavel Tůma ukončil činnost stejně jako celý dorost v sezoně 2003-2004.
