Trhliny v plánech se vyskytly už na podzim a vedly k odvolání trenéra Mašaty, pět kol vedl úspěšně hráče trenér Hájek, mužstvo přezimovalo na pátém místě. Na jaře už ale na střídačce seděl trenér Holý. Ovšem jen do května, kdy odstoupil a žezla se ujala dvojice Bradáč – Němec. Ani to nebyl konec výměn. Krátce se u mužstva znovu mihnul Hájek, soutěž dokoučovali opět Bradáč s Němcem. Nad příčinami kouřimského pádu se zamýšlel předseda fotbalového klubu Michal Siňor.

Kouřim sestoupila z I.A třídy. Po podzimních nadějích přišlo katastrofální jaro…

Za to, že jsme spadli, mohou ze sedmdesáti procent jen a jen hráči, z třiceti procent padá vina na hlavu vedení a toto jsem říkal všem hráčům po skončení sezony. Když si vezmu, že na podzim jsme nasbírali 23 bodů a na jaře pouhých 13, jsem z přístupu hráčů zklamaný. Je to názor nejen můj, ale celého výboru kouřimské kopané. A je tady druhá věc. Už v přípravě se hráči nebyli schopni sejít ani na zimní turnaj v Červených Pečkách, hráli jsme pomalu v 9 – 10 lidech. Průměrná týdenní účast na tréninku byla, když to tak vezmu 6 až 7 lidí, takže s nějakými hráči jsme se rozloučili. S některými ještě budeme jednat, jestli tady vůbec zůstanou, protože nám končí pět dorostenců, které chceme do áčka zabudovat, aby se tam etablovali. Momentálně jsme v situaci, že určitě chceme hrát I.B třídu. Chceme ji hrát důstojně, ale s klukama, kteří se chtějí porvat, chtějí trénovat a chtějí vrátit diváky do ochozu kouřimského stánku. Pro to teď uděláme maximum. Bojím se ale jedné věci, aby hráči věkové kategorie 18 – 20 let nedali přednost svým zájmům nebo společenským akcím před fotbalem a snahou, něco pro kouřimskou kopanou dokázat.
Samozřejmě jsme v zimě neudělali takové posily, jako jsme si představovali a ještě nám do Louňovic odešel Holý. A potom se nám zranil klíčový hráč v záloze Süsser.

Ovšem už podzimní výkony na hřištích soupeřů byly za očekáváním, od sedmého kola se nevítězilo ani doma, nepříznivý vývoj zastavila až změna trenéra…

Ani já tomu nerozumím. Myslím si, že mužstvo bylo poskládané velice slušně. Ale s odstupem času když to vidím, si myslím, že každý spoléhal na druhého, že ten udělá to, ten zabojuje tam a jako tým celkově hráči odehráli možná poslední dvě, tři podzimní kola, kdy jsme se vezli na vítězné vlně. Proto jsem prorokoval po posledním utkání v Zásmukách, že by Kouřim potřebovala ještě hrát a předehrát dvě jarní kola. Nakonec se moje slova potvrdila, což jsme také s trenérem Hájkem konzultovali.

Trenéři Hájek i Holý mimo jiné svorně hovořili o nedostatečné fyzické připravenosti, špatném přístupu hráčů. Holý konstatoval, že to není záležitost poslední doby, že musí jít o déle trvající problém…

Myslím si, že jsme výkyvy měli už před dvěma roky, kdy podzim byl špatný, jaro zase dobré. Asi se opravdu jelo na nějaké vítězné vlně a ta křivka musela jednou spadnout. Na druhou stranu musím oponovat. Trenér Holý byl jako hlavní trenér nominován v listopadu. Od ledna mohl s týmem alespoň na té fyzičce zapracovat. Ale zase nemohl, protože beznadějně hovořil o tom, že na trénink přišlo pouze 5 až 6 lidí. Asi se musíme vrátit zpět a analyzovat, nebo raději na to zapomenout a začít od nuly. Říkám, máslo na hlavě mají všichni. Znovu opakuji, hráči, vedení a samozřejmě i trenéři. Jedinou věc chci ještě podotknout. Nejvíce se trénovalo a tvrdí to zde spousta fotbalových příznivců, za trenéra Ládi Malinovského. Účast byla 15 – 17 lidí i s některými béčkaři, trénovalo se třikrát týdně. Hráči se báli omluvit na trénink nejít a to v Kouřimi za posledních deset let takto ještě nebylo.

Miloslav Kapic