„No jo, už to je deset roků, co jsem do klubu přišel,“ bilancuje kapitán týmu. „Měl jsem tam dvě krátké pauzy, ale jinak stále zůstávám.“ Zažil postupy i pády, roky bohaté i chudé, druhou ligu, ČFL i divizi. „Bylo toho fakt hodně. Ale můžu vám říct, že právě teď máme za celou tu dobu nejlepší partu,“ tvrdí 36letý fotbalista. „Žádné dvě nebo tři skupinky jako v minulosti. Když se někam jde posedět, vyrazíme si všichni.“

Mužstvu to klape i na hřišti. Dvě výhry v posledních dvou podzimních kolech a teď na jaře třináct bodů z patnácti možných. Je z toho druhá příčka v třetiligové tabulce, čtyři body za postupovou pozicí. Ale pozor, nikde není psáno, že se nebude postupovat i ze druhé pozice. Vždyť několik druholigových oddílů už deklarovalo své ekonomické problémy. „Já bych si na vyšší soutěž troufal,“ řekl Ladislav Doseděl. „Pod koučem Kocourkem určitě. Pod ním se hodně trénuje, máme naběháno. A o tom ten dnešní fotbal je.“

Kdysi mohl naskočit dokonce do ligy první. Lanaři si v Kolíně málem podávali ruce. Plzeň, Bohemka, Opava. Nic z toho nakonec nevyšlo. „Nový klub by musel zaplatit milion korun Hradci Králové, kde jsem se předtím vyvázal z profesionální smlouvy. A to byl ten zásadní problém,“ vzpomíná rodák ze severních Čech.

Nemrzí ho s odstupem času, že to s angažmá v nejvyšší soutěži neklaplo? „Spíš mě mrzí jiná věc,“ vypráví Doseděl. „Čekal bych, že v Kolíně dostanu nějakou nabídku práce pro klub. Ať už by to bylo v jakékoliv podobě. A stále nic, i když všude jinde už by se tak dávno stalo.“
Ještě před pár lety jste si klidně mohli vsadit na tuhle rovnici: Doseděl = góly. Dvakrát byl nejlepším kanonýrem třetí ligy, stačilo mu na to 27 a 18 branek. „Kolik je potřeba letos? Tak to vůbec nevím. Je to škoda, ale podrobnosti o naší soutěži už v médiích moc nevychází.“
Teď už je z něj stoper. I když na podzim se v několika zápasech do útoku úspěšně vrátil. „Teď už to s koučem ani neřešíme. Jsem prostě v obraně,“ smířil se Doseděl.

Před třemi týdny v Náchodě se však jeho vysunutí na hrot Kolínu vyplatilo. Soupeř měl dva vyloučené hráče a trenér Kocourek deset minut před koncem za stavu 0:0 zavelel: „Láďo, běž dopředu.“ A kapitán trefil vítěznou branku. „No, povedla se mi hlavička,“ usmál se Doseděl.
Přitom právě ve vzdušných soubojích to má složité. „Při standardních situacích mě většinou brání největší chlap. Soupeři si mě jako střelce dobře pamatují.“

Jenže on už spíš hlídá jiné kanonýry…