Při jednom ze soubojů do něj zajel protihráč Koula takovým způsobem, že ho museli odvézt do nemocnice. „Tohle bylo asi nejhorší, co mě zatím ve fotbalové kariéře potkalo. Snad nic horšího už nepřijde," uvedl brankář Ratboře Michal Lebeda, jenž musel v inkriminovaném duelu nuceně vystřídat v 58. minutě. Diagnóza? Mezi pátým a šestým obratlem má natržené nervové svalstvo!

Máte za sebou týden v nemocnici. Jak vám je po těle i po duši?
Abych řekl pravdu, je mi dobře, teď už když jsem z nemocnice doma. Fyzicky jsem utahaný a slabý, ale doufám, že se to brzo srovná a po duševní stránce to na mě nebude mít taky žádné následky a bude vše jako dřív.

Pamatujete si dobře na váš střet s útočníkem Koulou?
Ano, pamatuji si na to. A myslím, že ještě dlouho si ten zlomek okamžiku, než jsme se střetli, pamatovat budu.

Vyčítáte mu to, že do vás zajel oběma nohama?
Na tuto otázku je těžké odpovědět. Buď budete na jedné straně, kde se za vás lidi postaví, nebo na druhé, kde vás zase odsoudí. Na tuto otázku není pro mě, alespoň v tuto chvíli, lehké odpovědět. Každý tým chce vyhrávat a vítězit. A přispěl k tomu i mokrý trávník, po kterém byl míč hodně rychlý. A zápas byl vyhrocený už od začátku, kde svou mírou určitě trochu přispěli i rozhodčí. Každý hráč chce nechat na hřišti to nejlepší ze sebe a nechat dojem a občas zajede i do takových míčů, které předem ví, že nemůže mít, ale dojede to. A to si myslím, že tato situace nastala i teď. Stalo se, je to sport. Mrzí mě to, ale nevyčítám mu to. Ten míč je přece kulatý. Mohlo to dopadnout i mnohem hůř. Hlavní je, že bude vše dobré a já se budu moci vrátit zase na hřiště.

Omluvil se vám, nebo volal vám do nemocnice?
Do nemocnice mi určitě nevolal, ale na hřišti se mi asi přišel omluvit, když jsem ležel na zemi. Ale při bolestech, jaké jsem měl v tu chvíli v zádech, jsem to neregistroval. Ale doufám, že ano.

Co byste mu vzkázal…
Bude to dobrý. Hrajeme to pro radost a že nás to baví a ne se zničit.

Při vašem střetu jste zůstal dlouho ležet na zemi. Popište, co se s vámi přesně dělo?
Strašně těžko se popisuje slovy, co člověk v tu chvíli zažívá. Nikomu to nepřeji, je to strašné, když ležíte na zemi a cítíte jen strašně velkou bolest v zádech v oblasti kříže a kostrče a nemůžete se otočit. Jenom ležíte a při každém pohybu nebo otočení vás v zádech píchne a pořád vás tam něco tlačí, jako by tam bylo něco navíc, co vám v těle překáží a při každém pohybu to píchne a bolí.

Prý jste necítil nohy…
Ne, nohy jsem cítil, ale měl jsem po zákroku a  ještě v nemocnici mravenčení v konečkách prstů jak u rukou, tak nohou.

Nakonec vás sanitka odvezla do kolínské nemocnice, kde jste pobyl týden. Jaká je přesná diagnóza?
To je pravda. Po týdnu hospitalizace s dávkami infuzí a léků mě propustili do domácího léčení. Přesně popsat to mohu, jak to mám v lékařské zprávě. Ale když člověk nezná ty zkratky, tak z toho moc moudrý není. Stejně jako já. Řeknu to tak, jak mi to definovali doktoři. V páteřním kříži mám bolestivé obratle 5 a 6 a mezi nimi mám natržené nervové svalstvo, které při pohybu bolí.

Jak dlouhé si vaše zranění vyžádá léčení?
Každému člověku se to hojí jinak a podle toho, jak přesně dodržuje dané pokyny. Na podzim si už asi nezahraji, ale, kdo ví,  třeba ještě poslední kolo stihnu a postavím se mezi tyčky. Jinak je to mezi jedním až třemi měsíci. Doufám, že u mě to bude ta spodní hranice.

Zvažujete trestní oznámení?
Ne, pořád si říkám, že je to jenom sport, kde ke zranění dochází.

To ale nebyl jediný zdravotní problém, který jste v tomto zápase měl. V průběhu jste se nechal ošetřovat poté, co vás protihráč trefil do stojné nohy. Pak jste měl problémy s pohybem. Neuvažoval jste o tom, že se necháte vystřídat?
Je pravda, že mě jeden protihráč trefil zezadu do achilovky. Chvilku jsem přemýšlel o tom, že se nechám vystřídat, protože jsem měl s pohybem menší problém. Ale zrovna ve stejný den hrálo i naše B mužstvo a druhý brankář jel 
s nimi. Tak rozhodnutí bylo jasné, zůstat a snažit se dohrát a už nic víc si neudělat a pokusit se týmu co nejvíc pomoct.

Nelitujete nyní toho, že jste tak neudělal?
Nelituji, není čeho. V tu chvíli se to jinak řešit si myslím ani nedalo.

Pojďme na chvíli zpátky k fotbalu. Ratboři se nadmíru daří. Co stojí podle vás za tímto úspěchem?
Tak určitě za ním stojí celý náš tým a že jsme jeden velký a dobrý kolektiv. Všichni na vítězství dřeme. Ale hlavně je to o kolektivu, jaký v týmu je. A my už spolu hrajeme nějaký ten rok. Známe se a je vidět, že jsme starší a už to hrajeme i trochu hlavou a ne jenom běháním.

Nyní si dlouho od fotbalu odpočinete. Budete se alespoň chodit dívat?
Určitě se budu na fotbal jezdit dívat a klukům fandit.