Bečváry

Josef Kuba (trenér): Sezona se mi hodnotí velmi dobře. Zvítězili jsme s náskokem čtrnácti bodů. To asi před zahájením ročníku nečekal ani ten největší optimista. Po postupu ze třetí. třídy jsme nijak nenakupovali hráče, jen se nám z hostování vrátil Stoupa a Vanta. Zranění doléčili dva z trojčat Kšírlových, Jakub a Vojta. Takže jsme před zahájením ročníku neměli postupové ambice. Ale měli jsme skvělý nástup do sezony a to dalo hráčům potřebné sebevědomí. Dostali jsme nejméně branek ze všech a to je dobrá vizitka nejen brankáře a obrany, ale celého mužstva, které dobře pracovalo i směrem dozadu. U některých hráčů, především laděných ofenzivně, nebylo snadné je přesvědčit, že se musí pracovat i směrem dozadu. Ale myslím, že i tady jsme udělali kus práce. Nastříleli jsme 74 branek, to jsou 3 branky na zápas. A to myslím není špatná vizitka ani pro naši ofenzivu. Po podzimu se na nás většina mužstev dobře připravila a jaro jsme měli těžší. Ale i tak se nám podařilo obranu soupeře většinou prolomit.
Pokud mám srovnávat podzim a jaro, tak musím říci, že podzimní část nás zastihla v lepší formě. Takřka všechny zápasy jsme měli pod kontrolou, soupeře jsme přehrávali a s jistotou vítězili. Ale bylo mi jasné, že jaro bude těžší a že půl sezona snů, jakou byl podzim, se nebude opakovat. Už proto, že se soupeři na nás budou chtít vytáhnout, také proto, že jsme měli štěstí, že se nám na podzim vyhýbala zranění. Na jaře už jsme nevyhrávali s takovou lehkostí a samozřejmostí, na některé body jsme se dost nadřeli. Ale i když se herně nedařilo podle našich představ, dokázali jsme zabojovat.
Jako velmi důležitý jsem považoval první zápas jara, kdy k nám přijely druhé Jevany. Myslím, že v tomto zápase se rozhodovalo, zda budou Jevany ještě útočit na čelo tabulky. Tento zápas se nám vydařil, s jistotou jsme zvítězili a upevnili si vedení v tabulce.
Pokud bych měl zmínit nejhorší zápas, tak to bylo derby s posledním mužstvem Zásmuk. Nedařilo se nám herně ani střelecky. Bohužel tento zápas jsme na penalty prohráli. A to vše před domácími diváky.
Na závěr bych chtěl poděkovat všem, kteří se podíleli na postupu. Bečváry se do krajské soutěže podívají po dlouhých 32. letech!! Podařil se nám husarský kousek, dvakrát postup za dva roky bez nákupů hráčů. Myslím, že se projevila dobrá práce hráčů na trénincích i v zápasech. Věřím, že v tom budeme pokračovat i v dalším ročníku a že se ani v krajské soutěži neztratíme.

Jestřabí Lhota

František Machurka (trenér): S druhým místem jsme spokojeni. Méně už s ofenzivní částí naší hry. Stále bojujeme s tím, zda je příčinou pomalý přechod do útoku, a nebo že v našem kádru, kromě dorostenců, není útočník. Naopak s obrannou fází nemáme téměř problémy. Naši brankáři, které pravidelně střídáme, mají devět nul. Dobře brání celé mužstvo, ale musím zmínit stoperskou dvojici Klička – Skalický, která většinu zápasů hrála výborně. Jen když se jim někdy nedaří, tak hrají velmi dobře. Děkuji všem. Jsme malý oddíl, ale máme osm mužstev v soutěžích. A podívejte se na tabulky, zejména mládeže a žen.

Pečky

Petr Šafránek (trenér): Na podzim jsme měli obrovskou dlouhodobou marodku a to se podepsalo na naší hře i počtu 14 získaných bodů a nelichotivému umístění. Jaro doufám potěšilo nás všechny. Po dobré zimní přípravě se zdravým kádrem jsme vstoupili do sezony víc než dobře. Výhra v Libodřicích odstartovala pro nás velmi úspěšné jaro a tak nakonec čtvrté místo je pro nás úspěchem. Během jara jsme těžili z vyrovnané výkonnosti celého mužstva a velmi dobrého přístupu hráčů ke svým fotbalovým povinnostem. V závěru jarní části jsme se museli obejít opět bez řady hráčů a tak jsme přišli i o nějaké další body.
Velmi kvalitní zápasy jsme odehráli v Libodřicích a Bečvárech. Mrzí mě, že jsme nebyli kompletní v zápasech v Žiželicích a v Jestřábí Lhotě. Na žádný zápas nevzpomínám vyloženě ve zlém, pokud jsme prohráli, tak vím, že hráči zápas odmakali. Za jarní část sezony jim patří velké poděkování, jelikož jsme patřili bodově a snad i herně mezi nejlepší mužstva.

Krakovany

Vlastimil Chlád (trenér): Před zahájením soutěže bylo naším cílem pohybovat se v horní polovině tabulky a nemít sestupové starosti. Po poměrně dobře odehrané podzimní části, kdy po odstoupení Břežan, jsme měli devatenáct bodů, to byl dobrý počin před odvetami. V jarní části jsme podávali velice dobré výkony na domácí půdě, kde jsme neztratili ani bod. Opakem byla hra na venkovních hřištích, kde jsme naopak ani jediný bod nezískali. Šest kol před koncem, kdy jsme porazili Konárovice, bylo jasné, že se nás již sestupové starosti netýkají. Celkově jsme skončili na šestém místě v konečné tabulce, což je asi optimum možností současného kádru. Bohužel problémem, zejména v jarní části, byla docházka, jak na tréninky, tak i k jednotlivým zápasům. Omluvy z pracovních důvodů i jiných zájmových aktivit, které ale asi provázejí ostatní týmy na této úrovni. Tradičními oporami byli bratři Tlučhořové, přínosem pro mužstvo byl Antoš, pokud byl k dispozici. Spolehlivé výkony podával brankář Douděra. Vzhledem k sestupům tří okresních mužstev z I. B třídy bude příští ročník hodně náročný.

Libodřice

Lukáš Lanc (trenér): Sezonu a sedmé místo hodnotíme kladně, v Libodřicích panuje spokojenost. V žádném ze zápasů v jarní části nedošlo k výsledkovému propadáku, což je dobře. Podávali jsme stejné výkony jak doma, tak na hřištích soupeřů. Po dlouhé době také máme plusové skóre. Pozitivní bylo, že jsme i za nepříznivého stavu bojovali o výsledek až do konce utkání. Odehráli jsme slušné zápasy doma proti Krakovanům, Kouřimi a v Žiželicích. Naopak špatné výkony jsme předvedli doma s celky Zásmuk, Plaňan a v Nučicích. Na konci jarní části nás postihla velká marodka a také velký počet červených karet nám dělal problémy a tak se stávalo, že jsme hráli i bez pěti hráčů základní sestavy. Nebýt kluků z béčka, tak jsme poslední zápasy snad ani neodehráli, takže jim za výpomoc děkuji. Velkou měrou nám pomáhali také fanoušci. Poděkování patří všem, kteří se podílí na tom, že fotbal v Libodřicích tak dobře funguje. My si teď dáme pár týdnů volno a začneme se připravovat na novou sezonu, která bude zcela jistě zajímavá.

Kouřim

Martin Snížek (trenér): Už před startem jarní části nám bylo jasné, že vzhledem k tréninkové účasti hráčů během přípravy to pro nás nebude úplně jednoduché. To se potvrdilo, herně to ve většině zápasů nebylo ideální. Ale o to více se nám dařilo zápasy zvládat takticky a bojovností. Na penalty jsme porazili doma Bečváry a na pokraji vyčerpání doslova ukopali vítězství v Žiželicích. To byly pro nás klíčové zápasy v úvodu jara, díky kterým jsme měli více bodů než jsme původně počítali. Zároveň jsme v přímých soubojích s týmy ohroženými sestupem body ve velkém nerozdávali. Celkové umístění tak odpovídá přístupu k tréninkům, je velká škoda, že jsme museli sezonu odehrát na bojovnost a příliš si nezahráli.
Pozitivem celé sezony je určitě další postupné zapracování mladých kouřimských hráčů do týmů. Obránce Paclík, který byl ještě loni dorostenec, odehrál na jaře téměř všechny zápasy a v klíčových zápasech o záchranu dokonce střílel rozhodující góly. Dalším pěti hráčům, kteří pravidelně nastupovali v základní sestavě, je méně než 23 let. Teď bude na nich, aby postupně nahradili mojí, pomalu dosluhující, generaci hráčů. Na rozdíl od některých týmů v okrese nemáme problémy s malým počtem hráčů, což je do budoucna určitě pevný základ a dobrá vizitka výchovy mládeže v Kouřimi.
Negativa sezony jsou spojena především s tréninkovou docházkou, ale to se řeší téměř v každém týmu. Dnešní doba je podstatně jiná od té, která byla někdy před 15 lety. I když nás bylo v kádru 18, tak jsme se scházeli v nejlepším případě v sedmi, osmi lidech. Na některé tréninky přišlo víc trenérů, než hráčů. Spousta kluků jezdí pozdě z práce, chodí na směny, na zápasy a tréninky si musí brát volno. Těžko klukům něco vyčítat, nemám pocit, že by místo tréninku seděli doma nebo v hospodě. Jen je z pohledu trenéra těžké vidět, když se někdo na hřišti trápí a vy víte, že by mohl hrát úplně jinak.
Do nové sezony půjdeme s novým realizačním týmem. Společně s mým trenérským kolegou Vladimírem Richterem jsme se shodli, že je vhodný čas, aby mužstvo dostalo impuls v podobě nového trenéra. Láďovi bych tímto chtěl poděkovat za opravdu výbornou spolupráci, kdy jsme se, během těch dvou a půl let společného trénování, prakticky na všem shodli. Velké poděkování patří také vedoucímu mužstva Milanovi Švorbovi, který se o nás celou sezonu staral.
Pro další sezonu bude jistě klíčová letní příprava. Pokud k ní hráči přistoupí zodpovědně, nemám o další sezonu obavy. Bez tréninku by to ale bylo opět podobné jako v letošní, ne-li horší. Další ročník v okrese bude určitě vyrovnaný.

Plaňany

Petr Břichnáč (trenér): Po celou sezonu jsme měli problém s počtem kvalitních hráčů, do toho každý zápas nějaká omluvenka a proto se stávalo, že jsme často nastupovali v rozdílné sestavě, než utkání předešlé. Asi v nejlepší sestavě jsme paradoxně byli v Břežanech II, ale body nám ve finále byly k ničemu. Po podzimu jsme získali 13 bodů a bylo jasné, že nás čeká boj o záchranu. V zimní přestávce jsem se musel posunout do role trenéra. Příprava proběhla celkem dobře, ale opustili nás tři hráči a museli jsme vytáhnout hráče z B mužstva. Když jsme v prvním jarním kole prohráli 0:8 v Krakovanech, vyslechl jsem si všude, že jdeme jasně do třetí třídy. Nikdo nečekal, že nakonec získáme na jaře 20 bodů a okres udržíme. Musím říct, že některé z nás to stálo dost nervů a úsilí a všem, kteří v tom pomohli, patří velké díky. Jinak musím říci, že předvedená hra po celé jaro nebyla zcela podle našich představ, ale doplňovali jsme to bojovností a chutí získat body. Tímto má mise v pozici trenéra pravděpodobně končí, cíl jsme splnili a věřím, že spoluhráči na to budou vzpomínat v dobrém. Do příštího roku už je několik posil a mohl by to být o dost zajímavější rok.

Nučice

Jan Vedral (hráč a člen výboru): Jediné pozitivum sezony je, že jsme se zachránili. Byl to jeden z nejtěžších ročníků, protože padaly hned čtyři týmy a tak ani čtvrtý tým neměl měsíc před koncem soutěží jasno jestli se udrží. Bohužel se nám v průběhu sezony nevyhnula zranění. Na podzim to byla spíše drobnějšího charakteru, na jaře nám na delší dobu vypadli Jan Jelínek a Kamil Hurtík. I přesto s pomocí B mužstva jsme byli stále konkurenceschopní a dokázali vyhrát důležitá utkání. Hlavně nám pomohli Petr Bradáč a Vojta Podolák, kteří už chtěli pověsit okresní fotbal na hřebíček. V útoku dominoval Filip Kubalík, který vstřelil polovinu všech branek, bohužel ho nikdo jiný nedokázal napodobit. Obrana společně s gólmanem Tomášem Krutským patří dlouhodobě k nejlepším v okresním přeboru a i letos jsme dostali měně než dvě branky na zápas. Snad v příštím ročníku budeme bavit naše věrné diváky lepším fotbalem.

Velký Osek

Jiří Sodoma (asistent): Celkově jsme ze sezony hodně zklamáni. Jak jinak, když se nám soutěž nepodařilo zachránit. Týmu chybí lídr, který by ho v pravou chvíli dokázal vyhecovat i seřvat. Nedá se říct, že bychom v soutěži úplně propadli, ale katastrofální podzim se nám již nepodařilo napravit. Rozhodující pro nás byl zápas v Plaňanech a ten jsme nezvládli. Pozitivum je, že snad mužstvo s množstvím mladých hráčů zůstane pohromadě a spolu s fotbalovou školou dokážou vyprodukovat generaci, která nás mezi okresní elitu co nejdříve vrátí.

Konárovice

Petr Jandák (trenér): Jelikož jsme spadli, tak se dá počítat s tím, že moc pozitivních věcí nebylo. Začátek sezony se povedl a kluky to bavilo jak na tréninku, tak v zápasech. Uhráli jsme 18 bodů, což na tým, který hrál 12 let okresní přebor jen se svými odchovanci je dobré. Zimní příprava byla tragická, což se projevilo na celém jaru. Na přípravu chodilo pět hráčů a ostatní se vymlouvali, buď na náledí nebo že je velká zima. Tréninkům moc také nikdo nedal. Párkrát se musel trénink zrušit, protože přišli jen tři hráči. Z mého pohledu jsme vícekrát nebyli horším týmem, ale soupeř běhal minimálně šedesát minut, ale mi jen dvacet. Každý si musí sáhnout do svědomí a musíme pořádně natrénovat. Ještě musím zmínit jednu věc. Veliký zlom se stal ve Velkém Oseku, kde úřadoval rozhodčí Pluhař. Spoustu kluků přestal bavit fotbal. Bohužel pro nás Velký Osek padá do třetí třídy a bude těžké sehnat někoho, kdo k nim pojede hrát fotbal.

Zásmuky

Martin Čapek (trenér): Chtěli jsme navázat na výsledky z minulé sezony, kdy jsme obsadili krásné třetí místo. Složení kádru se změnilo jen minimálně, když se zpátky do Kolína vrátil Adam Čapek. A tak jsme asi vstupovali do sezóny s pocitem, že to půjde samo. Bohužel opak byl pravdou. Prvních osm kol s jedním bodem a minimální tréninková účast vedlo k odstoupení trenéra Václava Jindry. Týmu jsem se do konce podzimní části ujal já a vedení mi dalo možnost sezonu dotáhnout do konce a pokusit se vykřesat jiskřičku naděje na záchranu, která byla po podzimu jen minimální. I přes zlepšené jarní výkony, například v zápasech s Bečváry, Jevany, Krakovany nebo Plaňany, se nám podařilo uhrát pouze 19 bodů a s těmi se soutěž zachránit nedá. Momentálně už koukáme jen dopředu a plně věřím, že příští sezona bude kvalitní. Odehrajeme kvalitní zápasy, na které se přijdou podívat i naši fanoušci a pokusíme se o návrat do okresního přeboru. Záleží pouze na hráčích, jak se k tomu postaví.

Konečná tabulka

1. BEČVÁRY ⋌ 24 19 0 3  2 74:31 60
2. Jestřabí Lhota ⋌ 24 13 3 1  7 47:30 46
3. Žiželice⋌ 24 13 2 2  7 82:60 45
4. Pečky⋌ 24 11 3 0 10 57:57 39
5. Jevany ⋌ 24 12 1 1 10 53:63 39
6. Krakovany ⋌ 24 11 1 2 10 70:47 37
7. Libodřice ⋌ 24  8 4 2 10 60:54 34
8. Kouřim⋌ 24  8 4 2 10 55:56 34
9. Nučice⋌ 24 10 0 3 11 44:49 33
10. Plaňany ⋌ 24  9 2 2 11 47:60 33
11. VELKÝ OSEK⋌ 24  7 0 4 13 48:73 25
12. KONÁROVICE⋌ 24  8 0 0 16 46:69 24
13. ZÁSMUKY ⋌ 24  3 4 2 15 44:78 19

BŘEŽANY II po podzimu odstoupily