Žirovnici to momentálně v krajském přeboru nejde. Selhala už před týdnem v Chotěboři, sobotní výkon byl snad ještě horší. 

„Rozdělil bych to na dvě části. Co se týká hry směrem dopředu, tak to bylo ok. Bránění a i samotné přepínání směrem do defenzívy bylo špatné. Už se nad tím musíme zamyslet, co se s námi děje. Nestalo se nám poprvé, že jsme vedli o dva góly a zápas nevyhráli. Vyrábíme fatální chyby,“ přiznává neradostně Miroslav Zeman.

HFK Třebíč se nachází ještě ve větší šlamastyce. Na jaře porazil v prvním kole 1:0 Košetice, ale od té doby sbíral jen samé porážky. Dvakrát přišel o bod v závěrečných desítkách sekund.

Tentokrát se však hráči Třebíče naladili na bojovnou strunu a dokázali smazat třikrát dvoubrankovou ztrátu. „Před zápasem bych bod bral, bral bych ho i po první půli. Za stavu 5:5 jsme ale trefili břevno a šli dvakrát prakticky sami na branku,“ posteskl si trenér Třebíče Vladimír Hekerle a pak již smířeně dodal: „Každý bod se však počítá.“

Trpělivost dochází

Stejně jako jeho protějšek Zeman však byl hodně nazlobený na výkon v defenzivě. „Dostali jsme pět branek. Co k tomu říci. Trápí nás to celou sezonu, 61 inkasovaných gólů hovoří za vše. Musíme na tom do budoucna hodně zapracovat,“ říká Hekerle.

Bod je pro třebíčské fotbalisty povzbuzením, čekali na něj dlouhých osm kol. I proto by byla výhra podstatně cennější, nejen kvůli třem bodům. Ostatně, že k nim měl HFK hodně blízko, přiznal i trenér Zeman. „Už jsme to dohrávali ve velké křeči. Soupeř mohl rozhodnout, v posledních deseti minutách měl dvě velké šance,“ potvrdil Miroslav Zeman.

Tomu už trpělivost začíná pomalu docházet. A přestává používat slova o mladém nezkušeném týmu, se kterým pracuje. „Donekonečna se na to vymlouvat nemůžeme. Každý si teď musí sáhnout do svědomí. Chováme se naivně, jsme jako desetileté děti. Už z toho v týdnu budeme muset něco vyvodit,“ slibuje, že propadák nezůstane bez odezvy.