„Na to, že oba týmy hrály poprvé na trávě a před tím pršelo, bylo to docela kvalitní utkání. My jsme sice vyhráli, ale měli jsme i štěstí. Soupeř měl několik šancí. Na druhou stranu i my jsme mohli přidat další góly. Třeba Jícha měl dvě tutovky,“ řekl trenér Velimi Zdeněk Šmejkal.

Velim sice brzy prohrávala, pak však vyrovnal z penalty Hruška a vítězný gól si připsal mladý Záhora.

„První půle byla z naší strany dobrá. Možná jsme byli v některých pasážích lepší. Pak jsem ale prostřídal a naše kvalita hry šla dolů. Soupeř se díky tomu dostával do šancí, které naštěstí neproměnil,“ oddechl si Šmejkal.

Po utkání si sice oddechl, vzápětí ho ale nepotěšil pohled na kotník Vocela. „Asi má výron. Bojím se, aby nebyl na delší dobu mimo. Snad se dá do mistráku dohromady,“ přeje si Zdeněk Šmejkal.

Duel byl v jednom ohledu velice pikantní. Na lavičce totiž stáli proti sobě syn a otec Šmejkalové. Rodinný souboj vyhrál ten zkušenější, Zdeněk Šmejkal starší.

„Gratuluji domácím a tátovi trenérovi na protější střídačce k výhře, kvůli které jsem s ním prohrál večeři. Přeji, ať se jim daří v soutěži,“ usmíval se po utkání mladší z rodu a kouč divizních Poříčan.

A jak viděl samotný duel?

„Brzy jsme se dostali do vedení, když se trefil Gajdasz. Poté jsme po našich chybách dostali domácí na koně a pramenilo to v penaltu. Pak domácí po hezké akci vstřelili vedoucí gól. Až po dvacáté minutě jsme převzali trošku hru, do té doby byli lepší domácí. My jsme v některých těžkých situacích chtěli až moc uhrát vše fotbalově, jenže to většinou nejde a obzvlášť na těžkém terénu. Druhý poločas jsme sice byli více na balonu, ale bez vstřelené branky. Poslední kapka byla, když Gajdasz v nastavení přestřelil z malého vápna,“ kroutil hlavou Šmejkal mladší.

Branky: Hruška, Záhora – Gajdasz. Poločas: 2:1.

Velim: Drápela – Víšek, Petrů, Seifert, Dudek – Vocel, Záhora, Kopáček, Michálek, Hruška – Jícha. Střídali: Kasal, Kukal, Zajíc.