„Převládá spokojenost, ale nesmíme se uspokojit, týká se to některých zápasů, tréninků. Ale když slyším, jak je to jinde, musím kluky pouze pochválit,“ řekl trenér Jindřich Stejskal.

Jaká byla reakce vedení klubu na konečné umístění?
Spokojenost, ale samozřejmě je tam spousta věcí ke zlepšení, včetně výchovy mladých hráčů pro A tým.

Během jarních odvet jste museli několikrát z nejrůznějších důvodů cestovat k zápasu v hodně improvizovaném složení. Byly to jen výjimečné situace, nebo sám cítíte, že je třeba kádr rozšířit?
Výjimečná situace to bohužel nebyla. Přestože jsme měli spoustu zraněných, neměli bychom se dostat do takových potíží. Kádr je nutné rozšířit, ale se stejnými nebo podobnými problémy se potýká spoustu dalších celků.

V letní přestávce je na přestupovém trhu rušno. Už je možné konkretizovat některé z nových tváří, jejichž příchod už je uzavřený? A naopak, koho v příštím ročníku už v českobrodském dresu fanoušci neuvidí?
Do rezervy se přesunul Marek Smola, měl by přijít věkem ještě dorostenec Dan Strejček z Kolína a Miloš Bázlik.

Kádr rezervního týmu je poměrně stabilizovaný, ale zásahy A týmu, který si některé hráče vytáhne, ho dokážou také dost oslabit. Jak vidíte spolupráci s divizním kádrem, co se týká hráčských rošád?
Tento půlrok byl skutečně náročný, protože i A tým měl spoustu zraněných, takže se sestavy skutečně lepily. Během pauzy se snad většina dala do pořádku a počet hráčů bude dostatečný.

Máte za sebou třicet utkání proti týmům rozdílných kvalit. Jaký celek na vás po fotbalové stránce udělal největší dojem?
Jednoznačně Vyšehořovice, které nás jednoznačně přehrály.

A naopak, který vás o své příslušnosti k této soutěži nepřesvědčil?
Žádný takový nebyl.

Který z hráčů v soupeřově dresu vás zaujal natolik, že byste si ho dokázal představit v českobrodských barvách?
Čelákovický Pánek.

V zimní přestávce se k vašemu týmu připojilo trio hráčů z nedalekých Poříčan (Krombholz, Mužík a Sedláček). Jak jste s výkony těchto hráčů spokojen a jak zapadli do kabiny?
S obojím jsem spokojený, škoda, že se Vlasta Mužík a Pepa Krombholz v průběhu sezony zranili, jinak zapadli, jako kdyby zde hráli několik let.

Góly jsou nedílnou součástí fotbalové krásy. Vy máte na střílení branek v týmu hlavně Davida Šťastného, který konta soupeřů zatížil hned dvaadvacetkrát. Díky tomuto počinu mu patří dělená druhá až třetí příčka v součtu obou skupin I. A třídy. Jak moc je pro tým důležitý právě tento sniper?
Počet jeho gólů mluví za vše. V průběhu sezony se změnila jeho pozice na hřišti, sám se bál, že už nebude tolik produktivní, ale to se naštěstí nepotvrdilo. Jeho zakončení je opravdu kvalitní a u několika gólů jsem opravdu koukal.

Jako tým jste odehráli celou sezonu. Po jejim konci, jste společně vyrazili i na rozlučku k moři. Kde bylo k vidění více hvězdných výkonů, v Čechách na hřišti, či na plážích u Jadranu?
Jestli zopakujeme na hřišti výkony z Chorvatska, tak o postup nemám strach (smích).

Jste znám tím, že po každém zápase hledáte v hodnoceních zápasů především světlé stránky a pozitiva. Umíte v kabině pořádně zakřičet a dát hráčům pořádný „kartáč“?
Tohle je zajímavá otázka. Několik lidí mi vyčítalo, že jsem moc hodný na hráče. Sám si to nemyslím, ale je pravda, že jsem zatím v šatně nekřičel. Chyby mě samozřejmě štvou, ale důvod pro křik by byl v přístupu, a ten se mi skoro pokaždé líbil. A když ne, tak jsem to zatím spíš řešil střídáním než verbálně.

Co vám osobně dělá ve fotbale největší radost a najde se v něm i něco, co ji dokáže zaručeně pokazit?
Co se týká pozitivní stránky, je to zlepšování mladých hráčů, přenášení věcí, které trénujeme do zápasů, to jak celý tým působí, chová se a vystupuje. Negativní by se taky nějaké našly, ale je nemá cenu zmiňovat.