Během zhruba dvouměsíční přípravy proběhlo v kádru i realizačním týmu mnoho změn. Jak to vnímáte?
K největší změně došlo na pozici hlavního trenéra, a to hned dvakrát. Po posledním utkání Jarda Havrda oznámil, že u týmu končí jako trenér a bude se věnovat v klubu jiné činnosti. Nahradil ho František Šturma, který následně asi po měsíci obdržel nabídku z druhé ligy a tu přijal. Na pozici hlavního trenéra tak přešel Petr Pavlík. Tato změna už nebyla tak veliká, jelikož Pavlas působil jako asistent odcházejícímu trenérovi, takže principy a styl fotbalu zůstal stejný. Vlastně trochu se změnilo – pod Pavlasem jsme začali vyhrávat. Alespoň teda v přípravě (smích). Co se týče změn v hráčském kádru, tak někteří hráči odešli a myslím, že tak šest až sedm nových kluků přišlo. Zvýšil se počet hráčů, tím i konkurence, a i kvalita tréninků šla nahoru, což je za mě jenom dobře.
Když přijde do týmu hodně nových hráčů, občas bývá problém s komunikací. Funguje v kabině „týmová chemie“?
V tomhle směru si myslím, že v Kolíně nikdy problém nebyl a vždy v kabině panovala hodně pohodová a přátelská atmosféra. Byl bych rád, aby to tak i nadále zůstalo. I když těch změn bylo opravdu dost, tak každý nově příchozí, když nebude úplný dřevák, si místo, ať už na hřišti nebo pak i mezi klukama, určitě najde (smích).
Po vašem boku se také vystřídalo mnoho spoluhráčů. Se kterým vám to vyhovovalo nejvíc?
Za ty roky se v kolínském dresu představila spousta kvalitních fotbalistů a platí, že skvělí hráči si vždy rozumí. Vybrat si ale jednoho určitě nejde.
V kolínském dresu jste toho zažil spoustu. Která sezona byla pro vás nejlepší a naopak?
Jako hráč jsem za FK vyloženě špatnou sezonu nezažil. Začátky byly složité. První rok po příchodu z dorostu jsem odehrál za B tým, a to vyloženě z výkonnostních důvodů. Následující sezonu jsem si vypracoval místo v základní sestavě, ale v posledním přátelském utkání jsem si zlomil ruku a opět půl roku vynechal. Kolín neprožíval výsledkově dobré období a po nějakých nepříjemnostech z minulosti nám bylo odečteno deset bodů. V zimní přestávce došlo ke změně trenéra, přišel Bohouš Pilný. Pamatuju si, že se mě zeptal, jestli jsem to schopný odehrát a já na to „ne asi, od toho jsem tady“ (smích). Od té doby jsem odehrál všechny zápasy. Do jarní části jsme vstupovali s pouhými dvěma body, i když jsme jarní část po skvělých výkonech vyhráli, tak v konečném součtu to na záchranu nestačilo. Poté přišly sezony, na které vzpomínám opravdu rád. Navázali jsme na dobré výkony, kdy jsme zažili i dvouciferný výsledek a s přehledem si zajistili postup zpět do divize. Dále pak jen ve zkratce páté místo, první místo a postup do České fotbalové ligy, druhé místo, první místo a postup do Fotbalové národní ligy. Poté přišlo vleklé zranění a já měl od fotbalu skoro na dva roky pauzu. Kolín mezi tím dvakrát sestoupil a já se následně vrátil vytáhnout kluky z bryndy, ale to bylo už pouze opět do divize (smích).
Máte za sebou náročnou přípravu. Jak ji hodnotíte?
Po opravdu dlouhé době se mi poštěstilo podívat se v rámci tréninku i na atletickou dráhu, a to hned několikrát. Takže vám musím dát za pravdu, že příprava opravdu náročná byla (smích). Jinak tréninky i přátelská utkání probíhaly pro Kolín již tradičně v areálu FK. Byli jsme i na krátkém soustředění ve Vrchlabí. Hodnocení nám ukáže jarní část soutěže, nebo alespoň několik úvodních zápasů a já věřím, že bude jenom pozitivní.
Do jarní části divize jste nastoupili s těžkou úlohou, neboť ta první polovina nebyla zcela vydařená. Co od té druhé očekáváte?
Soutěž je hodně vyrovnaná, takže máme kousek nahoru, bohužel i dolů. Čeká nás ale ještě spousta zápasů, takže určitě žádná panika v týmu není, naopak. Spíše než tabulka nás zajímá kolonka vstřelených gólů a ten pohled na těch třináct banánů je žalostný (rozhovor vznikl po prvním jarním kole). To je normálně B – třída a všichni očekáváme zlepšení.
(Tomáš Šulc)
