Moravskoslezský kraj láká i filmaře. Podívejte se, co se zde natáčelo

Sametoví vrazi: divoká jízda centrem Ostravy

Orlickým vrahům je věnován film z roku 2005 režiséra Jiřího Svobody. Diváci mohli ve snímku poznat i ostravská místa, kde probíhalo natáčení. Snad nikomu z Ostravy neunikla „spanilá“ jízda po Nádražní ulici v centru města a následná automobilová otočka poblíž pasáže Vesmír.

Herec Michal Dlouhý, který ztvárnil roli jednoho z vrahů – Karla Kopáče – během jízdy postříká šampaňským lidi stojící na tramvajové zastávce naproti pasáže Vesmír. To mu však nestačí a řidiči přikáže,aby vozidlo otočil. Cestou zpátky si pak kropení zopakuje.

Film byl inspirován skutečnými událostmi, kdy pětice mužů v letech 1991 až 1993 připravila o život pět lidí, vesměs podnikatelů. Vrazi své oběti většinou ukrývali do sudů, do nichž nalili louh. Poté je shodili do orlické přehrady.
Na csfd.cz má film hodnocení 71 procent. 

Případ mrtvého muže a Beskydy

Herec Július Vašek, představitel muže, který se chová, jako kdyby ztratil paměť, a herci Jaroslav Moučka a Václav Mareš v rolích kriminalistů přijíždějí v tatraplánu před hlavní vchod hotelu Vlčina na Horečkách ve Frenštátě pod Radhoštěm. „Nic vám to neříká?“ ptá se Jaroslav Moučka. „Horečky, Vlčina, Frenštát, Radhošť…,“ doplňuje ho kolega.

Další část filmu pokračuje v interiéru Vlčiny, kde se záhadný muž setkává se svou matkou. Ta ho poznává, on ale tvrdí, že ji nezná. Film Dušana Kleina Případ mrtvého muže z roku 1974 popisuje případ, o němž se nedá říci, že by ho policie zcela uzavřela.

Jedno z míst natáčení, hotel Vlčina na Horečkách ve Frenštátě pod Radhoštěm, je dnes ve zchátralém stavu. Kdysi proslulý hotel, oficiálně otevřený v roce 1946, je již déle než patnáct let mimo provoz.

Nepolepšitelný a Příbor

Tentokrát se vydáme do Příbora na Novojičínsku, konkrétně na náměstí Sigmunda Freuda, kde se v srpnu 2009 objevili Jaromír Hanzlík, Markéta Hrubešová a další známí herci. Jiří Svoboda tam natáčel televizní film Nepolepšitelný. Kdo se přišel podívat, rázem se ocitl zpět v roce 1969, v němž se děj filmu odehrává.

Navzájem se v něm prolnuly životy lékaře, který byl sesazen z funkce primáře, a za války byl lékařem u pozemních sil RAF v Británii, a dívky, která se pokusí o sebevraždu. Na příborském náměstí byli k vidění oba protagonisté, Jaromír Hanzlík a Eliška Zbranková. O místě natáčení měl režisér Svoboda od začátku jasno.

„Už jsem tady točil, takže jsem měl možnost seznámit se s prostředím. A když jsem dostal do rukou tento scénář, věděl jsem, že se na tohle náměstí vrátím,“ uvedl Svoboda s tím, že filmaři hledali historické místo s minimem novodobých úprav. „Zároveň jsme chtěli náměstí, které by bylo opticky zajímavé a skýtalo různé prostředky,“ dodal režisér Svoboda, který musel provést i několik úprav.

„Změnili jsme toho poměrně dost, jako například výklady a lampy. Točili jsme zde i služebnu VB na radnici vedle kanceláře pana starosty,“ vyjmenoval Svoboda. Na csfd.cz má film hodnocení 66 procent. 

Parta hic v Ostravě a Karviné

Parta hic – práce nic. Hláška patří k oddechovému snímku Part hic z roku 1976, který se z velké části točil na severní Moravě. Pojednává o hornících, kteří jsou lstí vtaženi do mléčného experimentu, jehož cílem je prevence silikózy pomocí takzvané kalciové bariéry. To znamená pravidelné pití mléka, což ale členové party odmítají. Následuje tvrdý boj mezi nimi a předsedou ROH.

Film se z velké části natáčel v Ostravě a Karviné. Známá je třeba scéna z hlavního vlakového nádraží v Ostravě-Přívoze, kdy lékařka po příjezdu zjistí, že její snoubenec odjíždí do Polska.

Řada scén se odehrála v bývalém Dole Barbora v Karviné. Předseda ROH zde například zadem odvádí horníky k přistavenému autobusu, který je má odvézt na mléčný mejdan do beskydského hotelu. Nakonec se horníci podvolí a stanou se mléčnými hrdiny.

Ve filmu se objevilo mnoho známých herců, například Vladimír Menšík, Josef Kemr, Josef Dvořák, Petr Nárožný, Jiří Krampol, Jan Skopeček, Václav Babka a další. Malou roli si zahrál i Karel Gott.
Na csfd.cz má film hodnocení 46 procent

S tebou mě baví svět a Karlova Studánka

Kdo by neznal legendární film S tebou mě baví svět, který se stal nejúspěšnější komedií minulého století. Mimo jiné se natáčel i v Karlově Studánce, kam filmařský štáb zavítal před čtyřiceti roky – v zimě 1982. Právě zde vznikla zřejmě nejznámější scéna filmu, při které jeden z hlavních hrdinů – herec Pavel Nový v roli zvukaře Pepy Bednáře – skákal z balkonu lázeňského hotelu Slezský dům. A nebyla to žádná sranda. Šlo totiž o pořádnou výšku!

Hotelový balkon Slezského domu se stal poutním místem filmových fanoušků. A také atrakcí, kterou v Karlově Studánce hledají lázeňští hosté i turisté, kteří se u ní houfně fotí. Pavel Nový se do Karlovy Studánky několikrát vrátil, aby společně s místními vzpomínal na svůj slavný filmový skok.

Dokonce vzniklo zábavné představení, se kterým Pavel Nový a jeho přátelé hostují po celé republice. Během něj samozřejmě dojde řeč i na onen skok z balkonu. Pavel Nový, kterému tehdy bylo čtyřiatřicet let, ho jako sportovec zvládl bez kaskadéra. „Pod ten levý balkon úplně na konci Slezského domu jsme si naskládali na hromadu krabice. Do nich jsem pak skočil,“ popsal svůj skok. Vzpomínal také, jak Pepínovi reálně utíral zadek zasněženým jehličím, protože Marie Poledňáková požadovala, aby dítě ve scéně brečelo.

Sladké mámení

Lázeňský hotel Slezský dům proslul nejen skokem Pavla Nového. Řada zaměstnanců lázní v Hudební hale dělala komparz, když Karlovou Studánkou v roce 1982 poprvé zazněl filmový megahit Sladké mámení. 

Na natáčení již dříve vzpomínal i bývalý domovník Slezského domu Luděk Janíček. „Marie Poledňáková nás místní na scéně různě přesouvala a režírovala, co a jak máme dělat. Byly tam provizorně doplněné sedačky, dveře vzadu se přikryly plachtou. Vepředu stáli muzikanti a herečka zpěvačka. Já jsem seděl vepředu, takže jsem na ni dobře viděl. Byla skvělá. Byl to nejen pro mě nezapomenutelný zážitek. My místní jsme určitě nečekali, že se z toho stane taková legenda,“ řekl Luděk Janíček.

Jeseníky baví svět aneb natáčení komedie století slaví už čtyřicáté narozeniny

S přípravami se totiž začalo pozdě a Krkonoše byly v zimních měsících úplně přecpané turisty. Na poslední chvíli nebylo možné sehnat ubytování pro 60 lidí. Režisérku Marii Poledňákovou před krachem zachránilo stanné právo v Polsku, kvůli kterému v roce 1981 Poláci hromadně rušili zájezdy. Filmový štáb tak bez problému obsadil celý hotel Morava kousek od filmové chalupy.

Na csfd.cz má film hodnocení 82 procent.

Muzzikanti a opět Beskydy

Český film Muzzikanti v režii Dušana Rapoše měl velký ohlas především na Severní Moravě, odkud pochází většina záběrů a také i umělců, kteří se ve filmu zahráli.Spatřit v něm můžeme v hlavní roli Patrika Děrgela, dále polskou herečku Michalinu Olszańskou, Pavla Kříže, Martina Dejdara, Maroše Kramára, Petra Šišku, Saru Sandevu, Norberta Lichého či Pavla Calltu. Objeví se také Jaromír Nohavica.

Film není o ničem jiném, než jak už vypovídá z názvu, o muzikantech. Děj filmu nás zavede k mladé kapele v čele se zpěvákem Robinem, která se snaží prorazit a kterou si vytipuje vyhaslá hvězda, jež se snaží zviditelnit právě na repertoáru mladé kapely. Protože je dějová linka situována místy téměř jako exkurze po Beskydech a gorolské oblasti, objevují se ve filmu záběry právě z těchto míst.

Například Izziho camp, kde se děj ve velké míře odehrává, je točen v místě Národopisného areálu Matice Slezské v Dolní Lomné. Areál je hlavním střediskem pro pořádání zdejších kulturních akcí a odehrávají se zde často tematické gorolské slavnosti. Dalším takovým místem, které je ve filmu právě vyobrazeno jako místo konání koncertu, je amfiteátr Městský les v Jablunkově.

Do toho všeho se připlete Izzi, rocková hvězda, jejíž filmová postava je inspirována skutečným zpěvákem a kytaristou Romanem Izaiášem ze skupiny Doga, a jeho partnerka Klára, která to neměla v životě jednoduché.

Dukla 61 a opět Ostravsko-karvinský revír

Jednu z největších důlních tragédií v Česku zachytil dvoudílný televizní film Dukla 61, který se natáčel na Ostravsku i Karvinsku. Po bývalém Dolu Dukla už toho moc nezbylo, protože většina jeho povrchových budov byla srovnána se zemí. Natáčelo se tedy v bývalém Dole Žofie v Orlové, některé ze scén byly pořízeny na Dukle, ovšem graficky dodělány, dále se natáčelo na Dole Barbora v Karviné, na dole Staříč, některé scény vznikly v Čechách, v dole nedaleko Rakovníka. Exteriéry filmu se natáčely v Havířově a Příbrami.

Ačkoliv při neštěstí zemřelo 108 horníku, není tato tragédie tou nejhorší na našem území. Ta se odehrála poslední květnový den roku 1892 v dole Marie, v hloubce 950 metrů pod zemským povrchem. Při neštěstí zemřelo 319 mužů. Po mrtvých mužích zůstalo truchlit 280 vdov a více než 900 dětí. Ve filmu Dukla 61 si zahráli mladí nadějní herci jako Oskar Hes nebo Antonie Formanová, ale také osvědčené a kvalitní tváře českého filmu – druhou ústřední (starší) dvojici vytvořila Martha Issová a Marek Taclík. Ten dokonale ztvárnil roli elitního horníka, který je z důvodu zkušenosti se zasypáním a následné klaustrofobii přeřazen na horší místo.

Zajímavostí je, že herci se museli učit ostravskému dialektu – „kratke zobaky“ má většina filmových postav. Martha Issová, ztvárňující maminku mladého Petra, se učila ostravské nářečí od maminky ostravského herce Roberta Mikluše, který si zahrál jednoho z horníků.

Stíny v mlze a Moravskoslezský kraj

Krimiseriál Stíny v mlze, který byl inspirován nejznámějšími zločiny a případy Moravskoslezského kraje, spatřil světla obrazovek teprve nedávno, i tak se ale těšil velké divácké oblibě. Děj filmového počinu režiséra Radima Špačka a kreativní producentky Kateřiny Ondřejkové kromě zajímavých případů nabídl také na osobní dějové linky hlavních protagonisNatáčelo se například v Ostravě, v Havířově, v Hlučíně i v Beskydech…

Beskydy v seriálu reprezentuje například díl Tanečnice, ve kterém je na sedačkové lanovce v horách jednoho rána objevena mrtvá recepční z nedalekého hotelu. V díle Dubina na známém ostravském sídlišti ve večerce dojde k ozbrojené loupeži, během níž je zastřelen její vietnamský majitel. A další zákoutí z Ostravska se objevují během celého seriálu.

Seriálová místa jsou zde samozřejmě poupravena tak, aby splňovala scénář, ale místní možná dobře poznají, kde se scény točily. Například podnik, kam hlavní hrdinové zavítají na úvod seriálu na „opravdu dobré kafe“, je reálná kavárna PetPunk v centru Ostravy. Podnik je vidět i v traileru.

V epizodě 243 jdou hlavní vyšetřovatelé zase do tetovacího salonu vyšetřovat původ tetování. Salon působí svým umístěním, že je v centru Ostravy (exteriér U Zrzavé Mary), ale ve skutečnosti je to tetovací salon Fantasmagoria Art v Ostravě - Zábřehu. Reálný majitel salonu hraje postavu „tetovaného“.

Jako letní sníh a Sovinec na Bruntálsku

Na hradě Sovinci se v červnu 2000 točil životopisný film Jako letní sníh mapující životní příběh Jana Amose Komenského. Kastelán hradu Michal Koutný na natáčení vzpomíná jako na velmi příjemné a pohodové. Menší komplikace nastaly pouze s připojením k elektrické síti.

„S panem režisérem Lubomírem Hlavsou a jeho štábem byla skvělá spolupráce. Oceňuji jejich vysokou profesionalitu. Natáčení probíhalo v přátelském duchu, což se projevilo i v samotném filmu. Na hradě se natáčelo na třech místech, v budově bývalé strážnice, na horním hradě a na velké baště,“ řekl Deníku Michal Koutný. S techniky musel kastelán řešit menší problém s napojením na elektrickou síť.

„Potřebovali hodně zásuvek pro připojení k elektrické síti. Samozřejmě, že jich zde mnoho nemáme, tak se občas muselo hodně improvizovat a natahovat snad kilometry prodlužovaček,“ dodal kastelán. Ve filmu se představili herci Alois Švehlík, David Švehlík, Igor Bareš, Vladimír Javorský a další.Na csfd.cz má film hodnocení 71 procent. 

Když draka bolí hlava a Fryštát

Pohádka Když draka bolí hlava dala šanci vyniknout zámku v hornické Karviné. Natáčeůa se v roce 2018 a filmaři si jako jednu z lokací vyhlédli také starou část města - Fryštát a zdejší stejnojmenný zámek. V pohádce tak lze spatřit například jeho sál s velkou tapisérií, komnaty, včetně princezniny ložnice, zámecké chodby a průchody, ale také prostranství parku Boženy Němcové pod zámkem a výhled do zdejší krajiny. 

Natáčelo se také v okolí Hrčavy v Beskydech a na zámku Fryštát v Karviné. Některé z trikových záběrů vznikly v bratislavských studiích. Dračí jeskyně je Šipka ve Štramberku. 

Titulní stejnojmennou píseň k filmové pohádce natočené v režii Dušana Rapoše a podle předlohy Petra Šišky nazpíval se svou dcerou Karel Gott, který se ve filmové pohádce rovněž objevuje. Celému příběhu korunuje drak, který má dvě hlavy - jedna mluví česky, druhá pak slovensky. Tento prvek byl do pohádky umístěn z důvodu uvědomění si historické sounáležitosti obou jazyků. 

Také herci jsou z Česka i Slovenska. Toto vzájemné propojení bylo uskutečněno v rámci oslav 100 let od vzniku Československa, které zrovna během natáčení probíhaly. Kromě Karla Gotta můžete v pohádce vidět například Kamilu Magálovou, Kateřinu Brožovou, Miroslava Šimůnka, Zuzanu Mauréry nebo Jána Koleníka. 

Bathory a opět Hrad Sovinec 

Čachtický hrad, hrad Točník, zámek Telč, včetně přilehlého parku, hrad a zámek Jindřichův Hradec, hrad Pernštejn, skanzen Pribylina, zámek Doudleby nad Orlicí nebo… hrad Sovinec na Bruntálsku. To všechno (a nejen to) jsou místa, kde se natáčel výpravný koprodukční film Bathory v režii Juraje Jakubiska, s krásnou Annou Friel v hlavní roli.

Lokací, na kterých se film natáčel bylo celkem dvaačtyřicet, hradů a zámků bylo dvacet. Na hradu Sovinec se pak především natáčely některé exteriéry a také filmová silueta věže hradu. 

Koprodukce filmu byla ve spolupráci Česko – Slovensko – Maďarsko – Velká Británie, ale natáčelo se i v Rumunsku. Právě za výtvarné zpracování filmu dostal Juraj Jakubisko ve spolupráci s Jaroslavou Pecharovou v roce 2008 Českého lva.

Anděl na horách a Ostrava s otazníkem

Moravskoslezský region je velmi oblíbeným filmařským místem. Natáčela se zde řada snímků. U jednoho z nich ale situace není zcela jasná. Jde o film Anděl na horách z roku1955, který se prakticky každý rok i několikrát vysílá na televizních obrazovkách. Kouzlo a atmosféru mu neubralo ani bezmála sedmdesát let, které uplynuly od jeho natáčení.

Jedna ze scén nicméně dodnes nedává spát jeho fanouškům. Jde o sekvenci, kdy revizor Anděl na ostravském vlakovém nádraží potkává svého kamaráda Vyhlídku z dřívějšího rekreačního pobytu. A právě kolem tohoto záběru se na filmových webech rozpoutala diskuse. Podle některých jde o vlakové nádraží ve Svinově, další mluví o Přívoze. Existují však i názory, že se v Ostravě vůbec nenatáčelo.

„Na 99 % si myslím, že je v záběru filmu vlakové nádraží Ostrava-Svinov. Lze to rozpoznat z oken, které mají v horní části půlkruhový tvar. Jako student si pamatuji i starý podchod, který vedl od kolejí do budovy. Určitě to není Ostrava hlavní nádraží, protože tam je budova dál od nádraží a chodí se nadchodem,“ napsal jeden z diskutujících. Dostalo se mu však nesouhlasné reakce: „Domnívám se, že scéna z ostravského nádraží se nenatáčela v železniční stanici Ostrava-Svinov, ale ve stanici Moravská Ostrava-Přívoz, které bylo později zbouráno a nahrazeno novou nádražní budovou, nyní Ostrava hl. n.,“ uvedl další diskutující. Jiní se však domnívají, že nejde o Ostravu. Mluví o Praze či filmovém triku.

„Opět jsem se koukal na ten záběr, který je dosti nečitelný. Podle mne by se spíše mohlo jednat o Hl. n. v Praze. Upřímně si myslím, že stěhovat celý štáb do Ostravy kvůli pár záběrům je čirý nesmysl. Mohu se také mýlit, ale pokud se podívám, kde je podchod, oblouková okna a svítidla, tak mi to vychází spíše na toto nádraží,“ uvedl filmový nadšenec, který se podle svých slov nebrání ani úvahám o filmovém triku. Na csfd.cz má film hodnocení 73 procent.