Oprava začala se zhruba půlročním zpožděním, neboť Jihočeský kraj nemohl kvůli kůrovcové kalamitě sehnat v tuzemsku dostatek dubového dřeva. Koronavirová nákaza navíc komplikovala shánění a dovoz dřeva ze zahraničí. Nakonec se podařilo přivézt potřebné dřevo z Chorvatska.

Přepočteno na stromy je na výměnu houbou poškozené mostovky a dřevěných podélníků pod ní potřeba zhruba 700 vzrostlých dubů. Dřevo se dosušovalo v jižních Čechách.

Stádlecký most je národní kulturní a technická památka; jde o jediný dochovaný empírový řetězový most v České republice. Nyní je ale v havarijním stavu, neboť jej napadla dřevokazná houba z čeledi trámovek.

„Mostiny jsou v kuse přes celou šíři mostu. Tedy nezbývá než práce provádět za úplné uzavírky mezi obcemi Stádlec a Dobřejice s vyloučením veškerého provozu včetně chodců. Jiná varianta není možná,“ sdělil krajský radní Antonín Krák.

Původní napadené prvky se nesmějí potkat s novými

Nejprve se budou demontovat kovové spojovací prvky, následně jednotlivé původní mostiny, tedy dřevěné trámy, po kterých se na Stádleckém mostě jezdí. Z nich se budou fyzicky odstraňovat plodnice dřevokazných hub, a i původní mostiny se budou chemicky ošetřovat tak, aby se zabránilo šíření výtrusů do okolí.

To samé se týká i podélníků, na nichž jsou mostiny ukotveny. Nicméně z těch by část, která není napadena, měla zůstat původní. Následně se budou dávat mostiny nové, rovněž chemicky ošetřené. Byl zvolen takový technologický postup, aby se původní dřevěné napadené prvky vůbec nepotkaly s novými.

„Zajímavostí je, že veškerý spojovací materiál, který bude na mostě použitý, bude potažený teflonem. Dubové silice jsou totiž agresivní a pokud bychom použili běžný materiál, rezivěl by daleko rychleji,“ doplnil Krák.

Stádlecký most byl postaven Vojtěchem Lannou podle návrhu Bedřicha Schnircha. Od roku 1848 do roku 1960 spojoval břehy Vltavy u obce Podolsko na důležité obchodní cestě z Bavorska do Haliče. Jeho existenci ohrozilo budování Orlické přehrady, po jejímž napuštění by byl zatopen. Proto bylo rozhodnuto o jeho pečlivém rozebrání, označení jednotlivých kamenných bloků a postupném přenesení mostu do údolí řeky Lužnice, kde byl otevřen roku 1975.