Proti jeho vydání ale byli od začátku byli vlastníci nemovitostí a pozemků v Darkově, zahrádkáři, ale též majitelé Lázní Darkov, kteří tvrdí, že pokud se tam bude těžit, vlivy se projeví v místech, kudy vede železniční trať, kde mají lidé zahrádky a chatky a nepatrně by poklesy měly zasáhnout i území mezi řekou Olší a Lázeňskou ulicí.
„Už dnes evidujeme v některých budovách propad až 40 cm vzniklých v důsledku aktuální důlní činnosti. Zamýšlenou hornickou činností v dramaticky rozšířeném rozsahu proti stávající situaci by podle odborných prognóz mohlo dojít v některých lokalitách k propadu až o dva metry. Takové deformace by bylo pro Lázně Darkov likvidační,“ tvrdí generální ředitelka Lázní Darkov Pavlína Filipi.
OKD: POKLESY BUDOU MINIMÁLNÍ
Výkonný ředitel OKD Radim Tabášek však tvrdí, že „…rozsah vlivů nepřesahuje parametry dohody mezi městem Karviná a OKD. Nebudeme těžit pod Lázněmi ani pod zastavěnou částí v části Darkov, tedy v Lázeňské ulici,“ řekl Radim Tabášek v únoru na setkání s obyvateli Darkova.
Dodal, že podle poklesových map a propočtů odborníků na důlní vlivy se těžba na pravém břehu Olše projeví prakticky neznatelně. „Proto je také naprostá většina nemovitostí, na nichž by se vlivy mohly projevit, v páté poklesové skupině – vlivy minimální,“ řekl tehdy Tabášek.
MĚSTO NABÍZÍ LIDEM PASPORTIZACI DOMŮ
Za souhlasné stanovisko s vytěžením porubů č. 240 401 a 240 410 ve sloji č. 40 ve 4. kře schytalo kritiku i město. Jeho zástupci se však brání tím, že souhlas města je součástí dohod mezi městem a OKD o nezasažení reziden-ční městské části Darkova a lázní plánovanou těžbou.
Na vydání povolení k těžbě v porubech pod Darkovem zareagovalo město nabídkou, že vlastníkům nemovitostí, kteří o to budou stát, zajistí pasportizaci jejich nemovitostí. Na dotaz opoziční zastupitelky Zuzany Klusové (Piráti) to v pondělí řekl primátor Karviné Jan Wolf (ČSSD). Pasportizace neboli zaměření stávajícího stavu stavby a vypracování zjednodušené dokumentace stavby, která se skládá z technické zprávy a výkresové dokumentace. Provádí se zpravidla j starších staveb kvůli zaznamenání původního stavu objektu v případě budoucích změn a pohybů například v důsledku důlních vlivů.