Nedávno jedna taková skupina vystupovala z autobusu a jejich mladá starostlivá paní vedoucí je seřazovala a doslova jsem zaslechl: „Davide, drž se Anety.“ Velmi se mi líbilo, že všichni měli žluté slušivé čepičky s kšiltem.

Je radost spatřit takovou družinu malých dětí. Někdy mají i stejná trička a pochopitelně na zádech jim nechybí malé pestrobarevné batůžky. Mezi mnoha účastníky takovýchto táborů je i moje vnučka Lucinka. Program mají velmi pestrý. Kromě mnoha zábavných i poučných her v přístřeší i v přírodě, navštívili zoologickou i botanickou zahradu, vybraná muzea a další cíle, které jsou příhodné jejich věku A tak jim přejme, aby jim prázdniny ubíhaly co nejpomaleji.

 

Pavel Kyselák