Více než deset let se Ludmila Tvrdíková významně podílela na záchraně místního kostela svatého Gotharda s přilehlou kostnicí. V nich byla i skvělou průvodkyní, která svým nadšením a znalostmi probouzela v návštěvnících zájem o obec a její okolí.

Verš na smutečním oznámení Ludmily Tvrdíkové: „Nezemřela jsem, neboť vím, že budu žít stále v srdcích těch, kteří mne milovali“.

Poslední rozloučení s Ludmilou Tvrdíkovou se uskutečnilo v pátek 26. ledna v obřadní síni v Městci Králové.

Vzpomínka Romana Šulce

Měl jsem to štěstí se s Ludmilou Tvrdíkovou od roku 2008 přátelit, a přestože jsem ji poznal až v tak pozdním věku, velmi mě obohatila o poznání místních reálií a naplnila životním optimismem. Spolu jsme v roce 2008 po možná několika desetiletích odemkli žehuňskou kostnici, což odstartovalo sérii aktivit vedoucích k záchraně kulturního dědictví obce, které iniciovala, a dokud ji síly stačily, i osobně řídila.

close Ludmila Tvrdíková ze Žehuně. info Zdroj: Roman Šulc zoom_in Ludmila Tvrdíková ze Žehuně.

Naposledy jsme se viděli na Vánoce a bylo mi jasné, že života je v ní už málo… Byla to úžasná žena. Pobavilo mě, jak mi vyprávěla, že když jí bylo 70 let, odchytla nějakého svého žáka a řekla mu: „Hele, já tě kdysi naučila číst a psát a ty mě teď naučíš s počítačem.“ To bylo krásný.

Milá Ludmilo, nikdy na Vás nezapomenu!