Horažďovická větev rodu (1. část)

Zakladatelem této rodové linie, jejíž příslušníci prokazatelně žijí i na počátku 21. století, se stal Kryštof Václav, nejmladší syn Jana Kryštofa Haana. Narodil se v Plzni dne 5. února 1689. Stal se dědicem rodinného domu č. p. 10 a v roce 1714 je uváděn v pramenech jako apatykář. Nelze však doložit, kde se nacházela apatyka, kterou mohl provozovat. Oženil se dne 14. května 1715 a jeho manželkou se stala Anežka Jana Hopfnerová. Není přesně znám rok jeho úmrtí, ale jeho život se uzavřel po roce 1734, kdy zastával postavení obecního staršího.

Z této doby je znám jeho spor s měšťanem Janem Jiřím Kechem ohledně údajně protiprávně postavené nemovitosti na Kechově pozemku. Jeho syn Jan narozený v roce 1716 v Plzni přesídlil do Horažďovic. V tomto městě vykonával jako správce zámku službu u tehdejšího majitele panství knížete Mansfelda. Byl dvakrát ženat. Jeho první manželkou se stala Anna Terezia Vendová, komorná působící taktéž na horažďovickém zámku. Jejich manželství nebylo požehnáno potomky. V roce 1752 ovdověl a za dva roky se oženil podruhé. Magdalena, jeho druhá manželka byla dcerou horažďovického měšťana a radního pana Küsswettera. Tentokráte se Jan stal otcem, neboť se jeho mladé manželce narodila dne 30. dubna 1756 dcera Františka Alžběta.

O její životní cestě však bohužel nejsou známy žádné bližší údaje. Jako druhé dítě vzešlé z tohoto svazku spatřil světlo světa dne 2. července 1757 syn Petr Jan, který pokračoval v rodinné tradici a své schopnosti uplatnil ve službách města, neboť vykonával povolání magistrátního kancelisty. Ženil se v poměrně zralém věku dne 20. února 1800. Jeho manželkou se stala Anna Steglová, dcera řeznického mistra Martina Stegla. Necelý rok po svatbě se jim dne 7. ledna 1801 narodilo první dítě, syn František Petr. O dalších dvou dětech vzešlých ze svazku mezi Janem a Magdalenou Küsswetterovou – dceři Josefě Alžbětě narozené dne 2. března 1761 a synovi Františkovi narozenému dne 22. září 1765 – je známo velmi málo.

Horažďovická linie rodu Haanů z Löwenbergu se rozvětvila zásluhou Petra Jana, jemuž povila jeho choť Anna dalších pět potomků narozených v letech 1802 – 1812. Dcery Mariana Kateřina, Josefa Kateřina, Magdalena Kateřina, Kateřina Bernardina a syn Konstantin Josef však opět zanechávají v pramenech nezřetelné stopy. Znám je pouze osud Kateřiny Bernardiny, která zemřela v dětském věku dne 29. října 1808. Nejasně jsou v pramenech nastíněny kontury života Konstantina Josefa, řeznického mistra, jenž se odstěhoval z rodných Horažďovic neznámo kam. Jejich rodiče opustili tento svět v rozmezí dvaceti let.

Autor: Stanislav Vaněk, nezávislý publicista