"Město, které leží v blízkosti lipanského bojiště, kde skončila údajně největší revoluce v českých dějinách. Stejně jako revoluce jinde porazila sama sebe. Velké ideály, velká vítězství, objevili se noví mocní, kteří zbohatli, začali se o svou moc a majetek bát. Revolucionáři jsou nepoučitelní stejně jako celé lidstvo.

Český Brod, v historii poměrně významné město v kouřimském kraji, je v moderní době poklidným šestitisícovým městem s náměstím, kostelem, zvonicí, jednou branou, jež zbyla na ukázku. Rychlíky zde nestaví, ale z Prahy sem jede mimo noční čas vlak každou půlhodinu. Než se usadí důchodce ve vlaku, svlékne bundu, najde čtení, brejle, už se musí oblékat.Ne že bych do města nikdy nezavítal, i stokilometrový pochod tu pořádali, ale býval jsem turista blázen, zblblý moderní dobou, co všechno musím proletět.Žádnou publikaci v ruce, jen stažené fotky z internetu, nechtělo se mi jet z domova moc daleko, počasí vyhrožovalo, tedy spíš meteorologové. Proč nevystoupit a podívat se kudy teče říčka (potok?) Šembera.

Fakt byla procházka po městě pro mě novinkou.Kdysi mě tady nabíral do auta kolega, jedoucí z Posázaví, abychom odtud jeli pracovat. Přísný zákaz chození přes koleje, z vlaku se vyhrnulo mnoho lidí, hlavně školní mládeže a nikdo nešel podchodem, dokonce ani já. Výpravčí dělali, že nic nevidí. Jako všude na hlavních železničních tazích se přebudovávají nádraží, skákat přes koleje si netroufne téměř nikdo. Staniční budova omládla. I okolí nádraží se čistí, ale už kdysi Nádražní ulice, dnes s honosným názvem Třída Krále Jiřího má k honosnosti poměrně dost daleko.Ale nejsem povolaný říkat, co se mi líbí a co ne. Vytahuju se, že tvořím srovnávací fotky a tak dědku srovnávej a nevykecávej se!"

Václav Víšek,
Vencovy pindy