Jubilejní zemská výstava v Praze měla být připomenutím první průmyslové výstavy v Evropě, konané o sto let dříve u příležitosti korunovace Leopolda II. Praze dala nejen Křižíkovu fontánu, ale stala se i projevem sebevědomí a úspěchů českého národa. Akce byla od počátku zamýšlena jako čistě etnicky česká záležitost a celá její příprava i organizace zůstaly zcela v rukou Čechů, ačkoliv zde vystavovala i řada příslušníků české zemské aristokracie, hovořících německy (včetně arcivévody Františka Ferdinanda d'Este), a výstavu navštívilo z pozice „české královské rodiny“ i několik příslušníků Habsburské dynastie, včetně samotného císaře Františka Josefa I. jakožto českého krále – ten ovšem kvůli vyváženosti následně navštívil i komornější výstavu českých Němců v Liberci. Díky této výstavě získala Praha první elektrickou dráhu v českých zemích, dvě pozemní lanovky, Petřínskou rozhlednu či areál Výstaviště.

Stavba výstaviště v Královské oboře byla zahájena podle návrhu architektů Antonína Wiehla a Bedřicha Münzbergera na jaře roku 1890. V září ale postihla Prahu ničivá povodeň, která zatopila dvě třetiny staveniště a způsobila pád konstrukce Průmyslového paláce. Katastrofa jen podnítila úsilí a areál se podařilo dokončit včas. Na ploše zhruba 300 000 metrů čtverečních zde bylo postaveno na 150 budov, jimž dominoval Průmyslový palác. Hlavní atrakcí pro návštěvníky výstavy se však stala fontána, kterou navrhl „český Edison“ František Křižík. Zářící vodotrysky, které byly vrhány do více než dvacetimetrové výšky, v ní osvětlovalo na padesát barevných světel.

Ještě zvýraznit význam výstavy se rozhodl i český spolek Sokol, a to uspořádáním 2. všesokolského sletu. V sousedství výstaviště si v Královské oboře poblíž tratě pronajali od města pozemek. Za dva měsíce zde postavili tribuny pro 7000 diváků, šatny a další potřebné stavby. Vlastní slet byl třídenní akcí na konci června 1891, a zúčastnilo se jej několik tisícovek Sokolů z Čech, Moravy i zahraničí, kteří přijeli 51 zvláštními vlaky.

18. října 1891 byla výstava ukončena. Zúčastnilo se ji přes dva a půl miliónu (!) návštěvníků. Jubilejní zemská výstava v roce 1891 byla intenzivně dokumentována několika fotografy. Jeden z nich – Rudolf Bruner-Dvořák – zde vytvořil první fotografickou reportáž v české historii. Jednalo se o pád horkovzdušného balonu Kysibelka.

Autor: Podlipanské muzeum v Českém Brodě