První listopadovou sobotu napsala olešecká rokle další kapitolu do svého příběhu. Před lety byl prostor v rokli vyčištěn od náletových dřevin a letité černé skládky partou sousedů, která se postupně snaží obnovit toto místo pro aktivity dětí. Olešecké děti tam už občas na vycházku zavítají ať už s maminkou nebo s učitelkou z mateřské školky, ale pro děti ze spádových obcí je toto místo stále neznámé.
Právě proto vznikl nápad uspořádat strašidelnou stezku s cílem v roklince. Nápad byl finančně podpořen místním obecním úřadem a po pár měsících příprav přišel den D. Podařilo se vyzdobit trasu dlouhou skoro půl kilometru duchy, bubáky i strašidly. Nechyběla ani barevná světýlka a tajemně plápolající světla svíček.
Na start k mateřské školce se průběžně dostavilo 110 dětí s doprovodem rodičů i prarodičů. Většina účastníků dorazila ve strašidelném kostýmu a s nadšením využila možnost malování na obličej. Čarodějky malířky malovaly netopýry, kostlivce nebo pavouky a na přání měnily roztomilé tvářičky dětí ve strašidelné.
Odvážlivci dostali při startu svůj strašpytlíček a originální omalovánku nakreslenou místním malířem Jiřím Filípkem. Pak následovaly už jen dobré rady od dýňové víly a čarodějky, jak svůj strašpytlíček naplnit dalšími odměnami. Na stezce totiž na děti čekalo pět stanovišť se strašidelnou obsluhou, kde musely splnit úkol, aby odměnu do strašpytlíčku dostaly.
Všichni si tak prošli čarodějnický zvěřinec, měli možnost exhumovat umělé kosti z písku u kostlivců, potkat báby z mokřin u rybníčku Brčálníku, sestřelit dušíka ve střelnici duchů a nebo balancovat s vydloubnutým okem na lžíci na překážkové dráze v zombie zóně. Aby bylo o zábavu postaráno i mimo stanoviště, tu a tam se objevovala tak zvaná mobilní strašidelná jednotka. Ta vystrašila a zase rychle zmizela v temném stínu.
Velké překvapení nejen pro děti, ale i pro samotné organizátory, byl strašidelný tunel mezi prvním a druhým stanovištěm. Šikovní tatínci, Martin Nigrin s Jiřím Lachoutem, vytvořili svépomocí tunel z lešenářských trubek u svého domu a strašidelně ho nazdobili i ozvučili. Nejeden účastník nervózně přešlapoval u vstupu do tunelu, zda má, nebo nemá vstoupit.
Po splnění úkolů a získání všech cen čekala na malé účastníky největší odměna v cíli. Strašidelně nazdobená rokle je dovedla až ke vstupu z ulice Na Rafandě, kde za vzrostlým jasanem našel své stálé místo domeček na hraní a na zkultivovaném prostoru pod velkou lípou se objevilo zabudované dřevěné pexeso, které chystal místní obecní úřad pár měsíců dopředu jako velké překvapení s odhalením právě při této příležitosti.
Děti přivítaly pexeso s nadšením. Je to první velký prvek sloužící nejen ke hraní, ale i k výuce při poznávání přírody. Snad oba herní prvky zpříjemní dětem každou návštěvu v roklince, kterou místní chtějí i nadále společnými silami zvelebovat ať už dalšími herními prvky a nebo pravidelným sekáním trávy, o což se obětavě stará Milan Procházka.
Akce pro děti se vydařila nejen díky počasí, které ten den přálo, ale především díky ochotě sousedů a přátel spojit své síly a vykouzlit tak hezký večer nejmenším dětem. Zkrátka kdo mohl, pomohl, a kdo zrovna nemohl být na stanovišti, tak přispěl třeba vyřízením sponzorského daru, například v podobě zdravého mlsání Bonavita a či čokoládových pralinek Lindt. Sladkosti dodaly dětem energii na stanovištích i v cíli. Drobné dekorace věnovalo Hračkářství Prokeš z Uhlířských Janovic. Velké poděkování patří i šikovným maminkám a babičkám za strašidelné pohoštění v cíli.
I když je strašidelná stezka již minulostí, stále se objevují dotazy, kdo byl schovaný pod krásnými kostýmy. Strašidelná parta působila ve složení: Edita Drahotová, Karolína Boumová, Jana Pacáková, Věra Bidlová, Veronika Hrdličková, Petra Kratochvílová, Kristýna Kubelková, Nikita Cazacu, Hana Mondscheinová, Simona Nanková, Tomáš Drahota, Eliška Holá, Jakub Pokorný, Jiří Pokorný, Adéla Pacáková, Jan Kubelka, Antonín Kubelka, Vítek Mondschein, Roman Mondschein, Lukáš Drahota, Štěpán Hnátek, Eva Tomášková, Jana Pospíšilová, Michal Pospíšil, Miloslava Hrdličková a Miroslava Ovčiniková.
Pořadatelé děkují za hojnou účast a podporu a těší se opět na shledanou v olešecké rokli. Kladné ohlasy a rozzářené oči dětí jsou pro ně největší odměnou a motivací do další práce.
